Stavba úseku dálnice D1 Přerov – Lipník nad Bečvou dle projektu Dopravoprojektu Brno

Předmětem stavby 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou je úsek dálnice D1 v délce 14,312 km (km 85,400 – km 99,312) se čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami (MÚK Lipník n. B. – Trnávka, MÚK Lipník n. B., MÚK Loučka a provozní MÚK Žernov – SSÚD), s oboustrannou velkou odpočívkou, přeložkami křižujících komunikací a přeložkami inženýrských sítí. Kategorie dálnice D1 je D26,5/120.

Stavba úseku dálnice D1 Přerov – Lipník nad Bečvou dle projektu Dopravoprojektu Brno

Popis stavby

Ve svém začátku stavba 0137 navazuje na stavbu 0136 Říkovice – Přerov, v konci pak na stavbu 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín. V tomto místě se připojuje dálnice D35, stavba 3511 Velký Újezd – Lipník nad Bečvou, od místa spojení D1 a D35 pokračuje dálniční trasa dálnice D1 (D47). Řešený úsek stavby 0137 je pak důležitým propojovacím úsekem mezi dálnicemi D1 (D47), D35 a D55 ve směru sever - jih. V rámci hlavní trasy budou provedena sanační opatření.

Objekty přípravy staveniště

Tato řada objektů zahrnuje demolice, rozebrání stávající D35 a přípravu ploch trvalého a dočasného záboru.

Mimoúrovňové křižovatky

MÚK Lipník n. B. – Trnávka zajišťuje napojení města Lipníku nad Bečvou i oblasti severně od něj na D1 směrem na jih (Přerov, Zlín) i směrem na sever (Ostrava). Vzhledem k „nenormové“ vzdálenosti křižovatek Trnávka, Bohuslávky a Loučka jsou všechny tyto křižovatky napojeny na kolektorový pás, který začíná před MÚK Lipník n. B. – Trnávka a končí za MÚK Lipník n. B. – Loučka (ve stavbě 4704) (SO103).
MÚK Bohuslávky zajišťuje propojení dálnice D1 a D35 ve směru Olomouc – Ostrava i ve směru opačném – Ostrava – Olomouc (SO 104).
MÚK Lipník n. B. – Loučka. Stavba 0137 se této mimoúrovňové křižovatky dotýká na konci úpravy. Zárodek byl vybudován v rámci stavby D3511 Velký Újezd – Lipník nad Bečvou. Následně bude křižovatka přebudována v rámci stavby D47/4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín. V této etapě bude napojena na hlavní trasu D3511. Do definitivní podoby bude křižovatka upravena v rámci stavby 0137 (SO105).
MÚK Žernov je pouze provozní křižovatkou pro mimoúrovňové všesměrné připojení SSÚD Přerov na dálnici D1 (SO102).



Křižující komunikace

Stávající křižující komunikace je nutno přeložit. Budou provedeny přeložky následujících komunikací:
přeložka silnice I/55 Kokory – Přerov, přeložka místní komunikace Žernov – Přerov, přeložka silnice II/436 Čekyně – Přerov, přeložka silnice III/04723 Vinary – Lýsky, přeložka silnice III/4368 Buk – Prosenice, přeložka silnice III/43610 Radvanice – Prosenice, přeložka silnice III/43612 Veselíčko – Osek, přeložka místní komunikace Dolní Újezd – Osek, přeložka silnice II/437 Dolní Újezd – Lipník nad Bečvou, úprava místní komunikace Vinary – Popovice a pěší a cyklistická trasa Veselíčko – Osek.
Součástí dálniční stavby je oboustranná velká odpočívka v km 92,500 včetně distribuční přípojky VN pro odpočívku, distribuční trafostanice, distribuční rozvody NN, osvětlení odpočívky, odvodnění odpočívky a vegetační úpravy.
Součástí stavby jsou rovněž přeložky veřejně přístupných účelových komunikací: VPÚK II/436 – Popovice, VPÚK Vinary – Buk, VPÚK Radvanice – III/43612, VPÚK Lubeň – Veselíčko, VPÚK Lubeň – Mlýnec, VPÚK Tupec – Dolní Újezd, VPÚK Dolní Újezd – Trnávka, VPÚK v k. ú. Trnávka, VPÚK Trnávka – Lipník n. B., VPÚK Lipník n. B. – Bohuslávky, VPÚK v k. ú.Vinary, VPÚK v k. ú. Buk a dále příjezdy k DUN.
K převedení provozu po dobu stavby budou sloužit provizorní komunikace a to provizorní napojení D55 v Přerově – Předmostí, provizorní přeložka místní komunikace I/55 – SSÚD – Žernov, provizorní přeložka silnice II/436, provizorní přeložka silnice III/04723 Vinary – Lýsky, provizorní přeložka silnice III/4368 Buk – Prosenice, provizorní přeložka silnice III/43610 Radvanice – Prosenice, provizorní přeložka místní komunikace Dolní Újezd – Osek, provizorní přeložka silnice II/437 Dolní Újezd – Lipník n. B. a provizorní úprava v prostoru výstavby kolektorů.
Bude provedeno definitivní dopravní značení a přechodné dopravní značení a výstavba portálů dopravního značení.

Mosty

Celkem bude realizováno 24 mostních objektů a jedna opěrná zeď. Z toho 7 dálničních mostů, 8 mostů na komunikacích přes dálnici, 3 mosty na VPÚK přes vodoteče, 1 most na větvi MÚK, 2 mosty na kolektorových pásech přes vodoteče a 3 mosty na dálnici pro podchod zvěře. Nejdelší most přes údolí potoka Lubeň je délky 213 m, délka ostatních mostů nepřesahuje 100 m.

Vodohospodářské objekty

Bude provedeno odvodnění dálnice včetně úpravy 4 zatrubněných odpadů do vodotečí, výstavba 6 dešťových usazovacích nádrží, 3 retenčních nádrží a 5 retenčních nádrží s odlučovači ropných látek. Dále 2 přeložky splaškové kanalizace, přeložky 5 vodotečí a přeložky 8 vodovodů. Mezi vodohospodářské objekty rovněž patří 3 objekty rekonstrukcí drenážních systémů, odvodnění bývalé cihelny a přeložky hydrovrtů a pramene. Součástí je rovněž odvodnění odpočívky.

Elektroobjekty

Objekty silnoproudé: 1 objekt přeložky vedení VVN, 4 objekty přeložek VN, 3 objekty přeložek NN a 2 objekty veřejného osvětlení.
Objekty slaboproudé: 9 přeložek místních sdělovacích kabelů, 5 objektů přeložek dálkových kabelů a 10 objektů dálničního systému SOS.

Trubní vedení

Součástí stavby jsou 2 přeložky VVTL plynovodů, 9 přeložek VTL plynovodů, 2 přeložky STL plynovodů. Úprava el. polarizační drenáže a úprava katodové ochrany.

Objekty pozemních staveb

Mezi tyto objekty jsou zařazeny protihlukové stěny (celkem 8 objektů), výměna oken v Popovicích, oplocení dálnice a přeložky stávajících oplocení pozemků.

Objekty úpravy území

V rámci stavby budou provedeny vegetační úpravy hlavní trasy, vegetační úpravy křižujících komunikací, vegetační úpravy křižujících vodotečí, vegetační úpravy odpočívky, rekultivace opuštěných úseků komunikací a rekultivace ploch dočasného záboru.
Budoucí provoz na dálnici i dálniční křižovatce bude zajišťovat ŘSD ČR prostřednictvím střediska správy a údržby dálnice Přerov. SSÚD se nachází v začátku stavby v oblasti městské části Přerov – Předmostí. Dokumentace pro stavební povolení SSÚD je zajišťována ŘSD ČR samostatně a není součástí stavby 0137.



I-G průzkum

Prakticky celý povrch území v okolí trasy dálnice pokrývá souvislá několikametrová vrstva kvarterních spraší popř. sprašových hlín, které zastírají akumulačně-denudační tvary původního terénu.
Nánosy řeky Bečvy v pliocénu vytvořily několik terasových stupňů. V oblasti zájmového území byly v podloží spraší zjištěny pouze sedimenty, zařazované k hlavní (radslavické) terase a poněkud níže uložené terase nenakonické. Písčité štěrky radslavické terasy vycházejí na povrch terénu v okolí Radslavic na levém břehu řeky, na pravém jsou zakrývány souvislým pokryvem spraší. Výchozy písčitých štěrků, řazených k nenakonické terase byly vymapovány při okrajích nivy Bečvy a Lubně v okolí Oseku a Lipníka nad Bečvou. Niva Bečvy je vyplněna akumulací fluviálních štěrkopísků (v nižším nivním stupni), v jejichž nadloží spočívá až 4 m mocná vrstva povodňových hlín. Báze štěrkopísků zasahuje do hloubek 4 až 6 m pod hladinou řeky, povrch zasahuje až 1 – 2 m nad hladinu.
Na svazích elevací, tvořených horninami kulmu jsou vyvinuty poměrně mocné akumulace deluviálních (svahových) kamenito-písčitých i jílovito-písčitých hlín, v závislosti na způsobu rozpadu a zvětrávání matečných hornin. Na svazích v oblasti rozšíření neogénu se vytvářejí svahoviny převážně jílovité, často s příměsí písčitého a valounového materiálu, pocházejících z prostoru říčních teras.
Významnější akumulace an­­tro­­pogenních navážek představu­jí v zájmovém území skládky teplárenských popílků, které
dosahují několikametrové mocnosti. Trasa dálnice je překonává na staničení cca 86,000 – 86,300 a 90,700 – 91,100 km.
Z hlediska vhodnosti výkopových zemin získávaných přímo v trase stavby v zářezech je možno konstatovat, že objemově se budou z rozhodující míry těžit zeminy hodnocené ve smyslu ČSN 721002 jako málo vhodné až nevhodné. Patří sem především vesměs jemnozrnné zeminy GT1b – popílky, GT2 - sprašové hlíny, GT3 – deluviální hlíny, GT4 – deluviální jíly a omezeně GT8 – eluviální jíly neogénu, jejichž zpětné použití do násypů bez úprav je limitováno. Lze tedy velmi reálně předpokládat, že veškeré dané zeminy bude nutno upravovat pojivy („zlepšení vápnem“) – v tomto duchu jsou již i zaváděny do geotechnických výpočtů.
Těžené hmoty v místních zářezech tvoří zeminy klasifikované jako málo vhodné až nevhodné do násypů, které nelze bez úprav použít do prostého násypu. Proto je navržena výstavba násypu z místních zemin zlepšených pojivy. Tato varianta je při stávajících geotechnických podmínkách trasy ekonomicky nejpřijatelnější, neboť se využije většina těžených hmot zářezových těles klasifikovaných jako „Zeminy málo vhodné až nevhodné do násypových těles“.
Otázka kvality podloží násypů je pro celé zájmové území vcelku jednoznačná – po skrývce ornice tvoří podloží zcela dominantní části násypových těles z tohoto pohledu nepříznivé resp. nevhodné zeminy geotypů GT2, GT3 nebo GT6, které jsou klasifikovány ve třídách VIII. až X. a které nemohou být v podloží násypu ve znění ČSN 736133 „Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací“ ponechány bez úpravy.
Je navržena výměna svrchní vrstvy zeminy o mocnosti cca 0,6 metru oddělené z obou stran filtračně separační geotextilií (pouze v úsecích vysokých násypů založených na údolních nivách s účelem položení drenážní vrstvy urychlující konsolidaci místního podloží tvořeného jemnozrnnými náplavy nebo jemnozrnnými splachovými uloženinami, vesměs výrazněji nasycenými vodou).

Skládka popílků Přerov – Předmostí

Trasa dálnice v úseku 86,042 – 86,237 km přechází přes bývalé hliniště, jehož vytěžený prostor byl v minulosti využit jako skládka popílků Teplárny Přerov. Povrch této skládky je téměř rovinný a sklání se pod velmi malým úhlem k jihovýchodu. Hloubka a plošný rozsah skládky byly zjišťovány jednak sondáží, jednak geo­fyzikálními metodami.
Trasa dálnice v prostoru skládky Přerov - Předmostí je navržena v zářezu hloubky 11 m. Mocnost popílků zde dosahuje 7 m, takže pláň bude zahloubena do podloží tvořeného prachovitými hlínami G-typu 2, jejichž konzistence je tuhá až pevná.
Vlastnosti popílků jsou z hlediska výstavby dálniční komunikace vcelku příznivé – a to zejména pro jejich poměrně vysokou smykovou pevnost danou vysokým úhlem tření. Jejich vlastnosti se výrazně zhoršují při zavodnění, což v případě této skládky prakticky nepřichází do úvahy, neboť hladina podzemní vody se vyskytuje hluboko v podloží.

Skládka popílků Prosenice

Další úložiště popílků, kterým prochází trasa dálnice, je situováno v hliništi bývalé cihelny v Prosenicích. Trasa dálnice přechází přes bývalé hliniště v úseku 90,630 – 91,081 km. Toto úložiště na rozdíl od skládky v Přerově - Předmostí úplně nevyplňuje vytěžený prostor, takže vytváří rozměrné těleso s povrchem uklánějícím se na jihovýchodní a jihozápadní stranu. Původní hliniště bylo zahloubeno do masivu neogenních jílů pod úroveň hladiny podzemní vody. Popílky zde byly ukládány přímo do prohlubně s volnou hladinou vody, což způsobilo výrazné zhoršení jejich geotechnických vlastností ve spodních vrstvách skládkového tělesa. Rozsah a mocnost zde byly opět vyšetřovány sondáží a geofyzikálními metodami.
Vzhledem k poměrně strmým sklonům popílkového tělesa je zde dálnice vedena jak v zářezu, tak i v násypu, který zde dosahuje značné výšky. Proto tento násyp byl posuzován na základě stanovení napěťo - deformačního stavu vyšetřovaného prostředí – popílků a podložních neogenních jílů.
Zdrojem zdejších popílků byla opět Teplárna Přerov, proto vlastnosti popílků zde uložených nad hladinou vody jsou stejné jako v Přerově-Předmostí.
Zářez vyhloubený v tělese popílků bude stabilní i z dlouhodobého hlediska, a to i přes zhoršení geotechnických vlastností zvodnělých spodních vrstev. Jako v případě skládky Přerov-Předmostí je navrženo překrytí svahů vrstvou nepropustných hlín.

Korozní průzkum

Geoelektrická měření byla provedena při normálním provozu v úseku tratě ČD Přerov – Lipník nad Bečvou a provozu aktivní protikorozní ochrany (tzv. katodické ochrany) na vysokotlakých plynovodech.
Korozní průzkum prokázal přítomnost stejnosměrných bludných proudů o hustotě, která odpovídá dle ČSN 038375 a Technických podmínek TP 124 převážně zvýšené agresivitě půdního prostředí tj. stupně 3.

Dendrologický průzkum

Navržená trasa dálnice prochází Hranickým a Kojetínským bioregionem, většina trasy vede po zemědělsky obdělávaných plochách a mimo zastavěné území obcí. Pouze v místech křížení se stávajícími komunikacemi a jejich vegetačním doprovodem a břehovým doprovodem toků dochází ke střetům se stávající zelení.
Dendrologický průzkum byl proveden na základě geodetického zaměření stromů v září 2005. S ohledem na dlouhou dobu přípravy stavby lze předpokládat navýšení původně vyčíslených počtů dřevin a křovin náletem.

DOPRAVOPROJEKT BRNO
Kounicova 271/13, 602 00 Brno
www.dopravoprojekt.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři