Nová Směrnice o energetické náročnosti budov přinese několik změn

Původní evropská Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD – Energy Performance of Buildings Directive) z roku 2002 zavazovala členské státy EU nastavit minimální normy pro hospodaření s energií u nových a rekonstruovaných staveb. Pro členské státy zároveň ze směrnice vyplývá závazek zavést průkazy energetické náročnosti.

Nová Směrnice o energetické náročnosti budov přinese několik změn

V České republice byla tato směrnice zapracována do legislativy zákonem 406/200 Sb., o hospodaření energií, ve zněních pozdějších předpisů a prostřednictvím dalších přibližně 50 norem a vyhlášek.

V posledních dvou letech prošla směrnice významnou revizí a na konci loňského roku tak byla schválena směrnice nová (EPBD II), jež byla 18. června 2010 publikována v oficiálním věstníku EU. V souvislosti s EPBD II je často zmiňována povinnost stavět od 1. ledna 2019 všechny nové veřejné budovy a od 1. ledna 2021 všechny domy ve standardu blízkém nulové spotřebě energie. Ministerstvo životního prostředí dokonce zvažuje, aby všechny nové stavby měly od roku 2013 nízkoenergetický standard.
Hlavním problémem energetické náročnosti evropských budov však nejsou nové budovy, jejichž podíl na bytovém fondu je méně než 1 % ročně. Naopak je třeba rekonstruovat staré budovy na nízkoenergetický standard - ročně je možno rekonstruovat min. 1,8 % bytového fondu. Očekává se, že 0,5 % budov bude ročně demolováno.
Sdružení EPS ČR v Izolační praxi č. 10 uvádí, že v ČR je přibližně 1,1 mil. rodinných domů postavených do konce roku 1990, z toho přes 80 % domů postavených do konce roku 1980 -  tedy přibližně do doby, kdy začaly platit přísnější požadavky na tepelnou ochranu budov. Dále je v ČR přibližně 1,9 mil. bytových jednotek a obdobně jako v případě rodinných domů je kolem 80 % z nich postaveno do roku 1990. Při zohlednění dosud zateplených budov je v ČR přibližně 200 mil. m2 vnějších stěn, které nevyhovují současným požadavkům na tepelnou ochranu a představují tak značný potenciál úspor - 60 000 TJ ročně.
Implementace EPBD II v ČR
V České republice vzniká v této souvislosti nová platforma za účasti České rady pro šetrné budovy, Centra pasivního domu, Asociace výrobců minerálních izolací a Sdružení EPS ČR. Ti vypracovali pro exekutivu a nové poslance několik doporučení s cílem urychlit návrh a přijetí opatření k implementaci EPBD II do české legislativy.
Ve své argumentaci se platforma opírá mj. o závěry komise vedené Václavem Pačesem, která doporučuje, aby od roku 2010 byl u všech budov (nových i rekonstruovaných) požadován nízkoenergetický a od roku 2015 pasivní standard. Pokud by nízkoenergetický standard platil od roku 2013, úroveň blízko nuly od roku 2021 a od roku 2025 pak plusový standard, pak by se U hodnoty u staveb měnily takto - viz obr. 2.

Nejisté dotace v ČR
Stávající dotační programy v České republice, jako Zelená úsporám a Operační program životního prostředí, během dvou, resp. tří let skončí a pro pokračování procesu zateplování tak bude nutné zajistit přibližně 7 miliard Kč ročně. V koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a VV žádná opatření k průmyslu a stavebnictví neexistují. V oblasti energetiky je navržena dostavba Temelína, opatření k úsporám energií mají být zpracována až v 1. polovině roku 2011. Právě zde se otevírá prostor pro nově vznikající platformu, aby po vzoru např. německé Gesamtverband Dämmstoffindustrie (GDI) prosadila pokračování dotačních programů na zateplování budov v ČR.

Více informací o Sdružení EPS ČR můžete nalézt na webové adrese www.epscr.cz.

Fotogalerie

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři