Nachází se na křižovatce ulic Sokolovská a Českomoravská v Praze 9 na Balabence nedaleko O2 Areny. Její umístění tvoří pomyslnou vstupní bránu do vysočanského obchodně-administrativního komplexu. Tento devítipodlažní administrativní objekt nabídne téměř 10 tisíc m2kancelářských ploch. Netradiční fasáda, stupňovité terasy, ale také zelené střechy dodají této budově punc luxusního projektu. A právě členitá fasáda tohoto objektu nás velmi zaujala, a proto jsme pátrali po tom, kdo za její realizací stojí.

Nedalo nám větší námahu zjistit, že fasádu Vysočanské brány realizoval technologický závod LOP - lehké obvodové pláště společnosti Skanska CZ, a.s. Je tomu navíc téměř přesně rok, co měla naše redakce možnost navštívit ředitele tohoto závodu, pana Ing. Milana Nocara, a zeptat se ho na dění ve firmě. V uplynulých dnech jsme pana ředitele opět kontaktovali, aby nás podrobněji seznámil s jedním z nejzajímavějších projektů, který má v letošním roce možnost vzniknout a aby nás seznámil s dalšími akcemi, které závod LOP připravuje.

Pane řediteli, úvodem mi dovolte krátce rekapitulovat. Obraťme proto pozornost k budově sídla České pojišťovny, jejíž opláštění realizoval v loňském roce vámi řízený závod LOP společnosti Skanska CZ, a.s. Jak hodnotíte tuto stavbu s ročním odstupem?

S odstupem času lze konstatovat, že dobře. Podařilo se nám zvládnout termín, dojít k akceptovatelné závěrečné dohodě s naším objednatelem, také se nám podařilo splnit všechny předpoklady a za takového výsledku se snadno zapomene na problémy z průběhu realizace, které se vyskytnou asi vždy a všude. Dnes se již na mnoho tehdy zdánlivě neřešitelných situací díváme opravdu s nadhledem, byla to výborná zkušenost pro celý závod a doufám, že těžce nabyté zkušenosti prodáme na dalších projektech.

Pomohla vám tato významná referenční stavba rozšířit povědomí o závodu LOP mezi investory a developery, kteří podobné administrativní a obchodní centra u nás staví?

V každém případě ANO! Je to jedna z našich nejlepších referencí. Její cena je hlavně v tom, že se můžeme pochlubit velice krátkým termínem realizace při minimálním využití kooperace dalších dodavatelů. Kompletní bloková fasáda byla vyrobena v našem závodě vlastní kapacitou, a to se rozhodně cení. Mnoho našich investorů schopnost zvládnout takto náročnou zakázku překvapila, mnoho z nich ani nemělo povědomí, že Skanska zvládne vlastní kapacitou něco takového realizovat.

Jak hodnotíte rok 2008 z pohledu vašeho závodu?

Já osobně hodnotím rok 2008 velice kladně. Bezpečně jsme splnili náš plán, podařilo se zrealizovat zajímavé zakázky, vyhnuly se nám ztrátové projekty a zajistili jsme si dobrou zásobu práce pro rok 2009, a to se ukazuje jako klíčové v současné době.

Jaké stavby jste v uplynulém období dokončili?

Již při našem minulém setkání jsem zmínil stavbu Victoria Vyšehrad a myslím, že i Palác Zdar v Ústí nad Labem. Obě stavby se z mého pohledu vydařily. V Ostravě jsme před časem dokončili fasádu objektu Nordica. Je to první stavba s naší účastí, která získala ocenění green building. Jednoznačně nejzajímavější čerstvě dokončenou stavbou je pro nás Vysočanská brána. Je to jedna z nejnáročnějších fasád, kterou náš závod kdy realizoval. Tato stavba byla velice náročná projekčně, výrobně a o realizaci na místě snad radši ani nemluvit, ale výsledek za to stojí.

V současné době se společnost vyrovnává s celosvětovou krizí, která se samozřejmě negativně projevuje také na developerské výstavbě a tím pádem ovlivňuje chod stavebních firem. Jak vnímáte období, ve kterém se nacházíme a jak se daří vašemu závodu tuto situaci zvládat?

Jak jsem již uváděl, přinesli jsme si z roku 2008 dobrou zásobu, ale je fakt, že kvůli krizi se zastavila většina velkých, ale vlastně i menších projektů. To se nás samozřejmě dotýká, i když netrpíme akutním nedostatkem práce, ale ta doba tu může být velice rychle. Konkurenční prostředí se extrémně vyostřilo a získat dnes novou zakázku je téměř nadlidský výkon! Jak to vnímáme? Snažíme se optimalizovat vše co jde, tlačíme na maximální využití jak vlastních kapacit, tak i kapacit v rámci skupiny Skanska. Myslím, že se nevyhneme drobnému poklesu obratu a určitě jsme nuceni optimalizovat i počet zaměstnanců, ale tohle je asi všude podobné.

Jaké další konkrétní projekty se chystáte uskutečnit ve výhledu 1-2 let?

Co bychom chtěli realizovat je jedna věc, druhá je to, co se bude stavět a kde se nám podaří uspět. U nás se krize projeví zřejmě trochu později než v klasickém stavebnictví, ale fakt, že se dnes staví velice málo pro nás bude mít dopad s jistým časovým odstupem. Myslím, že právě příští rok bude velice složitý. V každém případě se snažíme být připraveni na poměrně velké množství velice zajímavých projektů co do velikosti, tak i do technické náročnosti. Pokud se nám nějaký povede zrealizovat, můžeme jej zhodnotit třeba někdy příště, dnes by bylo opravdu předčasné mluvit o některém konkrétním.
Pokud bychom výhled zkrátili cca na půl roku, za zmínku rozhodně stojí projekt Západní Město, který realizujeme právě nyní. Finančním objemem jde téměř o identický rozsah jako tomu bylo u České pojišťovny. Dále jsme zahájili realizaci rekonstrukce objektu MFF v Praze Tróji. Tento projekt je rozdělen na dvě etapy a bude ukončen v příštím roce. Příští rok také dokončíme dvě zakázky týkající se nemocnic v Kladně a Plzni.

Dalším naším plánem, asi nejsmělejším, na nejbližší dva roky je prosadit se jako dodavatel fasády u některé z business units Skansky v Evropě. Bude to velice obtížné, ale rozhodně jsme připraveni se o tuto možnost poprat.

Děkujeme za rozhovor a pojďme si nyní blíže představit fasádu Vysočanské brány...


Podrobněji o fasádě Vysočanské brány

Tvarově atypická fasáda 3.-6. NP je hlavním poznávacím rysem budovy Vysočanská brána. Linie fasády půdorysně sleduje křivku sinusoidy dělenou v segmentech. V následujících podlažích je tato křivka fázově posunuta. Fasáda tak tvoří soustavu segmentových arkýřů s vyložením cca 750 mm. Tvar fasády dotvářejí oblouková nároží, tvarem zajímavý mycí systém a zábradlí na terasách. Fasáda, na níž navazují stříšky, je tvořena průhledným lehkým obvodovým pláštěm. Ten je osazen na železobetonovou konstrukci parapetů. Parapetní části jsou obloženy provětrávaným obkladem na bázi smaltovaného skla. Konstrukce fasády je zajímavá také tím, že splňuje spoustu náročných technických požadavků, které se týkají vnitřního prostředí, tepelné techniky, ale také požárně bezpečnostních požadavků.
Konstrukce pásového zasklení byla řešena jako modifikovaná sloupkopříčková fasáda FW50+ od dodavatele Schüco. Pro splnění normového požadavku na celkový prostup byla využita pro krytí stříšek technologie vacupanel. Panely byly dodány německým výrobcem Porextherm. Z důvodu zvýšení bezpečí použité technologie byl vacupanel obklopen dvěma hliníkovými plechy tl. 2 mm s parotěsným uzavřením, čímž vznikl velmi kvalitní ucelený prvek. Tento výrobek pro projekt Vysočanská brána si nechala Skanska CZ a. s., závod LOP certifikovat. Jako jediná v ČR vlastní CE certifikát a má oprávnění pro bezpečné zabudování těchto panelů do staveb. Finální opláštění stříšek a podhledů arkýřů bylo vyřešeno bondovými kazetami v odstínu Champagne mettalic s jádrem RF.
Dalším vysokým nárokem na fasádní plášť bylo splnění akustických požadavků. Pro splnění těchto nároků bylo zapotřebí zpracovat podrobné akustické výpočty a přizpůsobit skladbu "lehkých" stříšek, která byla doplněna podhledem na bázi ocelových plechů se sádrokartonovým opláštěním a především volbu zasklení fasády. Pro průhledné výplně fasády byly voleny izolační dvojskla ze skloviny Guar­dian o tloušťce 44 mm. Tato skla splnila požadavky nejen na akustiku budovy, ale i požadavky na nízké solární zisky fasády a dostatek světla v interiéru. Na osluněných stranách fasády je použito sklo SUN-GUARD HS SuperNeutral 51 s celkovou energetickou propustností g = 26,9 %. Na ostatních částech je sklo SuperNeutral 62 s g = 32,5 %. Z hlediska požárně bezpečnostního bylo náročné řešení severní fasády do ulice Sokolovská. Tam bylo navrženo zcela originální objektové řešení požární segmentové fasády E15, na kterém bylo spolupracováno s ­TZÚS Praha. Vzhledem k tomu, že požární fasáda přímo odděluje kancelářské prostory od vnějšího prostředí, nebylo možné volit kompromisy mezi požární bezpečností a ostatními požadavky - především volbou skel bylo dosaženo stejných parametrů fasády jako v nepožárních částech bez dopadů do architektury.
Samostatnou otázkou je řešení provětrávané fasády před monolitickým parapetem. Vzhledem k hustotě kotvení a splnění požadavku normy je použita minerální vata tl. 180 mm. Pro segmentovou fasádu takto složitého tvaru bylo opět nutné volit originální objektové řešení podkonstrukce se speciálně tvarovaným nosným hliníkovým profilem. Smaltovaná kalená skla v odstínu RAL 5014 jsou na tuto podkonstrukci uchycena kombinací mechanických příchytek systému eurofox a strukturálního lepení.
Ke kvalitní fasádě patří i systém údržby a čištění fasády. Pro fasádu Vysočanské brány byl zvolen systém horolezeckého mytí s použitím ocelového mycího systému vykonzolovaného z konstrukce zábradlí na terasách budovy. Tato složitá soustava zábradlí a mycí konzoly tvoří ucelený architektonický a funkční prvek.
Projekt náročné fasády vznikal v projekčním oddělení Skanska CZ a. s., závodu LOP celých 10 měsíců a bylo zapotřebí úzké spolupráce s architekty a zástupci investora. Vzhledem k velkému množství barevných prvků a rozsahu použitých materiálů a povrchů byly všechny exponované prvky a konstrukce prakticky odzkoušeny na vzorku fasády 1:1 o rozsahu dvou podlaží a výměře více jak 50 m2. Vzorkování fasády probíhalo ve výrobním areálu závodu LOP celé dva měsíce, kdy bylo zkoušeno mnoho barevných kombinací materiálů a prvků a ­rozhodnuto o celé řadě zásadních úprav fasády mezi které patřilo i nahrazení původních ostrých rohů obloukovým zasklením, zabudování okenních prvků do fasády, nahrazení mechanického upevnění smaltovaných skel skrytým strukturálním lepením atd. Vzorkování fasády bylo důležité i pro odzkoušení montážních postupů, kvality výroby a ověření funkčnosti navrženého mycího systému.
Montáž fasády byla započata v září 2008 a probíhala devět měsíců až do května 2009. Přestože se jedná o sloupkopříčkovou fasádu velmi složitého tvaru, byla zvolena částečná prefabrikace, kdy byly na stavbu dopravovány sestavené dílce fasády a stříšek, na kterých byly z výroby kompletovány opláštěné vacupanely, a tím se podařilo eliminovat zpoždění výstavby v nepříznivém počasí a nebezpečí poškození vacupanelů. Práce z velké části probíhaly v zimním nepříznivém období, což kladlo velké nároky na kvalitu práce a preciznost provedení veškerých detailů, ale především na technologickou kázeň samotných montérů a výbornou práci stavbyvedoucích. Během výstavby byla neustále kontrolována kvalita provedení a dodržení technologických postupů technickým dozorem investora a technickým dozorem za Skanska CZ, a.s. Po zabudování vacupanelů proběhla v několika etapách kontrolní měření termokamerou, která neodhalila žádná slabá místa fasádního pláště. Po dokončení celé fasády také proběhlo akustické měření vnitřního prostředí, které prokázalo správný návrh a provedení konstrukce.
Skanska CZ a. s., závod LOP na projektu fasády Vysočanské brány opět ukázal, že i architektonicky zajímavou a obtížnou fasádu lze navrhnout a zrealizovat velmi efektivně a kvalitně při splnění všech náročných požadavků, které se můžou v oblasti LOP vyskytnout.

Ing. Miroslav Egner - projektový manažer Skanska CZ, a. s.
redigoval Ing. Martin Dvořák - hlavní projektant


Pohled dodavatele skla

Jako dodavatele zasklení pro projekt Vysočanská brána si vybrala Skanska CZ, a.s. závod LOP prověřenou firmu Isosklo, spol. s r.o. Jelikož tento projekt byl velmi náročný nejen pro realizační firmu, ale také pro subdodavatele, obrátili jsme se na zástupce firmy Isosklo, pana Ing. Miroslava Vomastka, aby nám přiblížil projekt z jeho pohledu.

Na projektu Vysočanská brána jste spolupracovali s firmou Skanska CZ, a.s. závodem LOP jako její dvorní dodavatel skla. Jak byste zhodnotil tuto spolupráci?

Společnost Skanska CZ, a.s., patří již několik let k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Jsem přesvědčen o tom, že za dobu dosavadní spolupráce byl vybudován velmi zajímavý a korektní obchodní vztah, v ­němž vzájemně funguje spolupráce mezi jednotlivými pracovišti obou společností a v němž obě strany již přesně vědí, co mohou žádat a očekávat od strany druhé.
V případě objektu Vysočanská brána se jednalo o dosud největší akci, kterou jsme se Skanska CZ, a.s., realizovali, a to vyjádřeno jak zasklenou plochou, tak finančním objemem. Je samozřejmé, že není jednoduché při tak náročné stavbě přesně koordinovat všechny činnosti a dodávky, domnívám se ale, že vše proběhlo nakonec tak jak mělo, to jest ke spokojenosti všech zainteresovaných stran. Tedy na konkrétní otázku konkrétní odpověď - spolupráci hodnotím jako tradičně velmi dobrou.

Můžete krátce představit společnost Isosklo a jaká je hlavní náplň její činnosti?

Isosklo, spol. s r.o., funguje na českém trhu od roku 1991. Dnes patříme do skupiny společností - Ertl Glas Group. Rakouská akciová společnost Ertl Glas je také naším majoritním vlastníkem.
Kromě běžné "konfekční" výroby izolačních skel pro standardní okna se zabýváme především specialitami ve stavebním skle - nadrozměrná, možná přesněji extrémně nadrozměrná izolační a jednoduchá skla, protisluneční skla, bezpečnostní lepená i tepelně tvrzená skla, polostrukturální a strukturální zasklení. Od druhé poloviny loňského roku začal také vzrůstat zájem o jednoduchá a izolační skla s aplikacemi fotovoltaických článků, zatím ale zejména ze strany zahraničních zákazníků.
Jako doplnění vlastní výrobní činnosti pořádáme v nepravidelných intervalech semináře o stavebním skle - pro své zákazníky, architekty, projektanty a případné další zájemce z řad odborné veřejnosti.

Vraťme se k projektu Vysočanská brána. Jaká konkrétní skla bylo nutné vyprodukovat pro tuto obtížnou stavbu?

S ohledem na lokalizaci budovy byla projektem zadána relativně vysoká hodnota vzduchové neprůzvučnosti (Rw), z čehož vyplynula nutnost volit skladbu izolačních dvojskel ze dvou lepených bezpečnostních skel s protihlukovými fóliemi. Totéž platí o ohýbaných izolačních sklech použitých na nárožích. Téměř všechny průhledné výplně mají nízkoemisivní pokovení s protislunečními selektivními parametry. Na objektu je dále použito přibližně 2000 m2 smaltovaných skel, která jsou na některých pozicích ohýbaná a tepelně tvrzená zároveň. Shrnuto a podtrženo - jeden zajímavý produkt ze skla vedle druhého, třetího, čtvrtého...

Co bylo pro vaši společnost na tomto projektu vůbec nejsložitější?

Patrně nejsložitější byla koordinace dodávek u ohýbaných izolačních skel. Vzhledem k požadovaným skladbám skel, jejich rozměrům a parametrům bylo nutné zvolit zahraničního subdodavatele, který má z důvodu technologické náročnosti výroby a aktuálně vysoké poptávky po obdobných produktech delší dodací lhůty než je v ČR obvyklé. Navíc v tomto výrobním procesu figurovalo několik dalších dílčích subdodavatelů, což vždy přináší nemalé komplikace. Ale vše "dopadlo".

Jak byly řešeny případné reklamace vadných skel?

Nadstandardně v nadstandardních nejkratších možných termínech. To znamená - jak je naším zvykem...

S jakým předsevzetím jste vstoupili do letošního roku, který je skloňován slovy "ekonomická krize"?

Cílem každého krizí postiženého subjektu je přežít toto období s co nejmenší újmou na svém finančním zdraví. Ale vážně, samozřejmě i my velmi výrazně pociťujeme dopad zásadního poklesu stavební výroby a současná produkce pro český trh je na úrovni přibližně poloviny loňského objemu ve stejném období. Tento propad se nám daří částečně kompenzovat zvýšeným objemem naší speciální výroby pro zahraniční zákazníky z oblastí, kde se krize neprojevila v takovém rozsahu jako u nás.
Očekáváme, že konec léta a podzim přinese v Čechách alespoň mírnou konjunkturu a Isosklo, spol. s r.o., se opět bude moci lépe uplatnit i na českém trhu. A samozřejmě se nebude nikterak bránit, pokud by to mělo být kromě jiných i ve spolupráci se společností Skanska.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický


Skanska CZ a.s.
Centrum Opatov I., Líbalova 1/2348, P.O. Box 41
(vedle stanice metra Opatov - Litochlebské náměstí)
149 00 Praha 4 - Chodov
tel.: +420 267 095 651, fax: +420 267 310 787


Investor: Orco Property a. s., Architekt: BIA s. r. o., projektant: ABP a. s. Praha
Generální dodavatel stavby: Skanska CZ a. s., závod Čechy
Dodavatel obvodového pláště: Skanska CZ a. s., závod LOP
Vedoucí projektu za Skanska CZ a.s., závod Čechy: Ing. Ondřej Bielak
Vedoucí projektu za Skanska CZ a.s., závod LOP: Ing. Miroslav Egner
Hlavní projektant obvodového pláště: Ing. Martin Dvořák