Proražení železničního tunelu v Tureckém vrchu

Bratislava, 25. listopadu 2010 - Dnes byl za přítomnosti ministra dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR Jána Figeľa, generálního ředitele ŽSR Vladimíra Ľuptáka, ředitele závodu Dopravní stavby OHL ŽS, a.s., Václava Bartoňka a zástupců dodavatelů slavnostně proražen železniční tunel v Tureckém vrchu,

Proražení železničního tunelu v Tureckém vrchu

který je součástí modernizace železniční trati Nové Město nad Váhem – Púchov v úseku Nové Město nad Váhem - Zlatovce.

Modernizace vybraných tratí železniční sítě ŽSR zahrnuje přestavbu existující železniční dopravní cesty s cílem zvýšit její technickou vybavenost, bezpečnosti a užitné vlastnosti zabudováním moderních prvků a zlepšením jejích technických parametrů. Díky realizaci modernizace železniční tratě v úseku Nové Město nad Váhem – Púchov vznikne ucelený úsek trati, navazující na předchozí úseky od Bratislavy. Úsek navazuje na stavbu V. koridoru Piešťany – Nové Město nad Váhem a po dokončení bude možné v něm jezdit rychlostí až 160 km/h.

Železniční dvoukolejná trať Nové Město nad Váhem – Púchov je součástí V. evropského koridoru. Úsek Nové Město nad Váhem – Zlatovce je dlouhý 17,457 km a stavba probíhá ve dvou etapách:

I. etapa             
- mezistaniční úsek Nové Město nad Váhem – Trenčianské Bohuslavice

II. etapa            
- úsek Trenčianské Bohuslavice – Zlatovce (končí za zastávkou Kostolná-Záriečie)

- železniční stanice Trenčianské Bohuslavice

- mezistaniční úsek Trenčianské Bohuslavice – Melčice

- železniční stanice Melčice

- mezistaniční úsek Melčice – Zlatovce

Nejvýraznějším prvkem I. etapy stavby je železniční tunel Tureckým vrchem, který byl navržen pro dosažení požadované rychlosti 160 km/h. Délka tunelu je 1775 m (z toho délka ražené části 1738,5 m). Zvolená varianta tunelu minimalizuje zásah do přírodní rezervace Turecký vrch jak během vlastní realizace, tak při budoucím provozu trati. V rámci přípravy stavby byly všechny akceptované podmínky obcí a ostatních dotčených subjektů zohledněny v projektové dokumentaci. Jde například o obnovení dočasných záborů do původního stavu a jejich rekultivaci, nakládání s odpady, dopravní opatření, úpravy koryt vodních toků, protihluková opatření, respektování zásad hygieny, ochrany přírody a krajiny atd.

Původně byly posuzovány tři varianty trasy kolem Tureckého vrchu ve zpracované zjednodušené technické studii s ekonomickým porovnáním:
-           1. tunelová varianta
-           2. zářezová varianta - s rozsáhlým zásahem do chráněné krajinné oblasti (CHKO)
-           3. přeložka trati společně s I/61 a železniční stanicí Trenčianské Bohuslavice.
Výsledky technické studie svědčily jednoznačně ve prospěch tunelové varianty, k jejímž výhodám patří snížení nákladů na údržbu trati v tunelu (pevná jízdní dráha), minimální zásah do CHKO (pouze portálové oblasti), což bylo preferováno i ochránci a zkrácení trasy, jízdního času a tím i provozních nákladů. Protože tunel se nachází mimo stávající železniční trať, byl během výstavby tunelu zachován provoz na původní trati.

Železniční tunel pod Tureckým vrchem byl na Slovensku jako první navržen a realizován podle technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) u konvenčních tratí. Z tohoto pilotního projektu budou čerpat také další připravované stavby železničních tunelů.

Výstavba tunelu byla zahájena v lednu 2010. Podle původního harmonogramu měla být ražba tunelu ukončená v  červnu 2012 a celá stavba, včetně inženýrských sítí, pak v květnu 2013. Záměr zhotovitele urychlit výstavbu tunelové části se stává reálným, protože prorážka tunelu v kalotové části se koná právě dnes a ražba jádra tunelu bude ukončena v lednu příštího roku. Sekundární ostění tunelu by tak mělo být dokončeno v prosinci 2011, tunel bude vybaven technologickým zařízením a pevnou jízdní dráhou s možností provozu tunelu po jedné koleji v červenci 2012 a druhá kolej je plánovaná pro uvedení do provozu v září 2012.

Zhotovitel začal pracovat na definitivním ostění v říjnu 2010. K urychlení výstavby tunelu přispěl také fakt, že tunel byl ražen nejen ze strany jižního a severního portálu, ale díky rozšíření profilu únikové štoly bylo možné otevřít třetí čelbu ražby tunelu z jeho středu směrem k portálům. To vše bez navýšení rozpočtových nákladů. Vlastní prorážka tunelu dnes proběhla z této třetí čelby. Během prací na tunelových objektech nebyl až dosud zaznamenán žádný smrtelný a ani těžký pracovní úraz.

Nejvýraznějším prvkem II. etapy stavby jsou úrovňová křížení, která podle zásad modernizace musí být nahrazena mimoúrovňovými, případně podle jejich významu i zrušena. Mimoúrovňová křížení jsou řešena jako nové silniční nadjezdy v katastrálním území obcí Štvrtok, Ivanovce a Kostolná-Záriečie a podchody v Trenčianských Bohuslavicích, Ivanovcích a Adamovských Kochanovcích.

Poprvé síti ŽSR zde bude použit nový typ velmi štíhlých výhybek s poměrem odbočení 1:26,5–2500, které v základním tvaru umožňují rychlost jízdy do odbočky až 130 km/h. Tyto výhybky budou umístěny v železniční stanici Trenčianské Bohuslavice. V úseku se nacházejí dvě železniční stanice - Trenčianské Bohuslavice a Melčice. Kvůli optimalizaci dopravní kapacity trati bude železniční stanice  Melčice zrušena a změněna na zastávku. V úseku Melčice - Zlatovce se buduje nová výhybna Nivy.

Generálním projektantem stavby je REMING CONSULT, a.s. Na základě veřejné soutěže bylo jako zhotovitel vybráno sdružení „Nové Mesto nad Váhom – Zlatovce 2009“ ve složení OHL ŽS, a.s.,  Skanska BS, a.s., VÁHOSTAV – SK, a.s., Doprastav, a.s. a ELTRA, s.r.o. Stavební dozor vykonává „Inžinierske združenie Zlatovce“ (Infram SK, s.r.o. a Bung Slovensko, s.r.o.

Financování projektu ve výši téměř 264 mil. eur (bez DPH) je zajištěno z Fondu soudržnosti EU a spolufinancováno ze zdrojů SR v rámci Operačního programu doprava 2007-2013. Přípravné práce byly zahájeny 29. 9. 2009, kdy bylo v Novém Městě nad Váhem předáno zhotoviteli staveniště. Podle harmonogramu zhotovitele má modernizace trvat 44 měsíců, teda do konce května 2013.

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři