Společnost Wavin je předním světovým výrobcem plastových potrubních systémů. Všechny své produkty a řešení navrhuje s ohledem na co nejnižší dopady na životní prostředí a udržitelnost a při výrobě využívá výhradně recyklovatelné materiály. K aktivitám firmy tak mimo jiné patří i řešení pro ekologické hospodaření s dešťovou vodou, sanace a obnova vodovodní infrastruktury eliminující úniky vody, inteligentní řešení chránící obce před následky přívalových dešťů či systémy eliminující hluk a tepelný smog. Udržitelná výstavba je dle společnosti Wavin klíčovým pilířem vedoucím ke zlepšení životního prostředí. I proto zrealizovala průzkum mezi českými developery, aby zmapovala stav v České republice.
„Výsledky průzkumu pro nás představují příjemné zjištění v podobě vysokého důrazu na využití systémů a materiálů odpovídající vyšším nárokům na udržitelnost. Je vidět, že stavební trh si je stále více vědom nutnosti co nejrychlejší implementace nových trendů šetrného stavebnictví,“ říká David Penc, marketingový ředitel společnosti Wavin Czechia. Tento trend potvrzuje i Česká rada pro šetrné budovy, která uvádí, že Česká republika je v rámci středoevropského regionu v této oblasti na špici. Přestože developeři si dopady stavebnictví na životní prostředí uvědomují a investují do kvalitních a udržitelných řešení, samotní investoři zatím stále sází na nižší náklady. „Téma udržitelnosti staveb a péče o životní prostředí bohužel stále není pro většinu kupujících prioritou. Klienti se dlouhodobě zajímají spíše o energetickou náročnost budovy. Zájem o kvalitu materiálů pak roste s kupní sílou společnosti. Životnímu prostředí se však intenzivně věnujeme a klienti to registrují a věří nám,“ vysvětluje Tomáš Pardubický, generální ředitel společnosti Finep Holding.
Developeři preferují materiály s nízkým dopadem na životní prostředí
Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina developerů se z hlediska environmentální udržitelnosti projektů nejvíce zaměřuje na používání materiálů s nízkým dopadem na životní prostředí (62 %) a na hospodaření s dešťovou vodou (55 %). Méně se pak již věnují využití obnovitelných zdrojů energie (41 %), snižování množství odpadu (35 %) a používání recyklovaných stavebních materiálů (21 %). „Hospodaření s dešťovou vodou rezonuje mezi developery více, než snižování množství odpadu při výstavbě a recyklace materiálů, což může být dáno také intenzivní diskusí odborné veřejnosti o tématu hospodaření s vodou. Ještě o něco více však developeři zavádějí materiály s nízkým dopadem na životní prostředí, což je obecnější kategorie, která v podstatě může zahrnovat i snižování množství odpadu a recyklované stavební materiály. Pravděpodobně ale právě tyto aspekty problému nízkých dopadů na životní prostředí neměli respondenti příliš na mysli, jinak by jim přiřadili vyšší bodové ohodnocení i při jejich uvedení v samostatné položce,“ říká Ing. arch. Karel Wirth, vrchní ministerský rada z odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj.
Snižování hluku v budovách už není jen o oknech
Průzkum se dále věnoval také řešením pro snižování hluku v budovách. Vyplynulo z něj, že ke snížení akustického smogu, který je tvořen také dopravními prostředky, pohybem na ulici či venkovními pracemi, nejčastěji developeři používají protihluková okna (87 %). 8 developerů z 10 pak v projektech instaluje podlahovou akustickou izolaci a necelá třetina i akustické panely do stěn. Rostoucí důraz pak developeři kladou i na systémy tiché vnitřní kanalizace, a to zejména v projektech bytových domů, hotelů či nemocnic. „Téměř 40 % podíl odhlučněné kanalizace v nových developerských projektech ukazuje na tendenci přiblížení standardům z okolních trhů. Například v Německu se v posledních letech diskutuje otázka úplného odklonu od standardní kanalizace ve prospěch odhlučněných systémů,“ říká David Penc.
Akustický útlum a prostup rušivých zvuků do interiéru můžou ovlivnit také systémy zelených střech. Ty se primárně využívají z důvodu eliminace tepelného smogu a možnosti hospodárně nakládat se srážkovými vodami. Střecha pokrytá vegetací totiž dokáže absorbovat 40 - 99 % srážkové vody, čímž umožní její odpaření zpět do ovzduší. To je mnohem ekologičtější varianta, než když dešťová voda ze střechy jednoduše odteče do kanalizace. „Zelené střechy se u nás častěji uplatňují v případě kancelářských budov. U logistických center je totiž velký tlak na cenu a náklad na zelené střechy by tvořil poměrně výrazný nárůst. Sklady a haly však zabírají obrovské plochy pozemků a bylo by dle mého vhodné, aby u nich využívání zelených střech vzrostlo,“ říká Petr Palička, Country Managing Director společnosti Penta Real Estate.
S pomocí BIM k ekologičtější výstavbě
Nástrojem pro ekonomičtější i ekologičtější stavebnictví je také projektování založené na modelech BIM, které pomáhá dodavatelům do nejmenších podrobností vizualizovat jejich stavební projekt. Díky tomu lze pak i snáze odhadnout, kolik bude potřeba konkrétního materiálu. Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina developerů dnes v BIM vytváří maximálně čtvrtinu projektových podkladů. Naopak třetina developerů takto připravuje již více než půlky podkladů a 12 % zpracovává v BIM takřka všechny podklady. „Hlavní výhodou BIM je jednoznačně zefektivnění přípravy a výstavby. Věříme, že ušetřený čas díky vyšší přehlednosti dokumentace, budeme moci využít při plánování našich projektů, výběru a vzorkování lepších standardů. Samozřejmě je podstatná i lepší koordinace jednotlivých profesí, která může snížit případné vícenáklady a usnadnit následný provoz nemovitosti,“ říká František Šudřich, Obchodní ředitel společnosti Trikaya Project Management.
Více informací o průzkumu naleznete zde.
