Dopady globálního oteplování jsou v posledních letech vidět všude kolem nás. Na jedné straně svět trápí rostoucí letní teploty a s nimi spojené sucho, na druhé straně se stále častěji objevují silné přívalové deště, které způsobují mnoho škod, zejména ve městech a zastavěných oblastech. Města byla až dosud navrhována tak, aby dokázala co nejrychleji dostat veškerou dešťovou vodu do kanalizace a odvést do vodoteče. Protože však v důsledku klimatických změn hrozí, že do roku 2050 bude celosvětově ve městech vody nedostatek, hledají se způsoby, jak s dešťovou vodou hospodárně nakládat. Jednu z cest by mohly v budoucnu představovat modrozelené střechy, které snoubí výhody retenčních, resp. akumulačních nádrží a zelených střech.
Voda patří zpět do přírody
Úkolem retenčních (správně zasakovacích) nádrží je zachycovat srážkovou vodu a v ideálním případě umožnit její návrat do přírody – zasakováním do okolní půdy nebo akumulací – využitím pro zalévání zahrad či parků. Zelené střechy pak pomáhají bojovat s klimatickými změnami hned několika způsoby. Kromě toho, že dokáží absorbovat velké množství srážkové vody, čímž umožní její odpaření zpět do ovzduší, mohou v letních měsících působit i jako izolace a regulátor teploty, a navíc slouží jako místo k odpočinku, protože nahradí zahrádku nebo dvorek i v husté městské zástavbě.
Modrozelené střechy chrání vodu a přináší do měst více zeleně
Koncept Modrozelené střechy, pro které nabízí řešení například český dodavatel akumulačních a retenčních nádrží, společnost Wavin Czechia, jdou o krok dál a do stavebnictví přinášejí stěžejní inovaci. Nejen, že dokáží zachytit dešťové vody a opětovně je využít pro chlazení budov, regulaci teploty nebo zavlažování, ale zároveň uprostřed měst vytváří zelené oázy, které pomáhají zlepšit kvalitu ovzduší, zejména snížit množství oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek v ovzduší. Retenční prostor, který tvoří základ modrozelených střech, je osazen senzory a dešťovými čidly, dle nichž se řídí hladina vody a její využití v reálném čase, jde tedy o bezpečné a maximálně efektivní řešení budoucnosti.
Výhody konceptu modrozelených střech
Ještě před uvedením systému modrozelených střech na trh bylo zrealizováno hned několik průzkumů jejich efektivity a přínosů. Vybrány byly klimaticky rozdílné lokality, jako je Nizozemí, Itálie, Guatemala, Kanada nebo New York a zkoumala se mimo jiné schopnost akumulace dešťové vody, vliv na teplotu uvnitř budovy, vliv na výkon solárních panelů, či vliv na výsadbu zeleně. Testován byl také potenciál využití dešťové vody pro zavlažování nebo splachování toalet a spektrum zeleně, která je pro výsadbu na zelených a modrozelených střechách nejvhodnější.
Průzkumy ukázaly, že chytré modrozelené střechy výrazně překonávají standardní střechy zelené, a to prakticky ve všech aspektech. Například co se týká retence vody, zelená střecha je schopná zachytit 30 % srážek, pasivní modrozelená však již 50 % a chytrá modrozelená dokonce 90 %. Modrozelená střecha je také daleko odolnější vůči suchu, a to právě díky tomu, že dokáže vodu akumulovat a následně v dobách sucha využívat na zalévání zeleně.
Modrozelené střechy – v závislosti na střešní konstrukci budovy – pak mohou také působit jako izolační vrstva: ochlazovat ji v létě a v zimě chránit před mrazem.
