Dle Barbary Kotulánové, marketingové ředitelky společnosti Wavin Czechia, je klíčem rozšiřování zeleně ve městech správné hospodaření s dešťovou vodou a využívání ekologických materiálů.
V České republice žijí ve městech téměř tři čtvrtiny veškerého obyvatelstva. Jak jim zajistit čisté a zdravé prostředí?
V prvé řadě s pomocí zeleně. A nemyslím tím jen rozšiřování parků, ale třeba i zelené střechy či výsadbu stromů přímo do ulic. Hovoří pro to celá řada čísel. Například několik nezávislých měření prokázalo, že na ulici se stromy může být v parném létě teplota až o 20 ˚C nižší než v husté zástavbě bez stromů. V Londýně pak zase spočítali, že stromy jim přinášejí v boji se znečištěným ovzduším a se zbytečným odváděním vody do kanalizace každý rok úsporu nejméně 133 milionů liber. A v Los Angeles došli k závěru, že díky vysazení stromů by dokázali ročně ušetřit na energiích za ochlazování města až 100 milionů dolarů.
Výsadba stromů v zastavěných oblastech ale není úplně snadná a nese s sebou celou řadu rizik. Máte nějaké řešení, jak jim předejít?
Ano, nejde o úplně snadnou záležitost. Municipality musí například řešit, zda kořeny stromů nenaruší podzemní sítě, rozvody vody, plynu či kanalizace. Takové problémy totiž s sebou nesou poměrně nákladné opravy, jež často provází i nepříjemné uzavírky ulic. Zároveň je potřeba zajistit, aby stromy uprostřed městské výsadby měly dostatek výživy a dobře rostly. My jsme díky jednomu pilotnímu projektu v belgickém Hasseltu zjistili, že na tyto problémy máme odpověď. Městské stromy lze sázet do našich speciálně upravených akumulačních nádrží. Ty se běžně využívají na akumulaci srážkové vody, ale ukázalo se, že dokáží poskytnout stromům vynikající podmínky pro růst, tedy půdu se správnou hutností, dostatek prostoru kořenům a dešťovou vodu, tedy i živiny. Stromy se díky boxům dokáží také pevně ukotvit, a odolají tak zátěžím způsobovaným větrem. Zároveň boxy drží kořeny v dostatečné hloubce a mimo dosah sítí.
V souvislosti s udržitelností Wavin často zmiňuje správné hospodaření s dešťovou vodou. Co si pod tím máme představit?
Zejména snahu vrátit i do umělého prostředí měst přirozený koloběh vody. Dříve jsme se snažili předcházet povodním a dešťovou vodu jsme proto co nejrychleji odváděli kanalizací mimo města. Vzhledem k extrémnímu suchu posledních let bychom ale měli uvažovat spíš o nádržích, voda by se měla stejně jako v přírodě skladovat pod zemí, aby se v období sucha dala využít. Kde je to možné, je tedy vhodné vybudovat zasakovací a retenční systémy, vodu zadržovat a postupně nechat vsakovat zpět do okolní půdy, anebo sekundárně využívat jako vodu užitkovou.
Retenční systémy, o kterých mluvíte, mají ale jen omezenou kapacitu, co se stane v případě silných přívalových dešťů? Nehrozí pak záplava?
Pro tyto případy existují zajímavá inteligentní řešení, která se snaží právě těmto scénářům zabránit. Dobrým příkladem je systém Stormharvester, což je softwarové řešení napojené na předpověď počasí, díky tomu dokáže systém naplánovat míru naplnění boxu a zajistit jeho potřebnou kapacitu.
Co pro udržitelnost a čisté a zdravé prostředí děláte vy jako firma?
Snažíme se, aby naše materiály byly recyklovatelné a představovaly co nejmenší zátěž pro životní prostředí. To samé platí i o technologiích a instalacích našich materiálů. Příkladem mohou být bezvýkopové pokládky či sanace inženýrských sítí, které eliminují zásahy do krajiny. Náš záměr je zvýšit podíl recyklovaných produktů na 25 % a recyklovatelnost všech produktů na 90 % do roku 2025. Tuhle ideologii se snažíme vštípit i trhu, rádi bychom, kdyby se ekologická témata stala prioritou v celém stavebním oboru, aby i projektanti, developeři a investoři dbali na využití ekologicky šetrných materiálů a budovali environmentálně udržitelné stavby. A máme radost, že se tak skutečně děje. Z našeho nedávného průzkumu mezi developery vyplynulo, že environmentální udržitelnost projektů se pro ně stává důležitým tématem. Již 62 procent z nich využívá při výstavbě materiály s nízkým dopadem na životní prostředí, více než polovina myslí na hospodárné využití dešťové vody a 41 procent se snaží využívat obnovitelné zdroje energie.
