Sněžka totiž leží v Krkonošském národním parku a vjezd speciální techniky na stavbu byl výrazně omezen. Veškerý beton pro výstavbu nových patek lanovky a stavbu stanic v Peci pod Sněžkou, na Růžové hoře i na Sněžce dodala betonárna Trutnov, která patří mezi provozy TBG Východní Čechy (člen skupiny Českomoravský beton, a.s.).
Lanovka na Sněžku je nejstarší, nejznámější a nejvyužívanější lanovkou u nás. Od roku 1949 do ukončení provozu (2. 9. 2012) vyvezla původní lanová dráha na vrchol Sněžky více než sedm milionů osob. V prosinci loňského roku zahájila provoz nová lanovka se čtyřmístnými uzavřenými kabinami, která původní dráhu nahradila. Dodavatelem je jeden ze dvou největších výrobců horských dopravních zařízení na světě – italská firma LEITNER A. G.
Stavba nové lanové dráhy byla zahájena 1. 9. 2011 v místě dolní stanice v Peci pod Sněžkou. Stavbu, jejímž investorem je město Pec pod Sněžkou, provádí BAK stavební společnost, a.s. z Trutnova. Generálním projektantem stavby je projekční kancelář TRENTO s.r.o. z Hradce Králové v čele s hlavním projektantem Ing. Milošem Pařízkem, který zpracoval realizační dokumentaci. Dodavatelem veškerého betonu se stala betonárna společnosti TBG Východní Čechy v Trutnově, která v letech 2012 a 2013 dodala na stavbu celkem 3054 m3 betonu různých pevností.
Nová lanová dráha zachovává tři původní nástupní stanice: Pec pod Sněžkou, Růžová hora (1339,05 m n. m.) a Sněžka (1588,32 m n. m.), a kopíruje trasu staré lanovky. Pouze ve spodní stanici v Peci pod Sněžkou došlo ke změně – stanice je posunuta k chatě Lesovna, kde navazuje na parkoviště, díky čemuž bude snadněji dostupná hendikepovaným. Původní stožáry vyrobené v Poldi Kladno nahradily moderní ocelové podpěry. Na prvním úseku je jich při šikmé délce 1747 m celkem 17, na druhém úseku (šikmá délka 1969 m) 19. Při betonážích patek podpěr byl použit beton C 25/30 a C 30/37, při stavbě jednotlivých stanic betony C 12/15, C 16/20, C 20/25, C 25/30, C 30/37 a cementové potěry MC15 a MC20 (dle technické normy ČB MC 01-2006). V roce 2012 dodala betonárna Trutnov na stavbu celkem 1146 m3 betonu různých pevností, v roce 2013 dalších 1908 m3. Spotřeba cementových potěrů dodaných rovněž betonárnou Trutnov činila 8 m3 v roce 2012 a 125 m3 v roce 2013.
Nejdelší překládka betonu trvala 5 hodin
Do nejvyšších poloh nebylo možné dovézt beton autodomíchávači, proto byl použit vrtulník. "Stavba lanovky na Sněžku je realizována z velké části v 1. zóně Krkonošského národního parku. Tato oblast je tím nejvzácnějším, co máme nejenom v Krkonoších, ale v celé České republice. Jedná se o oblast arkto-alpínské tundry, která je velice citlivá na jakékoliv lidské zásahy. Do tak zranitelné lokality není možné vpustit těžkou stavební techniku,“ upřesňuje Radek Drahný, tiskový mluvčí ze Správy Krkonošského národního parku, a dodává: „Využití vrtulníku bylo proto přijatelným řešením."
V horní části lanovky dopravovaly autodomíchávače beton do lokality Lví důl, kde byl překládán do tzv. bádií, trychtýřovitých nádob o objemu 0,7 m3, a dále přepravován vrtulníkem. Celkem bylo vrtulníkem přepraveno více než 500 m3 betonu. Z jednoho autodomíchávače mohlo být naplněno až 10 bádií. Vrtulník vynesl na jedno natankování postupně na stavbu těchto 10 bádií, poté bylo nutné doplnit palivo. Vyšší spotřebu zapříčinila vysoká hmotnost nákladu. Náročná byla i manipulace s betonem, zejména jeho překládání. Ing. Jiří Žihlo, jednatel TBG Východní Čechy k tomu říká: „Překládka z mixu do bádií a doprava avií z Portášových bud na Růžovou horu trvala téměř 5 hodin. Receptury betonů proto musely být upraveny tak, aby byl náběh tuhnutí pomalejší.“
Dopravu betonu a tuny dalšího stavebního materiálu na nejvyšší místa zajišťoval víceúčelový vrtulník střední třídy Mi-8T vybavený dvěma turbínovými motory a jedním nosným rotorem. Tento stroj unese na podvěsném zařízení až 2 500 kg, až na vrchol Sněžky pak cca 2 000 kg. Za jednu hodinu provozu však spotřebuje až 800 litrů leteckého paliva. S ohledem na tento fakt byl proto vytěžován i cestou zpět a dopravoval vytěžený materiál uložený do tzv. bagů. Díky tomu nezůstaly na svazích Sněžky žádné hromady nevyužitého stavebního materiálu, které by hyzdily krajinu.
Stavba nových stanic
Největší z trojice stanic je postavena v Peci pod Sněžkou. Jde o objekt vybudovaný na nových betonových základech, jehož suterén, přízemí a stěny byly vytvořeny jako betonové monolity z šedého betonu. Na stavbě se použily betony tříd C 16/20, C 25/30 a C 30/37 a cementové potěry MC15 a MC20 z betonárny TBG Východní Čechy v Trutnově. Nástupní hala lanovky je konstrukčně realizována z betonu, dolní část navíc v kombinaci ocelových a dřevěných vazníků, které jsou i přiznané (sloupy a boční trámy). Exteriér opláštění objektu v horní části oživily červené pohledové desky. V dolní části tvoří opláštění prosklené stěny osazené v hliníkových rámech.
Na místě původní stanice na Růžové hoře stojí zcela nová budova, pro jejíž stavbu byly asi z poloviny využity původní betonové základy. Velikostí se objekt řadí na druhé místo, z technického pohledu jde však o „srdce“ lanovky, protože právě zde jsou umístěny motory. Kromě hybného centra lanovky jsou ve stanici i dílny, sklady, denní místnosti a sklad kabinek. Nejmenší stanice je na Sněžce. Jde o částečně zděnou budovu na nových betonových základech, k jejichž betonáži byl použit beton tříd C 25/30 a C 30/37.
Sloupy na masivních betonových patkách
Celkem 36 speciálních podpěr stojí na betonových patkách různých velikostí, většinou na místě původních sloupů. Po prodloužení lanovky bylo nutné vybudovat nově pouze jednu podpěru, a to mezi novou a původní stanicí v Peci pod Sněžkou. „Všechny původní patky lanovky musely být odstraněny a vybudovány nově,“ upřesňuje Ing. Daniel Slovák, hlavní stavbyvedoucí z firmy BAK stavební společnost, a.s. „Byly ve velmi špatném technickém stavu, některé nebyly ukotveny ani v nezámrzné hloubce. Při jejich realizaci byl navíc použit nekvalitní beton,“ doplňuje Ing. Daniel Slovák.
Spodní úsek lanovky tvoří celkem 17 podpěr, ocelových kulatých sloupů na masivní betonové patce. Na druhém úseku je 19 příhradových ocelových sloupů, každý na třech menších betonových patkách. „Tyto patky byly relativně subtilní, měřily 1,5 x 1,5 metru a do podloží byly upevněny tzv. mikropilotami,“ popisuje Ing. Daniel Slovák. Mikropiloty byly realizovány jako štíhlé základové prvky, přenášející tlaková i tahová osová zatížení od patky do hlubších a únosnějších vrstev základové půdy. Na Sněžce se jednalo o vrtané piloty o průměru 110 mm, které jsou svým kořenem vetknuty do okolní horniny injektáží.
Při samotné betonáži jednotlivých patek byl použit beton pevnostní třídy C 30/37. „Jde o poměrně běžnou pevnost. I v těchto nadmořských výškách beton rozhodně odolá očekávanému působení vlivu prostředí na konstrukci,“ uvádí Ing. Jiří Žihlo, jednatel TBG Východní Čechy, a doplňuje: „Z pohledu cyklického zmrazování a rozmrazování jsou zde v zimním období teploty poměrně stabilní. Proto u tohoto betonu stačí zajistit standardní odolnost proti působení vody a mrazu.“
Nová lanovka na nejvyšší českou horu patří mezi nejzajímavější stavby současnosti. Technicky unikátní byl i způsob dopravy betonu a manipulace s ním. Dnes už mohou návštěvníci obdivovat nejen novou lanovku, ale také okolní překrásnou přírodu Krkonošského národního parku.
Ing. Jan Veselý - Marketingový manažer skupiny Českomoravský beton, a. s.
