Důsledkem je, že i na půdě leckteré projektové kanceláře se pod pojmem cyklistická doprava často vybaví pouze účel jednostranný: oddech, rekreace, sport = doplňková záležitost. Více než pouhá doprava tak do problému vstupuje dopravní urbanismus.

Počáteční snaha sledovat potenciál tvorby cyklistické infrastruktury, která má v našich podmínkách kořeny v částečně uvolněných šedesátých letech 20. století (svědčí o tom např. dosud zachované cyklistické pásy v Praze 9 v ul. Letňanská z roku 1963), byla umlčena idejemi "spotřebního automobilismu". Tohoto zvráceného uvažování včetně jeho důsledků se těžce zbavujeme dodnes. Na základě současné složité přípravy a nákladných realizací spočívajících v doplňování zapomenutého spěje nejen odborná veřejnost k obecnému podvědomí: cyklista resp. cyklistická infrastruktura = problémový element dopravy.

Řešením problému je integrace namísto separace. Původně byla sice snaha o striktní oddělení cyklisty od ostatní dopravy, avšak pokud k ní došlo, je od ní dnes upouštěno. Jednoznačným důvodem je právě bezpečnost. S vyšším počtem separovaných koridorů roste požadavek na technické parametry, bezpečnostní odstupy, logicky se zvyšuje počet kolizních míst a v závislosti na omezeném uličním prostoru mnohdy dochází až k absurdním řešením. Z tohoto se poučili právě naši západní kolegové (např. Francie, Německo, Švýcarsko, Rakousko ad.), kteří začali sběrné automobilové komunikace přebudovávat na městské třídy a bulváry s částečně sdíleným prostorem. Cyklista je zde plnoprávně integrován.
Díky letitým zkušenostem s přípravou a realizací jednotlivých zadání od investorů "vybudovat komfortní spojení pro cyklisty" (většinou pouze z bodu A do bodu B) a na základě výše uvedených zjištění se společnost ­
DIPRO spol. s r. o. vedle přípravy dopravní a technické infrastruktury veřejných prostor specializuje na tvorbu koncepce cyklistické dopravy.

Na základě urbanisticko - dopravního rozboru lze definovat vztahy v území, zjistit potřeby uživatelů a stanovit tak potencionální zdrojové a cílové oblasti v rámci území i vazby do okolí. Dle navazujících průzkumů, pasportizace území, rozborů, sérií návrhů a vyhodnocení se pak výstupem stává ­generel cyklistické dopravy resp. ­studie cyklistické infrastruktury území.
Soubor opatření, který je zpracován i na technicko ekonomické úrovni, vymezuje vhodné moderní a legislativně známé prvky infrastruktury. Cena za zpracování takovéto koncepce se blíží nákladům na vyhotovení jediného projektu pro územní rozhodnutí a stavební povolení na několik kilometrů stezky pro cyklisty. Zbytečně nákladné, složité, nepřirozeně umístěné nenavazující stezky, lze na základě vhodně zvolené koncepce proměnit v plošně prostupné území, které může sloužit pro rozmanité spektrum uživatelů jízdního kola.

Diverzita, resp. víceúčelovost využití veřejného prostoru, který se z velké části skládá ze sítě komunikací, se i na základě vhodně integrované cyklistické infrastruktury pozitivně zvyšuje. Veřejný prostor se tak stává kvalitnějším a mění se pozitivně i dopravní chování všech uživatelů.

Ing. Květoslav Syrový
DIPRO, spol. s r .o.®
syrovy@dip.cz

DIPRO, spol. s r. o.®
Modřanská 11/1387, 143 00 Praha 4 - Modřany
tel.: 241 770 144, 241 771 639, 241 772 357 fax: 241 773 885
e-mail: dipro@dip.cz, http://www.dip.cz