K tomu, abychom v České republice již dlouhé roky plně využívali této příležitosti, chybí jen málo. Nadčasové stavební řešení plnohodnotné labské cesty, která měla zabezpečit vnitrozemskou přepravu, i obchodní spojení s námořními přístavy, zůstalo před samým závěrem nedokončeno. Dlouholeté úsilí našich předků při budování vodní cesty je degradováno plavebně nespolehlivým úsekem mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem.
Představuji vám projekt Plavebního stupně Děčín, významnou a důležitou součást transevropské dopravní sítě TEN-T, který eliminuje dosud problematické místo na řece Labi.
Plavební stupeň Děčín je jednou z několika staveb, které bude nutné vybudovat k plnohodnotnému, ekonomicky a ekologicky výhodnému dopravnímu využití řeky. Je nejdůležitějším projektem z hlediska celé labské vodní cesty. Přestože řekou Labe v oblasti Děčína protéká velké množství vody, je vzhledem k nevhodným morfologickým podmínkám těchto míst v podobě vysokého spádu po dobu až 6 měsíců každý rok pro plavbu nevhodná. Jedná se o krátký úsek, kvůli kterému není možná efektivní doprava do strategických námořních přístavů. Dosažitelnost děčínských přístavů a překladišť a také loděnice v Děčíně – Křešicích je pro lodní dopravu výrazně negativně ovlivněna rozkolísaností průtoků vody a dlouhými obdobími sucha, kdy je plavba zcela zastavena. Zastavena je nejen plavba nákladní, ale také osobní a rekreační, přičemž na rozdíl od jiných úseků řeky je pro turismus tento atraktivní prostor zcela nedostupný. Zejména v letním období stále rostoucí segment plaveb velkých lodí s ubytováním turistů i výletních lodí, nemluvě o tisících malých plavidel putujících po evropské síti vodních cest, končí před státní hranicí v Německu a region Ústeckého kraje i další navazující regiony Čech jsou o tento druh rekreačních a podnikatelských příležitostí ochuzeny. Zbytečně tak přicházíme o možnost ekonomického růstu a vznik nových pracovních míst.
Navrhované řešení zabezpečí podmínky pro plavební ponor 1,4 metru pro lodní dopravu po dobu 345 dní v roce, po 180 dní v roce bude průměrně zajištěn ponor až 2,2 metru.
Zlepšení plavebních podmínek prostřednictvím jednoho jezu a doplňkových opatření na tomto úseku řeky naplňuje obdobné parametry vodní cesty jako na navazujícím Labi v Německu. Řada studií renomovaných odborníků v minulosti prokázala nereálnost zlepšení plavebních podmínek výhradně pomocí dalších regulačních úprav toku, tj. pomocí bezjezové varianty.
Nově navržená koncepce se pokouší o kombinaci řešení problémů splavnosti s komplexní revitalizací regulovaného vodního toku ve smyslu zlepšování ekologického stavu vod dle Rámcové směrnice EU. Dosažené efekty představují nejen kompenzaci ztrát přírodního prostředí výstavbou jezu, ale také zlepšení současného stavu, které je jinými způsoby prakticky nedosažitelné. V projektu se počítá také s výstavbou malé vodní elektrárny s plánovanou roční výrobou v průměrně vodném roce téměř 47 GWh. To představuje zhruba výkon, který stačí pro zásobování celého Děčína bez průmyslových objektů elektrickou energií. Nicméně hlavním objektem tohoto projektu je Plavební stupeň Děčín umístěný v pl. km 98,88 v těsné návaznosti na současný přístav Děčín – Loubí. Při levém břehu pod železniční tratí Děčín – Drážďany je navržena plavební komora s délkou 200 a šířkou 24 metry. Řečiště protíná jezová část o třech polích hrazených ocelovými hydrostatickými sektory. Pohyblivá jezová konstrukce umožní normální vzdutí v jezové zdrži na úrovni kóty 124,50 m n. m. Pro zachování migrace ryb a jiných živočichů přes jez se při obou březích vybudují rybí přechody, z toho jeden ve střední Evropě zcela mimořádné šířky 30 m. Rybí přechody budou doplněné migračními koridory na březích.
Požadovaných plavebních parametrů bude dosaženo jezovou zdrží od výjezdu z horní rejdy plavebního stupně až do prostoru Boletic v pl. km 90,0, tedy převážně v intravilánu města Děčína. Žádné území děčínských občanů nebude zatopeno ani nedojde k rozlivu vody mimo koryto řeky. Naopak je navržena řada revitalizačních úprav, které změní dosavadní zanedbaný charakter prostorů na levém břehu pod nádražím Prostřední Žleb, při ústí Jílovského potoka a na pravém břehu při ústí Ploučnice pod novým silničním mostem. V těchto místech bude současná tvrdá kamenná regulace koryta nahrazena rozvolněnou přírodní linií břehů, doplněnou bočními rameny, ostrovy a v ústí Ploučnice větvící se deltou se štěrkovými náplavy. Tímto řešením se také podstatně zlepší hygienická situace uvnitř města, kdy rozkolísaností hladiny řeky dochází k pravidelnému obnažování břehů při obdobích sucha.
V úseku řeky Labe od výjezdu z dolní rejdy plavebního stupně do prostoru Dolního Žlebu v pl. km 105,4 bude potřebná plavební hloubka zajištěna systémem balvanitých výhonů, které kromě soustředění proudu vytvoří řadu nových příbřežních biotopů vhodných pro vodní organismy i pro společenstva říčních náplavů. Současná tvrdá úprava břehů bude nahrazena přírodě blízkou a navíc dojde k obnově historických přírodních prvků, jako byl ostrov v Podskalí. Kombinované plavebně-revitalizační řešení bylo vytvořeno ve spolupráci s řadou odborníků v čele s Ing. Ivanem Dejmalem, ekologickým expertem a bývalým ministrem životního prostředí.
Zlepšené a zejména garantované plavební podmínky vytvoří předpoklady pro přechod části hromadné a kontejnerové silniční a železniční dopravy na dopravu lodní, přičemž jedna loď pojme zboží až ze 42 kamiónů. Menší silniční provoz ve městě bude mít velký přínos pro děčínské občany, snížení dopravních nákladů a zatížení životního prostředí pro celou Českou republiku.
V současné době je Česká republika jedinou zemí Evropské unie, která nemá spolehlivý přístup k moři po bezplatné vodní cestě.
Dokončením stavby Plavebního stupně Děčín se otevírá cesta k efektivní plavbě po řece Labi směrem k mořím i do vnitrozemí a umožní znovuvzkříšení vodní dopravy.
Ředitelství vodních cest ČR
Vinohradská 184, 130 52 Praha 3
tel.: 267 132 801, fax: 267 132 804
www.rvccr.cz
