Potvrzuje se, že je nezbytné stabilní financování rekonstrukcí silnic II. a III. třídy tak, aby je mohly kraje plánovat v dostatečném předstihu. Dotace krajům nejsou položkou rozpočtu SFDI.

Celkový objem vyrobených asfaltových směsí v loňském roce meziročně vzrostl o více než 670 tisíc tun a překročil celkových 7 mil. tun. Jedná se o druhý nejvyšší vyrobený objem za posledních 10 let. Více se vyrobilo jen v roce 2015.
„Silnice II. a III. třídy jsou i přes dotace SFDI v letech 2015 až 2017 stále ještě velmi zanedbané. Rekonstrukce potřebují silnice a také mosty ve všech krajích a bez systematického a předvídatelného financování se jejich stav bude i nadále zhoršovat,“ řekl Ing. ­Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic, a dodal: „Ani poslední tři roky nestačily na nápravu stavu silniční sítě nižších tříd, která byla dlouhodobě zanedbávána. Navíc silnice II. a III. třídy trpí i tím, že je využívají přepravci těžkých nákladních vozidel, aby se tak vyhnuli platbě mýta za vozidla. Těžká kamionová přeprava tak devastaci těchto silnic dále prohlubuje a řešení je stále v nedohlednu. Opravy dálnic a silnic I. třídy jsou prováděny dostatečně až v posledních letech a ani tady se zdaleka nepodařilo zásadně vylepšit dlouhodobě zanedbaný stav.“



Oproti celkové výrobě je rozložení výroby po jednotlivých měsících méně optimistické. V loňském roce byla výroba asfaltových směsí v říjnu a listopadu nejvyšší a v prosinci druhá nejvyšší za posledních pět let.
Opakuje se tak negativní trend z minulosti, kdy se nejvíc dopravních staveb realizuje v měsících, jejichž teplotní podmínky příliš nenahrávají výsledné kvalitě silničních povrchů. Opravené silnice pak mají mnohem nižší životnost, než kdyby byly vozovky pokládány v teplotně příznivějším období.

Kvalitě prováděných prací nepomáhá výběr dodavatele jen na základě nejnižší ceny. Ani recyklace použitých materiálů jak v asfaltových směsích, tak v cementobetonovém krytu zatím nenachází při výstavbě a rekonstrukci silnic u nás větší uplatnění. Celkově obor spíše stagnuje. „Uplynul rok a nedá se říct, že by se řešení problémů souvisejících s dopravní infrastrukturou nějak zásadně pohnulo kupředu. Legislativa ani financování do budoucna nejsou dořešeny, příprava nových projektů trvá stále neúměrně dlouho,“ doplnil Petr Svoboda.