Jak zabránit přehřívání půdy v průběhu léta?

Postavit si rodinný dům je snem mnoha lidí. Dnešní doba příznivých finančních podmínek na trhu s hypotékami, stále se zvyšující platy, prakticky nulová nezaměstnanost ke stavbě rodinného sídla doslova vybízí. Aby však dům plnil kompletní funkci tak jak má, je důležitá otázka technického řešení stavby a ta začíná již u kvalitního projektu a vhodně zvolené realizační firmy.

Jak zabránit přehřívání půdy v průběhu léta?

Dnes se zaměříme převážně na střechu, která je někdy nejkomplikovanější částí stavby.

Ono pojem „střecha“ je velmi jednoduchý výraz, na vzhledu není také co vymýšlet, maximálně tvar či barva krytiny, ale to není vše. V pozadí zůstává nejdůležitější vlastnost střechy a to, aby všechny vrstvy střechy fungovaly tak, jak mají, aby střecha správně dýchala a tím byla její funkce zajištěna po desítky let.

Dnes už nejsou střechy tak jednoduché jako před 50 lety. Dnešní střecha se skládá ze spousty vrstev, z materiálů, které musí spolupracovat. Často dochází k využití půdního prostoru k bydlení v podobě podkrovních místností. Zde nesmíme zapomenout, že vlastně strop podkroví se stává první vnitřní vrstvou střechy a tak je k tomu třeba přistupovat.

Na stropě je nejčastěji sádrokarton, nad ním parotěsná fólie a nad ní tepelná izolace. Tato fólie hraje významnou roli z pohledu průchodu vlhkosti skrz strop do tepelné izolace. Je cílem, aby nejlépe žádná vlhkost z interiéru neprošla do tepelné izolace, protože tak by postupně poškodila její tepelně izolační vlastnosti. Vlhká vata jen velmi pomalu vysychá a trvá desítky let než vyschne a po tuto dobu má sníženou účinnost, tzn. proniká zvýšené množství tepla.

Vezmeme-li to z opačné strany střechy, tak horní vrstva střešního pláště je vždy pečlivě vybraná střešní krytina, nejčastěji střešní tašky pálené či betonové. Pod taškami jsou latě, kontralatě, na kterých krytina drží a pod nimi je pojistná střešní fólie, která brání odkapávání zkondenzované vody ze spodní strany krytiny a současně brání zafoukávání vody či sněhu do střechy.


Tento prostor pod krytinou musí být velmi kvalitně odvětráván, musí mít trvalý vzdušný oplach. Toho se docílí přisáváním vzduchu mřížkou za okapem ve spodní části střechy a odsátím větracími prvky, nejčastěji větracími taškami a odvětrávaným hřebenem. V některých případech lze posílit odvětrání pomocí ventilačních turbín LOMANCO, které mají proti pasivním prvkům několikanásobně vyšší účinnost.

Poté nám zůstává prostřední část střechy, tj. volný půdní prostor pod střešní fólií a nad tepelnou izolací u stropu. Tento půdní prostor musí být také velmi účinně odvětráván a to i když tam nemáte přístup a nevyužíváte ho ke skladování věcí. Tento uzavřený prostor nejvíce trpí z pohledu uzavřené vlhkosti a vzhledem k tomu, že je konstrukce střechy nejčastěji dřevěná, tak i zde je vlhkost na škodu... Suchý trám střechy vydrží i stovky let...

Pokud je celá střecha špatně navržena a není odvětrávána, stává se, že se vlhkost sráží na vnitřní straně střešní fólie a odkapává do tepelné izolace, čímž ji zcela ničí a dále stéká kondenzát po fólii na konstrukční prvky, trámy, zdi, které pak trpí a postupně se rozpadají. Mezitím vytváří mokré a plesnivé fleky...

Tomuto nežádoucímu jevu je třeba předcházet opět velmi kvalitním provětráním půdy. Zde se dělají přívodní otvory ve spodní části střechy u atiky, nebo se přímo vkládají speciální vsuvky mezi střešní fólii pro přívod vzduchu, dříve se používala okna ve štítech.

Odtah vlhkého vzduchu se děje buď přes větrací hřeben, nebo mnohem účinněji pomocí turbín LOMANCO. Zde většinou dle velikosti a tvaru střechy stačí pro běžný rodinný dům 2-3 ks turbíny LOMANCO BIB12/BIB14, které nám tento podstřešní prostor odvětrají. Sníží se tím škodlivá vlhkost, která nám pak neohrožuje dřevěné části střechy a umožní správně pracovat tepelné izolaci, tudíž investice do turbín se velmi rychle vrátí.

Připomínka: „že mi budou turbíny odvádět teplo z domu“ je zcela nesmyslná. Vždyť se bude jednat o teplo, které už přes nekvalitní nebo nedostatečnou izolaci prošlo, tak jej nezachráníte a navíc s tímto teplem prochází i jistý podíl vlhkosti, který škodí nesrovnatelně více. Vlhká tepelná izolace má snížené izolační účinky. 

Na kondenzaci vodních par v podstřešním prostoru trpí především domy typu bungalov a nebo domy s vytápěným podkrovím. Všude tam, kde se pod střešním pláštěm vytápí a je tam tím pádem zvýšen tlak vodní páry z interiéru směrem do exteriéru...

Více info na webu www.lomanco.cz.

Text, fotografie: Ing. Radim Otýpka, technický poradce

Firma

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři