Březovské vodovody - významné zdroje pitné vody pro Brno

Již koncem 19. století se soustředila pozornost vodohospodářů na jižní část Českotřebovské vrchoviny, vyznačující se velkými zásobami puklinových podzemních vod v komplexu křídových pískovcových vrstev, jako perspektivní možnost řešení kritické situace v zásobování vodou stále rostoucího města Brna.

Březovské vodovody - významné zdroje pitné vody pro Brno

Na přelomu 19. a 20. století se uskutečnila první ojedinělá měření vydatnosti pramenů a studie související s jejich realizací. Postupně byla v této oblasti provedena řada hydrogeologických průzkumů a výzkumů souvisejících s jímáním vody pro zásobování Brna a jeho rozšiřování.

V místě jímacího území tvoří křídový útvar synklinálu omezenou na jihu brachysynklinálním uzávěrem. Brachysynklinální stavba a střídání nepropustných hornin s převažujícím slinitým vývojem s horninami propustnými dalo podnět ke vzniku několika izolátorů a relativně vzájemně nesouvisejících kolektorů. Vodohospodářsky nejvýznamnější jsou kolektory ve spodním (III) a středním (II) turonu, využívané březovskými vodovody.

Stavba jímacího zařízení probíhala v letech 1904 - 1906 a byla budována pod názvem "Vodovod císaře Františka Josefa I.". Bylo vybudováno 14 vrtaných studní profilu 650 a 635 do hloubky 17 - 21 metrů, v celé délce nevystrojených. Studna A leží v samostatném objektu. Studna B a 12 dalších je ve 300 metrů dlouhé štole s masivní cihelnou obezdívkou, ze které odbočují k jednotlivým studnám vzdáleným od sebe 25 metrů krátké příčky. Voda se odebírá násoskou, jejíž sestupné rameno tvoří sběrný řad z litinových trub DN 600 a přechází v prodloužení na přivaděč do Brna. Odvzdušňovací potrubí je vedeno do strojovny umístěné mimo štolu násosky.

Čerpací pokus vybudovaného zařízení probíhal v období 27.6.1906 - 7.3.1908 a po určenou dobu 1,5 roku nesměl být překročen předepsaný odběr 250 l/s. V roce 1921 byl trvalý odběr zvýšen na 300 l/s. Současně byl od roku 1907 připravován projekt na přivedení zachycené vody do Brna a vybudování potřebných vodojemů a rozvodů. Stavba 57,496 kilometrů dlouhého přivaděče tzv. I. březovského vodovodu z jímacího zařízení do vodojemu II. tlakového pásma na Holých Horách začala na jaře 1911 a byla ukončena v mimořádně krátkém čase v září 1913. Dne 4.10.1913 byl přivaděč uveden do provozu. Vodovod z litinových hrdlových trub DN 650 a 600 je téměř po celé své délce uložen v sevřeném údolí řeky Svitavy v souběhu s komunikacemi a železnicí, kterou sedmkrát kříží. Ve velmi členitém terénu mezi Blanskem a Bílovicemi nad Svitavou byly pro položení potrubí proraženy 3 masivní štoly, z nichž nejdelší má délku 614 metrů. Výškový rozdíl 89 metrů mezi hladinou podzemní vody v prameništi a hladinou ve vodojemu Holé Hory zajišťoval trvalý průtok cca 300 l/s.

Přivaděč je pro potřeby manipulace při odstavování a opětné uvedení do provozu při poruchách opatřen 17 sekčními šoupaty umístěnými ve štolách nebo samostatných domcích a k omezení negativního dopadu manipulací šesti odlehčovacími troubami. Pro jednu z nich bylo potřeba v Letovicích vybudovat 20 metrů vysokou věž, která tvoří dodnes dominantu města. K odvzdušnění potrubí slouží 100 vzdušníků, k vypouštění 53 kusů výpustí osazených v nejnižších místech trasy.

V průběhu dlouholetého úspěšného provozu byla provedena řada modernizací strojních zařízení, například elektrifikace v roce 1933. V letech 1971 - 1975 v rámci stavby II. březovského vodovodu bylo jímací zařízení I. březovského vodovodu začleněno do společného řízení celého zdroje propojením do armaturní komory a zajištěním průtoku přes nový vodojem 5 000 m3 v Březové nad Svitavou. Tím je umožněno již zmíněné vyšší využití vydatnosti prameniště, avšak vlastní kapacita potrubí I. březovského přivaděče tím mírně poklesla. Současný měřený nátok do vodojemu Holé Hory II je 265 l/s. Řízení jímacích objektů bylo přeneseno do společného dispečinku.

Uvedením I. březovského vodovodu do provozu nedošlo prakticky k žádné výrazné změně v režimu podzemních vod a nebyly zcela využity přírodní zásoby vody v oblasti.

Přípravné práce na vybudování dalšího vodovodu se datují od roku 1926. V letech 1953 - 1954 byly zahájeny soustavné terénní průzkumné práce. Na základě dílčích výsledků se rozsah průzkumu postupně zpřesňoval a závěrečná etapa probíhala v letech 1967 - 1968.

Pro účely jímání II. březovským vodovodem bylo vyhloubeno do první zvodně 28 vrtaných studní do hloubky 12 - 18 metrů. Do druhé zvodně, která je od první oddělena nepropustnou vrstvou tzv. březovských slínů o mocnosti 16 - 21 metrů, bylo provedeno 7 jímacích vrtů do hloubky 80 - 130 metrů. Vlastní jímací potrubí první zvodně je napojeno na vzestupnou větev násosky ocelového potrubí DN 600 až 1 200 v celkové délce 688 metrů. Potrubí násosky je uloženo v průchodné štole. Násoskový řad je ve vrcholu ukončen v evakuační stanici se dvěma rotačními vodokružnými vývěvami a ležatou podtlakovou nádobou. U jímání z druhé zvodně je nad každým vrtem vybudována čerpací stanice s jímkami, do nichž je zaústěno výtlačné potrubí ponorných čerpadel. Z jímek odtéká voda gravitačně do společného sběrného řadu délky 1 237 metrů, zaústěného do sběrné studny poblíž evakuační stanice. Sběrná studna je s evakuační stanicí a tím i s násoskou propojena. Voda je z prameniště přivedena do vodojemu 5 000 m3 v Březové nad Svitavou, který slouží i k fixaci hydraulických poměrů v násosce a k oddělení násoskového řadu od přivaděče do Brna.

Vlastní přivaděč délky 55,357 kilometrů je proveden z ocelových trub DN 1000 - 1200. V oblasti přechodu rozvodnice řek Svitavy a Svratky je potrubí uloženo v průchozí štole délky 2795 metrů. Na přivaděči je osazeno 12 sekčních klapek. V objektu plunžerových uzávěrů pod Palackého vrchem v Brně jsou osazeny dva uzávěry DN 600, z nichž jeden slouží jako 100% rezerva. Na potrubí je vybudováno 66 kusů kalosvodů a 64 kusů automatických vzdušníků. Přivaděč končí ve vodojemu 2 x 17 500 m3 na Palackého vrchu. Výškový rozdíl hladin vodojemů na obou koncích přivaděče je 66,50 metrů a zajišťuje maximální průtok 1140 l/s.

Po postupném odstraňování závad a uvádění do provozu byla do vodovodní sítě města Brna voda z vodojemu na Palackého vrchu poprvé vpuštěna dne 27.12.1975. Úplný provoz naběhl od června 1976, kdy bylo zprovozněno jímání vody z druhé zvodně.

Kvalita vody z prameniště Březová nad Svitavou

Kvalita vody z prameniště Březová je velmi vyrovnaná a splňuje průběžně požadavky normy na pitnou vodu bez úpravy. Některé vrty do druhé zvodně dokonce splňují podmínky kvality pro umělou výživu kojenců a jsou také pro tyto účely využívány. Celkově však pro zvýšený a bohužel i vzrůstající obsah dusičnanů (30 - 42 mg/l) pro kojence vhodná není. Jinak má velmi vyvážený obsah minerálií, stálou teplotu 9 - 10 °C a patří mezi velmi kvalitní, pro lidskou spotřebu hodnotné a chutné pitné vody.

S cílem udržet současný stav kvality vody i pro příští generace jsou vyhlášena ochranná pásma vodního zdroje. Ochranné pásmo I. stupně bylo nově revidováno a vyhlášeno v roce 1999 v rozsahu 113 ha a je plně oploceno. Ochranné pásmo II. stupně pak v roce 2008 s celkovým rozsahem 5420 ha.

Propojení II. březovského vodovodu se systémem Vírského oblastního vodovodu

Významnou změnu v provozu přivaděče II. březovského vodovodu přinesly úpravy spojené s výstavbou Vírského oblastního vodovodu.

U obce Čebín byla trasa II. březovského vodovodu odkloněna přes sekční uzávěr a posilovací čerpací stanici do vodojemu Čebín, ve kterém dochází k míchání měkčí vody vírské s tvrdší, provzdušňovanou vodou březovskou. Dále je zde voda hygienicky zabezpečována chlordioxidem.

Čerpací stanice Čebín je určená pro posilování tlaku vody a zvyšování přítoku z II. březovského vodovodu do vodojemu Čebín v obdobích vysoké vydatnosti prameniště Březová nad Svitavou, kdy pouze gravitační přítok vody do vodojemu Čebín bez čerpání (až 938 l/s) by byl nižší než množství vody, které by bylo možné z prameniště přivaděčem II. březovského vodovodu dodávat. Část míchané vody z vodojemu Čebín je potrubím DN 1000 vedena zpětně do potrubí přivaděče II. březovského vodovodu a přes vodojem Palackého vrch do brněnské vodovodní sítě. V mimořádných případech je alternativně možné uzavřít přítok březovské vody do vodojemu Čebín a dopravovat ji nezávisle na provozu Vírského oblastního vodovodu přímo do vodojemu Palackého vrch.

Začleněním II. březovského vodovodu do systému Vírského oblastního vodovodu vznikl spolu s I. březovským vodovodem významný komplex kvalitních zdrojů vody, zajišťující dostatek kvalitní vody pro dynamický rozvoj celého brněnského regionu i širšího okolí na řadu let dopředu. Jeho dispečerské řízení umožňuje zvládnout kombinací využívání těchto zdrojů vody i možné nepříznivé provozní situace za ekonomicky co nejpřijatelnějších podmínek.

Řízení provozu dálkových přivaděčů

Na základě dlouhodobých zkušeností byl v roce 1997 celkově modernizován monitorovací a řídící systém vodárenských procesů. Všechny vodárenské technologické uzly byly vybaveny programovatelnými automaty SIMATIC, byl vybudován nový dálkový přenos a zpracování dat. Vlastní pracoviště Centrálního vodohospodářského dispečinku Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. bylo při této příležitosti přesunuto do nových prostor a vybaveno moderní technikou pro sledování a vyhodnocení těchto procesů.

Při dostavbě v pořadí třetího dálkového přivaděče provozovaného Brněnskými vodárnami a kanalizacemi a.s., Vírského oblastního vodovodu, byly jeho technologické uzly osazeny plně kompatibilní technikou a jeho sledování a řízení plně implementováno do stávajícího dispečinku.

Operačním pracovníkům dispečinku je tak umožněno na základě chování spotřebiště koordinovat výrobu vody v jednotlivých zdrojích dle jejich možností a harmonizovat dodávku vody z nich jednotlivými přivaděči.

Současně je dbáno na to, aby technologické vybavení dispečinku bylo průběžně modernizováno jak po stránce technické, tak i po stránce přizpůsobování se novým požadavkům na zajištění kvality služeb společnosti.


Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.
Hybešova 254/16, 657 33 Brno
tel.: 543 433 111 , fax: 543 433 000, dispečink: 543 212 537
e-mail: bvk@bvk.cz, www.bvk.cz

Fotogalerie

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři