Vybíráme podlahový potěr

V současnosti jsou jedny z nejpoužívanějších podlahových materiálů lité potěry. Používají se cementové, nebo na bázi anhydritu. Který je lepší, nelze říci. Každý má své výhody a omezení.

Vybíráme podlahový potěr

Níže se pokusím nastínit vybrané faktory, které je třeba zohlednit při výběru vhodného podlahového potěru, neboť správná volba materiálu na základě reálných podmínek je základem bezproblémové realizace bez závad.

Pevnost
Pevnost v tlaku (20 - 30 MPa) a v tahu za ohybu (4 - 6 MPa) mají oba materiály stejnou. Při návrhu je proto možné počítat s oběma materiály srovnatelně. Pouze při namáhání plochy valivým zatížením je vhodnější použít cementový potěr, který vykazuje větší odtrhové pevnosti než anhydrit.

Konstrukční výška
Omezený prostor pro podlahovou skladbu bývá častým případem. Anhydritové potěry je možné provádět již od tloušťky 30 mm. Cementové potěry od 50 mm. Není to dáno pevností, ale tvarovou stabilitou. Cementové potěry vykazují velké a nerovnoměrné smršťování při zrání. Se snižující se tloušťkou je míra deformace větší. Anhydritové potěry se takřka nesmršťují, a umožňují proto nižší realizovanou tloušťku.

Konstrukční systém stavby
Pro volbu potěrů je důležité zohlednit také konstrukční systém stavby a jeho stáří. Monolitické železobetonové konstrukce vysychají několik měsíců a zvýšená vlhkost uzavřená v podlaze může způsobit problémy jako snížení pevnosti anhydritu nebo osmotický jev v cementovém potěru. Při návrhu na lehké stropy je vhodné rovněž zohlednit průhyby, které mají vliv na velikost dilatačních polí.

Směrová orientace stavby a oslunění
Se stavbou souvisí také směrová orientace a míra oslunění. Západní strany je vhodné zohlednit díky rychlé změně teploty při přechodu ze stínu do oslunění. V rámci podlah se jedná o podobný jev jako spuštění podlahového topení na určité části podlahy. Je proto vhodné provádět více dilatací. Čerstvé cementové materiály těžce snáší skokovou změnu teplot. V těchto případech je odolnější anhydrit.

Velikost dilatačních polí
Teplotní roztažnost anhydritu i cementového potěru je stejná. Zásadní rozdíl je v míře smrštění při zrání. Anhydritové potěry proto umožňují realizaci ploch až 600 m2 bez dilatace. U cementových potěrů je doporučeno provádět tzv. smršťovací spáry po 16 m2 (max. 36 m2). Při návrhu je vhodné posoudit způsob zatížení podlahové desky. Jednostranné zatížení např. skříní nebo regálem může způsobit dodatečné stlačení podkladní izolace, pokles desky na jedné straně a zvýšení na druhé. Větší dilatační celek je v tomto případě vhodnější, zvláště při požadavku na kročejový útlum, kdy není možné použít pevnější izolaci.

Typ nášlapné vrstvy
Podlahová krytina ovlivňuje výběr potěru významně. Tepelná jímavost krytiny při oslunění má vliv na zahřívání celé podlahové skladby. Důležitý je požadavek na přídržnost k podkladu. Velká tepelná roztažnost některých typů keramiky nebo tvarové změny dřevin vyžadují vysokou přídržnost k podkladu. Odtrhové pevnosti cementových potěrů jsou cca 2x vyšší než u anhydritů. Prodyšnost podlahoviny ovlivňuje fyzikálně-chemické chování potěrů. Neprodyšná krytina zamezuje rychlým změnám vlhkosti podkladu. Náhlé změny vlhkosti cementových potěrů aktivují procesy způsobující kroucení, a to bez vlivu na stáří potěrů. Proto je pro prodyšné podlahoviny vhodnější anhydrit, zvláště v kombinaci s podlahovým topením. Při volbě krytiny často hraje roli požadavek zákazníka na minimální množství dilatací. V tomto ohledu má obrovskou výhodu rovněž anhydrit, jenž umožňuje dilatování až po 600 m2 (cementové potěry max. 35 m2).

Působení vlhkosti
Bude-li podlaha vystavená stálému působení vysoké vlhkosti (bazény, sauny, velkokapacitní potravinářské provozy), je nutné vyloučit použití anhydritového potěru. Doporučujeme rovněž zohlednit případný zdroj vlhkosti z těžkých monolitických konstrukcí, kdy je ovlivněna také funkčnost cementových potěrů v návaznosti na typ nášlapné vrstvy.

Teploty při realizaci
Teplota při realizaci může být zásadním ovlivňujícím faktorem. Vysoké teploty výrazně zkracují dobu zpracovatelnosti cementových potěrů a naopak nízké zpomalují či úplně zastavují tvrdnutí. Častou komplikací u cementových potěrů je samotná doprava směsi při vyšších teplotách a delších dopravních vzdálenostech. Anhydritové potěry nízké teploty neovlivňují a při vysokých teplotách se tvrdnutí zpomaluje. Snadnější realizace a větší teplotní rozsah má anhydritový potěr.

Možnosti větrání a vysušování
Jedná se o důležitý faktor, neboť tyto potěry tvrdnou zcela odlišným způsobem. U anhydritu vysycháním vzniká krystalizace a pevná vazba krystalů. Cementové materiály hydratují s obsaženou vlhkostí. Z toho vyplývá zcela odlišný přístup k dosažení konečné vlhkosti. Anhydrit můžeme poměrně rychle a intenzivně vysušovat, naopak cementové potěry je potřeba udržet vlhké co nejdéle. Doporučujeme proto zohlednit při výběru charakteristiku stavby – zda je možné snadno větrat a vysoušet (např. uzavřené budovy, sklepy), nebo naopak zda není výměna vzduchu příliš intenzivní (otevřená stavba, velké prostory apod.). Ošetřovací postřiky jsou účinné pouze v omezené míře a případě většího pohybu řemeslníků ztrácí účinnost. Je-li podlaha vybavena podlahovým topením, je možné jej využít k vysušování. U anhydritu již po 7 dnech, u cementového potěru po 21 dnech. Vlhkost cementového potěru nesmí být vyšší než 5 %, neboť u topných rozvodů vzniká vysoká lokální teplota a napětí. Obecně je rychlejší možnost pokládky podlahovin na cementové potěry.

Podlahové vytápění
Podlahové topení v kombinaci s anhydritovým potěrem dává jeden z nejefektivnějších systémů. Ať již možností vysušování podlahovým topením, nebo výbornou teplotní vodivosti anhydritu v kombinaci s malou tloušťkou (menší objem vytápěného materiálu). Anhydrit umožňuje snadnější regulaci teploty a pružnější tepelnou reakci na změnu teploty vytápěného prostoru. Jediným omezením je použití v trvale vlhkém prostředí, kde je vhodnější použít cementové potěry.

Tepelná akumulace
Poměrně častý argument, že je vhodnější větší tepelná akumulace, nemusí být úplně pravdou. Důležitější je, jak rychle dokáže podlaha teplo přijmout a jak rychle ho vydat. Cementové potěry přijímají teplo pomaleji – pomaleji se akumulují a pomaleji teplo vydávají. Je tím ztížená regulace a omezen teplotní komfort, neboť podlaha je určitou dobu topného cyklu přetápěna. Anhydritová podlaha dokáže teplo přijmout a vydat 2x rychleji, čím umožňuje snadněji udržovat rovnoměrnou teplotu např. při změnách způsobených větráním, počtem osob nebo vlivem jiného zdroje tepla.

Akustika
Konstrukční vrstva potěru v rámci podlahy má výbornou schopnost akustického útlumu váženého vzdušného hluku (vysoké frekvence), což je žádané řešení u lehkých stropních konstrukcí montovaných domů. Stejná objemová hmotnost anhydritu a cementového potěru umožňuje volbu spíš dle jiných faktorů. Se zvyšující tloušťkou narůstá akustický útlum. 
Z uvedených příkladů je zřejmé, že volbu správného materiálu je vhodné posuzovat z mnoha stran, neboť co je v jednom směru výhodou, může být v jiném případě omezením či zdrojem poruchy.

Ing. Daniel Šmíd
produktový specialista, CEMEX'
daniel.smid@cemex.com

www.specialni-produkty.cz
www.cemex.cz

CEMEX Czech Republic, s.r.o.
Siemensova 2716/2, 155 00 Praha 5
Zákaznická linka: 800 11 12 12
info@cemex.cz, www.cemex.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři