Dopravoprojekt Ostrava 50 let tradice v projektování dopravních staveb

DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r. o. je největší projekční, inženýrskou a konzultační firmou na severní Moravě se specializací a zkušenostmi při výstavbě a rekonstrukcích dálniční a silniční sítě, v projektování dopravní sítě měst a v řešení problematiky v oboru dopravního inženýrství a ochrany životního prostředí.

Dopravoprojekt Ostrava 50 let tradice v projektování dopravních staveb

Její kořeny sahají až do roku 1964. Před třemi lety firma oslavila dvacet let od založení společnosti s ručením omezeným v rámci privatizace a letos oslaví padesátiletou tradici působení Dopravoprojektu v Ostravě. A to je jistě vhodná příležitost pro trochu bilancování. Navštívili jsme proto toho nejpovolanějšího, dlouholetého jednatele společnosti Ing. Svatopluka Bijoka, a požádali jej o tento rozhovor.

Pane inženýre, řekněte nám, prosím, něco o historii společnosti a jejím vývoji.

Samotný počátek naší společnosti spadá do roku 1964, kdy bylo tehdejším státním podnikem Dopravoprojekt Brno založeno středisko v Ostravě, a to právě v tomto domě, kde dodnes sídlíme. Jistou zajímavostí by mohlo být, že ačkoliv zde pracuji již od roku 1972 a chodím do práce stále na stejné místo, jsem přesto zaměstnám již u 3. firmy a na 2. adrese. Nejprve jsme se jmenovali Dopravoprojekt Brno - středisko Ostrava, se sídlem na Náměstí Lidových milicí č. 5. Po revoluci, v roce 1989, jsme se stali Dopravoprojektem Ostrava s. p., opět na Náměstí Lidových milicí č. 5, a po privatizaci v roce 1991 jsme se přejmenovali na Dopravoprojekt Ostrava spol s r. o., která již ale sídlí na Masarykově nám. č. 5. V začátcích společnosti zde pracovalo pouze pár lidí a ještě v době mého nástupu do firmy zde pracovalo méně než 20 zaměstnanců. Obrat nastal až po roce 1992, kdy nastal bouřlivý rozvoj společnosti. Intenzívně jsme se začali věnovat také personální politice, takže počet zaměstnanců průběžně rostl až do našeho maxima v roce 2009, kdy dosáhl čísla 100, včetně našich dceřiných společností. S krizí ve stavebnictví a hospodářskou krizí obecně jsme byli v posledních letech nuceni snížit počet zaměstnanců na asi 70. Svá střediska máme ve Zlíně a v Moravských Budějovicích, v Jihlavě sídlí dceřiná společnost VYSPLAN s. r. o., v Žilině FIDOP s. r. o. a na stejné adrese jako my sídlí ARPIK Ostrava s. r. o. Působíme také v Polsku, kde máme svého obchodního zástupce. Ročně zpracováváme kolem 300 projektů.

Co vše spadá do portfolia vašich činností?

Naší doménou je komplexní zajišťování všech projektů, které spadají do oblasti dopravního stavitelství, ať již se jedná o stavby a rekonstrukce dálnic, silnic a mostů, komunikační řešení měst a obcí včetně cyklistických stezek, pěších zón a statické dopravy, ochranu životního prostředí či vodohospodářské stavby a plynofikace. Kromě toho děláme inženýrskou činnost od investičních záměrů až po zajištění vydání územního rozhodnutí, stavebních povolení a kolaudací. Zabýváme se i majetkoprávní přípravou, tzn. zajišťováním výkupu pozemků, vyvlastňováním pozemků a zajišťujeme také činnosti související s ochranou životního prostředí, jako jsou ekologické audity, posudky EIA apod. Kromě toho vykonáváme autorský dozor na stavbách a technický dozor investora. Před 3 lety, v době velkého poklesu stavebnictví v oblasti dopravních staveb, jsme se rozhodli dále rozšířit portfolio svých činností a koupili jsme architektonickou kancelář ARPIK, která je zaměřena na pozemní stavitelství. V současnosti jsme tak de facto schopni zajistit veškeré projekty ve stavebnictví, včetně všech souvisejících činností a pro všechny obory máme pracovníky s příslušnou autorizací.

S tak dlouhou tradicí bude asi složité vybrat jen pár těch opravdu největších staveb, na které jste nejvíce pyšni, ale zkuste to…

V období před rokem 1990 ještě probíhala v Ostravě velice intenzivní důlní činnost a naše společnost se profilovala na tom, že umíme projektovat stavby i na poddolovaném území. Spoustu staveb jsme projektovali na území, které bylo označeno jako území nevhodné pro jakoukoliv výstavbu. Komunikace ale bylo potřeba postavit i tam. My jsme toho, jako jedni z mála, byli schopni, a to i na územích, kde byly důlní vlivy opravdu velmi silné. Z úplné historie bych jmenoval třeba rekonstrukci tehdejší „Gottwaldovy třídy v Ostravě v úseku Poruba – Nová ves“ (dnešní ulice 28. října), která začínala křižovatkou U Vodárny a pokračovala ve směru na Porubu. Kromě komunikace se jednalo také o mosty přes Odru, mosty přes dráhu a navazující estakádu přes Bíloveckou ulici. Na tehdejší dobu to byla obrovská stavba s extrémně velkými účinky od poddolování, kde Báňský úřad hovořil o možném nerovnoměrném poklesu až o 4,5 metrů a protažení terénu, které vyvolává v dilatačních zařízeních mostů posuvy o více než metr. Veškeré mostní konstrukce byly na tyto možné problémy připraveny, dimenzovány a dilatační závěry s originálními řešeními rektifikačních prvků fungují dodnes. Zajímavostí této stavby je i to, že most přes Odru je dimenzován na parametry průplavu Odra – Dunaj, takže silniční násyp dosahoval výšky přes 14 metrů nad stávající terénem a byl budován sendvičovým způsobem z haldoviny a popílku. Velkou stavbou z předrevoluční doby byla také rekonstrukce ulice Bohumínské – tzv. „Výstavba náhradních mostů v Ostravě Hrušově“ – opět s mosty přes řeku Odru i přes dráhu. Důlní podmínky tam byly stejně složité a u mostu přes dráhu byla navíc stanovena možnost vzniku stupňovitých zlomů v podzákladí. Dalšími zajímavými stavbami z té doby byly třeba rekonstrukce estakády v Lipníku nad Bečvou nebo projektování komunikace a mostů v Pohořelicích. Hned po revoluci jsme studijně řešili varianty průchodu dálnice D47 Ostravou a pak následovala celá řada projektů různých stupňů úseků D5, D35, D47 (D1), R48, R52, R55, R46 a ostatních komunikací. Naší nejvýznamnější stavbou v Ostravě pak byl projekt průchodu dálnice Ostravou, kde jsme projektovali velké okružní křižovatky včetně dálničních přivaděčů Rudná, Severní spoj a Místecká. Pochlubit se můžeme také obchvatem Moravských Budějovic, nebo silnicí I/48 a I/47 – MÚK Bělotín obchvat. Stále se také podílíme na současné modernizaci dálnice D1 v ČR i na Slovensku. Z právě rozestavěných staveb stojí za zmínku práce na realizační dokumentaci Prodloužené Rudné z Ostravy na hranice Opavy nebo projekt obchvatu města Bytom v Polsku, kde pracujeme ve sdružení se dvěma polskými firmami. Abych ale nemluvil pouze o dopravním stavitelství, kolegové ze společnosti ARPIK projektovali třeba výrobní závod GS Caltex v Karviné pro korejského investora nebo Městskou knihovnu v Havířově.

Máte toho za sebou opravdu hodně. Jistě jste za své projekty získali také nějaké ocenění…

Ano, to je pravda. Podařilo se nám získat např. Stavbu roku 2011 za obchvat I/38 Moravských Budějovic, Ocenění za rekonstrukci mostu Sokolských hrdinů v Karviné-Darkově nebo Ocenění za nejlepší ocelovou konstrukci v České a Slovenské republice v období 2009-2012. Další oceněné stavby máme ve Zlínském a Jihomoravském kraji, na Vysočině a samozřejmě i u nás „doma“.

Po tolika letech činnosti již ale jistě také pomalu dochází k předávání žezla mladým. Máte již vychovány své nástupce?

Tato generační výměna čeká dříve či později každou společnost a ani naše není výjimkou. S tím, jak se chlubíme, kolik let jsme již na trhu, přichází na stůl také generační problém, kdy my, otcové zakladatelé, už pomalu předáváme řízení firmy mladším nástupcům. Ke změně již došlo na postu ředitele i v mnoha dalších funkcích a my starší přecházíme do „dozorčích“ pozic. Věříme, že výběr našich nástupců byl správný a firma bude i nadále prosperovat a rozvíjet se. Kompletní změny ve společnosti chceme dokončit do konce letošního roku.

Jak vidíte současný stav českého stavebnictví?

Jako hodně alarmující. Největší bolestí dnešního stavebnictví je to, že v posledních letech zde nebyla politická síla, která by dokázala dodržet jakýkoliv rozumný dlouholetý plán, kterým by bylo do dopravy investováno. Strategie se sice stále objevují, ale jsou následně kritizovány, měněny a finance seškrtávány. V posledních letech byla příprava staveb hodně podceněna a nevěnovala se jí dostatečná pozornost, takže je ohroženo čerpání evropských dotací, o které můžeme velice snadno přijít. Obrovským problémem je také Zákon o zadávání veřejných zakázek. Preferována je pouze soutěž na nejnižší cenu, což se zvrhlo v cenovou válku a dumpingové ceny, kde vlastně nikdo nevyhrává a má to také neblahý vliv na kvalitu prací. Výběr projekčních činností v elektronických aukcích pak já osobně považuji již za něco opravdu absurdního. Projektování staveb je tvůrčí činnost, kterou tímto způsobem hodnotit nelze. Určitě by žádný ze zadavatelů nevyhlásil elektronickou aukci třeba na výběr chirurga, u kterého by si chtěl nechat operovat meniskus v koleně. A určitě by si pak nevybral toho nejlevnějšího, o kterém by tušil, že ho bude řezat lehce narezlým skalpelem s pravděpodobným výsledkem, že do konce života bude kulhat. Přesně totéž se ale děje v našem oboru. V poslední době často v soutěžích vítězí firmy nebo i jednotlivci, kteří nejsou schopni zajistit kvalitu práce. Přesto vyhrávají zakázky, protože jim cenou konkurovat nelze. My se snažíme našim zaměstnancům co nejvíce věnovat, vzdělávat je, posílat je na školení a udržovat je na co nejvyšší odborné úrovni. Také udržujeme HW + SW na požadované úrovni, a to vše samozřejmě stojí peníze. V současných výběrových řízeních tato kvalita práce ale nehraje žádnou roli a to, že jsme si 50 let budovali dobré jméno a snažili se mít dobré reference, to v současném systému nic neznamená a je zcela opomíjeno. Myslím si, že za dobrou práci je třeba dobře zaplatit. Pokud stát nevytvoří takové podmínky, aby se firmy mohly nadále rozvíjet a věnovat se vzdělávání svých zaměstnanců, tak bude stále obtížnější hledat opravdové odborníky. Nechceme od státu žádné dotace, jen vytvoření normálního funkčního prostředí, ve kterém se dá slušně podnikat a vytvářet přiměřený zisk. Chceme jen odvádět slušnou práci za slušné peníze. Nic víc, nic míň. Hovoří se o tom, že se připravuje nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl být lepší. Doufejme, že k tomu opravdu dojde, protože na současném systému proděláváme my všichni.

Jak vidíte další vývoj Dopravoprojektu? Zůstáváte i nadále optimistický?

Kdybychom nebyli optimističtí a nedoufali, že konečně dojde k nějaké stabilizaci a k narovnání stavebního trhu, tak bychom nemohli fungovat a museli bychom naši činnost ukončit. Je všeobecně známo, že stavebnictví má ohromný multiplikační efekt a má vliv na celkovou zaměstnanost společnosti. Všechny tyto vlivy by měly být vzaty v potaz a odpovědní činitelé by se konečně měli začít hlouběji situací ve stavebnictví zabývat. My budeme i nadále usilovat o to, abychom si udrželi pozici mezi nejlepšími projekčními kancelářemi v rámci České republiky. Zakládáme si na tom, že jsme kvalitní a zodpovědná firma, na kterou je spoleh. Na tom chceme stavět a věříme, že si toho investoři a zadavatelé zakázek zase všimnou.

Děkujeme za rozhovor a přátelské přijetí.
Ing. Miroslav Bindač

DOPRAVOPROJEKT Ostrava, spol. s r.o.
Masarykovo náměstí 5/5, 702 00  Ostrava-Moravská Ostrava
tel.: 595 132 011, fax: 595 132 081
e-mail: info@dpova.cz, www.dpova.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři