Beton radost pohledět: pohledový beton od ZAPY

Společnost ZAPA beton a.s. snad není třeba příliš představovat. Barevné autodomíchávače s jejím logem brázdí české i slovenské silnice už nějaký ten rok a každý, kdo se kdy k betonu byť jen přiblížil, jistě ví, s kým má tu čest. ZAPA patří mezi hlavní hráče v oblasti výroby, dopravy a ukládání betonu.

Beton radost pohledět:  pohledový beton od ZAPY

Teď se ale samozřejmě nebudeme bavit o ledajakém betonu. I pohledový beton je dnes již nedílnou součástí „zapácké“ nabídky.

Když se řekne pohledový beton
Beton se používá už po celá staletí, možnosti jeho využití však nejsou dodnes vyčerpány. Pohledový beton je toho jasným důkazem. Jeho název trochu nejednoznačně napovídá, že jde o beton, který i po dokončení stavby zůstává na očích, nezakrývá se žádnými obkladovými materiály a má tedy splňovat i určité estetické požadavky. To s sebou pochopitelně nese určité nároky na jeho složení a vlastnosti jak před zatvrdnutím, tak zejména po něm a vyžaduje speciální způsoby ukládání i ošetřování. Výsledný vzhled povrchu pohledového betonu totiž ovlivňuje celá řada faktorů, které musí být v dokonalé souhře.
Aby bylo dosaženo kýženého vzhledu betonu, je třeba dohlédnout na stejnoměrnou kvalitu všech použitých složek a zamezit jejich znečištění. Samostatnou kapitolou je pak barevnost. Při vytváření receptur nesmí být nic z toho opomenuto, neboť jakost povrchu může vážně narušit i zanedbatelný podíl některých látek.

Udělat z betonu fádního a šedivého beton hezky barevný také není jenom tak. Dnes je již naštěstí k dispozici široká nabídka kvalitních, stálobarevných pigmentů. Nejčastěji používanými barvami jsou žlutá, okrová, červená a černá. Světlé odstíny jako zelená či modrá však představují větší oříšek, protože je třeba sáhnout po bílém cementu, který není při výrobě běžného betonu používán. Užitečnou „vychytávkou“ je forma balení pigmentů, která umožňuje jejich zamíchání až v autodomíchávači. Takové pigmenty obsahují speciální přídavky, které zlepšují jejich promísení. Jsou navíc baleny ve speciálních pytlích, které se v betonu samy rozpustí. Barevnost betonu však ovlivňuje nejen přidaná pigmentace, ale také již zmíněný cement či další složky směsi. Obecně dostávají přednost světlé a teplé odstíny.

Protože je u pohledového betonu žádoucí, aby byl v průběhu betonáže co nejméně závislý na okolních podmínkách, zejména teplotě prostředí i proměnlivosti intervalu mezi zamícháním a uložením, nachází své využití také řada přísad a příměsí. Stále je však třeba mít na paměti, že i ty mohou ovlivnit nejen odstín betonu, ale i stejnoměrnost jeho barevnosti, zrnitosti či vodonáročnosti. U elektrárenského popílku, jedné z nejrozšířenějších příměsí, záleží na obsahu neshoře­ného uhlíku. Stále častěji se jako příměs používá také mletý vápenec. Co se přísad týče, velkým pomocníkem při výrobě pohledových betonů jsou například různé plastifikátory prodlužující dobu zpracovatelnosti či provzdušňovače, ovšem i ty mohou snížit bělost materiálu. I zde tak platí staré dobré „dvakrát měř“.

Celá alchymie pak musí zároveň zaručit, aby nedocházelo k odlučování vody, pojivové kaše nebo hrubého kameniva, a to ani vlivem členitosti povrchové plochy. Jedině tak lze dosáhnout požadované hutnosti povrchové vrstvy. Dále musí konzistence betonu zohlednit způsob jeho zhutňování i požadavek na přípustnou velikost vzduchových pórů. Vhodným řešením je často samozhutnitelný beton, který má vysoký podíl jemných částic, obsahuje kamenivo s omezenou maximální frakcí, a je proto vysoce tekutý. Tomu je však třeba přizpůsobit také bednění a způsob ukládky. Navíc ani výroba takového betonu není zcela bez komplikací a jeho uplatnění nemusí být úplně vždy tou nejlepší cestou.

Správná receptura ale ještě nezaručuje úspěch. Často ještě důležitější článek celého procesu představuje ukládání čerstvého betonu, jeho vibrování, druh i stav použitého bednění a prostředky k jeho odstranění. Ideální je například plnění formy zdola, to ale umožňuje pouze tekutý (samozhutnitelný) beton a navíc je třeba speciální díl bednění s otvorem. Neodborné zacházení s bedněním může způsobit nenapravitelné škody. V nejlepším případě to pak často znamená spoustu práce navíc při ručním opravování povrchu betonu. Stále více se proto rozšiřuje používání tuhých velkoformátových bednicích článků s malým počtem hran či kotevních prvků. Jakost povrchové vrstvy může ale ovlivnit dokonce i výztuž a kovové vložky. Na rozdíl od běžné praxe je u pohledového betonu třeba vyloučit i nedostatečné krytí konců výztuže, o jejich styku s bedněním nebo formou nemluvě. Díky předepsané tloušťce krycí vrstvy však toto již pravděpodobně nebude problém. Nezabrání to ovšem nebezpečí skvrn od rzi.
Kvalitně odvedená práce se zkrátka vyplatí. V případě pohledového betonu to platí dvojnásob, neboť se zvyšuje i jeho trvanlivost a odolnost proti usazování nečistot či nešetrným způsobům čištění.

Pohledový beton jde na dračku
V poslední době architekti a projektanti sahají po pohledovém betonu stále častěji. Jde totiž o inovativní a zároveň ekonomické stavební řešení. Tento materiál může navíc nabývat celé řady různých podob, neboť existuje bezpočet možností jeho formování a opracování. Využít lze otisku bednění, formy či speciální matrice, nebo lze beton dodatečně upravovat v měkkém i tvrdém stavu. Vedle probarvování je tak možné jeho povrch například leštit a co se tvaru týče, fantazii se meze v podstatě nekladou. Nezakrytý beton proto začíná být vidět nejen venku, ale i v interiérech a vedle vnějších stěn či fasád se z něj dělají například vnitřní schodiště nebo podlahy. Vznikají dokonce i odvážné celobetonové projekty jako Národní technická knihovna v Praze. A ačkoliv je pohledový beton v rodinných domech o poznání méně obvyklý než v případě administrativních budov, i v nich se začíná stále více zabydlovat. Zajímavým příkladem na závěr pak mohou být, jak uvidíme dále, také umělecká díla z pohledového betonu realizovaná za pomoci betonářských společností.

ZAPA pohledový beton umí
Není tomu přitom ještě tak dávno, kdy byl pohledový beton nejen v České republice spíše raritou. Stále rostoucí poptávka s sebou však nese také zvyšování nároků na jeho kvalitu a co nejdokonalejší vzhled povrchu. Podrobnější specifikace v objednávkách přesto většinou chybí a mezi odběratelem a dodavatelem tak dochází ke sporům. ­ZAPA ale ví jak na to a na českém trhu je ve výrobě pohledového betonu vyhlášenou značkou. Svědčí o tom i stále se rozrůstající seznam staveb z pohledového betonu, které má ZAPA na svědomí.

Mezi zajímavé zakázky společnosti patřilo například sousoší výtvarníka Romana Týce. Výsledkem měly být tři pětimetrové kvádry, na kterých byly v přesně daných plochách vidět v betonu zalité boty. Protože měly sloupy podobu dutého pláště, nenechávalo velké množství přivázaných bot pro beton příliš místa, beton se navíc i bez vibrací musel dobře dostat do spodních částí sloupů. A ještě k tomu muselo složení betonu vyhovět požadavku urychleného převozu kvádrů. Vše vyřešil samozhutnitelný beton s maximální frakcí kameniva do 8 mm.

Skutečný hlavolam představovaly šikmé nosné sloupy na moderní administrativní budově Main Point Karlín v Praze. Už skutečnost, že měly rozdílný sklon, vyžadovala využití více druhů bednění. A ani samotná betonáž se neobešla bez komplikací. Hutnění klasickou vibrací nebylo možné, slovo proto opět dostal samozhutnitelný beton. Při jeho ukládání však unikající vzduch vytvářel na povrchu sloupů póry a kaverny, které jsou pro pohledový beton nepřípustné. Muselo se proto sladit dokonalé složení betonu, jeho konzistence i způsob a rychlost plnění bednění.

Penzion Karlov v Benešově se pak stal opravdovou výzvou z hlediska výroby barevného betonu. Jednalo se o velké objemy dodávané během dlouhého časového intervalu dvou let. Nebylo proto jednoduché zachovat homogenitu vstupních surovin a s ní spojenou stejnoměrnost barevných odstínů. I v této zkoušce však ZAPA obstála. Originálními projekty byly dále „zubatá“ fasáda vinného sklípku na jižní Moravě či pomník obětem II. světové války v Dolních Počernicích.

Ani menší objednávky však nemusí být tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. ZAPA se o tom přesvědčila například při rekonstrukci restaurace na Malé Straně v Praze. Dodávka červeného samozhutnitelného betonu s příměsí polypropylenových vláken pro barový pult byla nakonec velmi náročná jak ve fázi výroby a dopravy, tak zejména při čerpání betonu. V místech se značným dopravním omezením vyžadovala dokonalou souhru.

Od pohledového betonu nemá ale ZAPA oddych ani v současnosti. Nejčerstvějšími „zapáckými“ výtvory, jejichž betonáže v současnosti probíhají, budou například výtahové šachty v pražské Galerii Mánes a aquapark Moravia Thermal Pasohlávky u Mušovských jezer. Pro druhou zmíněnou stavbu dodává ZAPA beton na sloupy a stěny s obzvláště vysokými požadavky na jakost povrchů. Jako odborník na slovo vzatý si ale i s takovou objednávkou určitě poradí.

Centrální dispečink Čechy - betonárna Kačerov
ul. Ke Garážím, 140 00 Praha 4
tel.: 272 765 845, fax: 272 766 159
e-mail: kacerov@zapa.cz

Centrální dispečink Morava - betonárna Hulín
Záhlinická 1284, 768 24 Hulín
tel.: 573 504 000, fax: 573 504 020
e-mail: hulin@zapa.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři