Unikátní betonové kopule vyrostly v Plzni

V Plzni vyrostl další unikát: betonové kopule pro budoucí planetárium a virtuárium projektu Techmania Science Center. Betonové kopule o průměru sedmnáct a jedenáct metrů budou sloužit jako promítací plochy v rámci centra. V současné době ale slouží hlavně jako skvělá ukázka možností monolitického stavebnictví s použitím bednění vyráběného na zakázku pro tento projekt v dílně společnosti Česká Doka

Unikátní betonové kopule vyrostly v Plzni

Kopule planetária vyrostly jako samostatné monolitické betonové struktury bez vzájemného kontaktu, i když to vypadá, že jsou do sebe zaklíněné v jedné třetině. Mezi nimi je totiž vytvořena dilatační a servisní spára. Průměry kopulí jedenáct a sedmnáct a půl metru naznačují, že nešlo o jednoduchý stavební úkol. Od prvního plánování až po finální odbednění na nich totiž desítky pracovníků strávily stovky hodin.

Projekt pro obě kopule vznikl v technickém oddělení společnosti Česká Doka v pražských Čakovicích. Každý ze záběrů, kterých bylo pro obě kopule celkem sedm, byl do poledního detailu každého kroku rozkreslen v trojdimenzionálním programu. Samozřejmostí bylo i rozkreslení jednotlivých bednicích desek, kterých bylo dohromady jen na prvním prstenci čtyřiačtyřicet. Samotné desky pak byly vyrobeny na míru projektu v dílnách České Doky a truhláři s jeho výrobou strávili více než měsíc času. Pečlivá práce se ale vyplatila, protože samotné obednění malé kopule pak trvalo pouhé čtyři dny a odbedňovat bylo možné za týden. Velká kopule pak byla bedněna lehce přes měsíc, přeci jen její povrch je větší a její stavba tak byla mnohem náročnější.

Samotné bednění je tvořeno deskami Doka 3SO, nařezanými na kónické proužky, které jsou napružené na kruhové ramenáty. Ty pak jsou montovány na řadu paždíků. Právě kvůli kulovému tvaru bednění je pnutí v kopuli obrovské a ani prázdninové výkyvy teplot a zejména proměnné vlhkosti dřevěnému bednění příliš neprospívají. I s tím se ale při projektování počítalo, a tak je konstrukce dostatečně tuhá, aby všechny tyto letní rozmary počasí bednění vydrželo.

Technologie bednění kupolovitých tvarů
U kupolovitého tvaru je více než kdy jindy důležité pečlivé plánování každého detailu bednění. Povrch totiž není ani v jednom směru rovinný, není tak možné udělat jednoduchý rovný rošt s ramenáty s jedním zakřivením. Je třeba počítat se záměrem architekta i možnostmi bednicích forem, které musí být dimenzované přesně podle typu použitého betonu. V tomto případě se obě kopule díky nemožnosti vibrování z větší části betonovaly samozhutnitelným betonem (SCC). U něj sice odpadne starost s vibrováním, ale zase beton vytváří vyšší tlak na bednění a je tedy třeba se zaměřit na vyšší tuhost konstrukce. Samozřejmostí je kvůli ohybu do všech stran nutnost plánování a vytváření projektu ve trojdimenzionálním pohledu. Jednoduchá není ani příprava nasazení podpůrných věží Staxo 100, které sice nejsou atypicky stavěné, ale musí být postaveny radiálně a samozřejmě musí podpírat každý jednotlivý panel. K bezpečnému přístupu na betonované části pak byly využity ještě betonářské plošiny. Plánování a výroba bednění pro kopule tak zabralo stovky hodin.

Menší kopule o průměru jedenáct metrů byla betonována ve dvou výškových taktech, přičemž vnitřní bednění kopule bylo montováno najednou, vnější pak ve dvou krocích. I když je tento postup relativně finančně náročnější, rozhodně se vyplatí, protože je pro osazenstvo stavby jednodušší a celkově na staveništi šetří čas.

U velké kopule byly vnější panely zavěšené na už odbedněném prstenci, vnitřní panely pak vynášely podpůrné věže Staxo 100. Vzhledem k velikosti kopule, průměr má sedmnáct metrů, by nebylo hospodárné ji bednit vcelku, a tak bylo nutné naplánovat správný počet taktů i vyrobit optimálně nasaditelné sady bednění. Taktů bylo nakonec šest – čtyři s oboustranným bedněním, kde ke slovu přišel opět samozhutnitelný beton (SCC) a dva takty, kde bylo využito pouze vnitřní bednění a betonováno bylo obyčejným betonem s vibrováním. Zajímavostí je, že pro první čtyři výškové takty byly použity stejné sady bednění, které se po odbednění předchozího taktu pouze na místě upravily na menší průměr a větší sklon prstence.

Bednění kopule nemá v našich zemích obdobu a běžné není ani v blízkém okolí. I proto ­Doka vysílala na stavbu průběžně nejen montážního technika z dílny na zakázkové bednění Doka, ale také projektanta, který bednění navrhoval. Budování bednění pak dohlížel i geodet, který sledoval správné umístění dle plánů celé stavby.

V budoucnu bude z kopulí vidět jen málo, budou totiž zastavěné v replice původní budovy, která vzniká kolem nich. Nasazení odborníků na bednění z firmy Doka ale jistě přinese jednu věc: mnoho radosti u návštěvníků plzeňské Techmanie, kteří budou moci navštívit planetárium a ­virtuárium. Plzni pak přinese další unikát do sbírky: takových staveb je totiž na světě méně než deset.

Česká Doka bednicí technika spol. s r.o.
Za Avií 868, 196 00 Praha 9 - Čakovice
tel.: 284 001 311, fax: 284 001 312
e-mail: Ceska@doka.com

pobočka Brno:
ul. Kšírova 265, 619 00 Brno - Horní Heršpice
tel.: 543 424 711, fax: 543 424 712
e-mail: Brno@doka.com

pobočka Ostrava:
ul. Palackého 1144/80, 702 00 Ostrava - Přívoz
tel.: 595 134 611, fax: 595 134 612
e-mail: Ostrava@doka.com

Firma

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři