Rozhovor s Ing. Antonínem A. Pekárkem, M.B.A., generálním ředitelem a členem představenstva společnosti Centroprojekt Group a.s.
Společností, která má s projektováním budov a objektů napříč stavebními obory mnohaleté zkušenosti, je projektová organizace Centroprojekt Group a.s. Ta právě v letošním roce oslaví 100 let od svého založení. To byl důvod, proč jsme se spojili s generálním ředitelem a členem představenstva společnosti, panem Ing. Antonínem A. Pekárkem, M.B.A. a požádali jej o rozhovor. V úvodu našeho setkání jsme se ho zeptali, zdali by našim čtenářům nepřiblížil počátky založení firmy. Ten k tomu říká: „100leté výročí založení firmy v nás skutečně probudilo nesmírnou aktivitu. K doložení jejich počátků jsme komunikovali s různými archivy, státními ústavy, pamětníky, městem Zlín a dalšími organizacemi, abychom co nejvíce pronikli do práce našich předchůdců. Nicméně je jisté, že naše historie sahá až do roku 1925, kdy bylo založeno projektové oddělení, které bylo součástí tehdejšího stavebního závodu firmy Baťa.“
Na jaké projekty se toto oddělení ve svých počátcích specializovalo?
Úkolem projektového oddělení byly přípravné práce na rozvoji Baťových závodů, zejména pak koželužen, obuvnických závodů a dalších souvisejících provozů či technické infrastruktury. Rozvoj průmyslu a vznik nových pracovních míst s sebou později přinesl i zvýšené nároky na výstavbu bytových domů a obytných souborů. Ihned od svého založení tým projektového oddělení disponoval renomovanými odborníky a měl vynikající pověst.
Můžete některé z nich jmenovat?
Určitě mohu. Troufám si tvrdit, že dodnes v odborné veřejnosti rezonují taková jména, jakými byli architekti Vladimír Karfík, František Gahura, Jan Kotěra, Miroslav Drofa či inženýři prof. Bechyně či prof. Hruban.
Jak šel čas s Centroprojektem dál?
Není třeba jistě dlouze zdůrazňovat, že první zlomové období nastalo po druhé světové válce, kdy byly Závody Baťa znárodněny. V té době prokázalo projektové oddělení svoji životaschopnost, když se zapojilo do poválečné obnovy obuvnického závodu známého pod pozdějším názvem Svit Gottwaldov a zahájilo svou působnost po celém území tehdejšího Československa. Postupně se portfolio projektových činností firmy rozšiřovalo. Sloučením se státním projektovým ústavem pro projektování dřevařského průmyslu vznikl v roce 1958 Státní ústav pro projektování závodů spotřebního průmyslu, který poprvé nesl název Centroprojekt a přetrval až do současnosti.
Jak se vyvíjely projektové specializace Centroprojektu?
V 50. letech se Centroprojekt dále soustředil na projekty v oblastech obuvnického, kožedělného a textilního průmyslu. Později se stává generálním projektantem v resortu lehkého průmyslu. Díky erudici svých pracovníků proniká i na zahraniční trhy. Začíná projektovat a dodávat technologické celky do mnoha zemí Afriky, Jižní Ameriky, Asie či Středního východu. V letech 1956-76 tak kupříkladu vzniká velký kožedělný a obuvnický podnik v mongolském Ulanbátaru, dále v letech 60-64 závod na výrobu obuvi v Turecku, závod na výrobu textilu v Mali nebo v letech 61-65 obuvnický závod na Kubě. V roce 1982 se tak Centroprojekt mohl pochlubit realizací více než 100 úspěšných projektů v 72 zemích světa.
Na co musel Centroprojekt reagovat v průběhu 70.–80. let?
Samozřejmě jako vždy na měnící se potřeby stavebního trhu. V těchto letech nastal rozvoj projektování a výstavby průmyslových staveb s vyšším důrazem na dodávky technologických celků, budování staveb občanské vybavenosti, vodohospodářské stavby, přehrady apod. V roce 1970 tak kupříkladu vznikl závod na výrobu plochého skla Sklounion Teplice v Řetenicích, jehož autorem byl další náš významný předchůdce, Arch. Miroslav Drofa.
Nicméně největší zlom do života Vaší společnosti nejspíše přinesl rok 1989…
Ano. Je tomu skutečně tak. V tomto období jsme se my, obdobně jako řada jiných organizací, museli vyrovnat se situací, kdy jsme se takříkajíc „přes noc“ stali z organizace napojené na centrální plánování firmou, která byla vystavena tlaku tržního prostředí. Z ničeho nic se začalo projektovat pouze to, co bylo nutné, a co se ihned stavělo. Nastala recese, která zmrazila investice do tradičních průmyslových odvětví, v nichž jsme působili. To nás přinutilo plynule změnit hlavní zaměření naší činnosti a věnovat se projektům, po kterých byla v té době zvýšená poptávka. Odstartovaly také velké organizační změny. V prosinci 1989 byl Gottwaldovu navrácen původní název města Zlín. 1.5.1992 pak vzniká společnost Centroprojekt Zlín a.s. Společnost prochází restrukturalizací, když z původních 600 zaměstnanců její činnost nově zajišťuje cca 350 zaměstnanců soustředěných do čtyř výrobních divizí. Další náraz pak přichází s rozdělením Československa, kdy 1.1.1993 Centroprojekt přichází o přirozenou polovinu trhu a Zlín se stává příhraničním městem.
Dokázal se Centroprojekt přizpůsobit i tomuto překotnému vývoji a o které projekty byl v tomto období zvýšený zájem?
Dokázal a jsem přesvědčen, že velmi úspěšně. Ke svým tradičním silným disciplínám v oblasti projektů pro průmysl Centroprojekt záhy proniká i do dalších, v té době rychle se rozvíjejících odvětví, jakými byly výstavba občanských staveb, bank, hotelů, super a hypermarketů či stanic PHM. Vzrostl i zájem o rekonstrukce původních průmyslových závodů a modernizaci jejich výrobních provozů. V 90. letech nastal i posun ve vnímání důležitosti významu ekologie a ochrany životního prostředí. Odstartovala výstavba čistíren a úpraven odpadních vod a tvořeny jsou i laboratorní modely pro nejefektivnější metody čištění. V letech 1995-6 se Centroprojekt pouští do vlastních developerských projektů. V jeho bezprostřední blízkosti vzniká sportovní areál Kudlovská přehrada a v roce 1997 je dokončena novostavba administrativní budovy Moravskoslezské kooperativy. Ta dodnes představuje příklad zdařilé zlínské architektury 90. let. Přelom tisíciletí je pak poznamenán snahou prosadit se v Jižní Americe. V roce 2001 vzniká dceřiná společnost Centroprojekt Do Brasil s.a. se sídlem v Sao Paolu. Hlavní aktivity této firmy jsou orientovány na stavby čistíren odpadních vod včetně dodávek technologií pro města a obce. V roce 2015 společnost oslavila 90 let a v tomto roce se dostala do hledáčku koncernu Agrofert, který se již delší dobu zajímal o koupi inženýrské firmy pro zajištění rozvoje a modernizace svých výrobních závodů. V roce 2016 Agrofert tuto akvizici realizuje a Centroprojekt Group a.s. se tím stává součástí skupiny Agrofert.
Jaká pozitiva přinesl vstup Agrofertu do vaší společnosti?
Vstup Agrofertu přinesl naší společnosti zejména větší finanční stabilitu a příležitost proniknout do dalších průmyslových oborů, především pak chemického a potravinářského průmyslu. V současné době se nám daří naplňovat cíle akcionáře v posledních 5 letech s tím, že dodáváme projekční práce nejen pro naši mateřskou společnost, ale samozřejmě tvoříme projekty i pro investory z řad soukromé či veřejné sféry mimo naši skupinu.
Co nabízí a jak je strukturován Centroprojekt v současnosti?
V současné době zajišťují činnost Centroprojektu čtyři výrobní divize. První z nich je divize Projekčních a inženýrských činností. Ta sídlí ve Zlíně a je široce zaměřena na realizace projektů z oblasti energetiky, průmyslu, vodohospodářských staveb, občanských staveb, aquaparků, dopravních staveb, fotovoltaických elektráren a technologických celků. Druhá divize Dodavatelských činností se specializuje na dodávky staveb formou vyšší dodávky na klíč včetně technologických celků, primárně pak průmyslových staveb. Třetí divize Aquaparků, bazénů a bazénových technologií je zaměřena na projekci a realizaci bazénů, aquaparků, koupališť, wellness a privátních bazénů včetně dodávek bazénářských technologií. Čtvrtá Divize Projekce Lovochemie se specializuje na projekty v oblasti chemického průmyslu.
Daří se vám ve vaší práci využívat progresivní technologie projektování?
Jsem přesvědčen o tom, že ano. Zde bych rád na úvod zmínil, že Centroprojekt byl vždy nositel nových technologií a přístupů jak ke stavění, tak i projektování. Zdejší inženýři kupříkladu vyvinuli základní železobetonový skelet 6,15 × 6,15 m, s jehož využitím byla postavena většina průmyslových provozů v Baťových závodech včetně slavného Baťova mrakodrapu. Vznikla zde také metoda zvedaných stropů, která byla využita v rámci výstavby administrativního objektu Centroprojektu v 60. letech minulého století. Samozřejmě nejmodernější metody projektování uplatňujeme i v současnosti, kdy naše projekty vznikají s pomocí 3D modelování či v procesu BIM. Naše mladé projektanty podporujeme při práci v těchto technologiích formou pravidelných školení. Reálné využití u nás nachází i AI, kterou využíváme pro optimalizaci a zrychlení některých vnitřních procesů ve společnosti. Jsme si plně vědomi toho, že nelze zůstat stát. Důvody jsou jednoduché. Zvyšuje se náročnost projektovaných budov i technologických celků a naše projekční činnost se tomu trendu musí přizpůsobit.
Na jaké vaše silné stránky se mohou investoři spolehnout?
Naší hlavní předností v oblasti projekčních dodávek je komplexní přístup k projektům. Naše velikost nám umožňuje realizovat i projekty značného rozsahu napříč stavebními specializacemi. Dále je to odborná erudice našich projektantů, kteří tvoří zkušený a profesionální tým. Značný důraz klademe na kvalitu námi odvedených projektových prací. O tom, že to nejsou prázdná slova, nejlépe vypovídá fakt, že spokojení investoři vyhledávají naše služby opakovaně. Důležitá je také naše schopnost rychle reagovat na změny požadavků investora. Uvědomujeme si, že stavba a projekt se vyvíjí a my musíme být připraveni na nastalé změny reagovat. To znamená, že investorům v rámci projektu nabízíme vlastní technická řešení a inovace, a nezůstáváme jen u zaběhnutých postupů. Naší snahou je nabídnout jim současná inovativní řešení například v oblasti instalace fotovoltaických systémů, hodnocení ekonomické efektivity projektů, návratnosti vložených prostředků a podobně. Samozřejmostí je dodržování dohodnutých termínů a plnění dalších smluvních závazků.
Kde vidíte možnosti rozvoje Centroprojektu pro nejbližších pět let?
Určitě budeme usilovat o udržení a rozvoj našeho know-how v oblastech, kde jsme silní. Chceme se zaměřit na technologický rozvoj v oblasti projektování a digitalizovat určité procesy s využitím umělé inteligence. Naši pozornost chceme zaměřit i na oblast ESG, která cílí na udržitelnost stavebních projektů a zároveň do nich implementovat řešení z oblasti cirkulární ekonomiky či energeticky úsporná opatření. Naším cílem je stát se experty v oblasti Green Building, abychom požadavky, které přenáší legislativa na investora, mu pomohli vymyslet a následně vyprojektovat. Samozřejmě jsme si vědomi, že udržení našeho rozvoje bezprostředně souvisí s kvalitou lidských zdrojů. Spolupracujeme proto s vysokými školami, kde mezi končícími studenty vyhledáváme talenty, pro které chceme být atraktivním zaměstnavatelem. Naším cílem pak i do budoucna zůstává nabídnout investorům komplexní služby při realizaci jejich investičních záměrů na takové úrovni, která je pozitivně překvapí technicky dokonalým a úsporným řešením.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
