Od rekreace k povodním

Od vodohospodářských objektů řešících odvodnění silnic a dálnic, přeložek sítí a toků v rámci výstavby silnic a dálnic přes odkanalizování a zásobování pitnou vodou měst a obcí jsme se postupně dostali i k projektování složitějších hydrotechnických staveb například pro účely rekreace nebo pro účely protipovodňové ochrany měst a obcí. V současné době projektují vodohospodářské stavby odborníci v sídle firmy, v Liberci a dále pak ve střediscích v Ústí nad Labem, v Plzni a v Bratislavě.

Rádi bychom Vám představili 3 významné projekty, které jsme v poslední době projektovali nebo kterými se stále zabýváme i v současnosti.

Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec

Vodní cesta „Baťův kanál“ je v současné době na svém jižním konci ukončena v horní zdrži jezu na Radějovce na území obce Sudoměřice. Projektovaná stavba umožní prodloužení vodní cesty určené především pro rekreační účely až do zdrže jezu Hodonín a tím propojení „Baťova kanálu“ až do tohoto významného kulturního a turistického centra. Stavba se nachází v kraji Jihomoravském, v okrese Hodonín, ve dvou katastrálních územích Sudoměřice a Rohatec. Stavba je součástí dopravně významné vodní cesty dle zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě.

Staveniště se nachází na levém břehu řeky Moravy na obou březích toku Radějovka. Tok Radějovky byl v minulosti regulován, napřímen a jeho osou prochází státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Oba břehy Radějovky jsou porostlé vzrostlou zelení. Na Radějovce je v současnosti vybudován stavidlový, ručně ovládaný jez, který slouží současně jako protipovodňová ochrana území. Na jez navazují povodňové hráze, které na slovenské straně nesledují tok Radějovky, na straně české sledují tok Radějovky v délce cca 500 m a poté je hráz vedena vpravo ve směru proti proudu řeky Moravy. Přes Radějovku jsou vybudovány dva hospodářské mosty.

V rámci této stavby bude vystavěna plavební komora, která následně umožní plavbu přes stávající jez Sudoměřice. Tímto krokem bude umožněno splavnění celého „Baťova kanálu“ až po jez v Hodoníně. V rámci této stavby bude dále vystavěna horní a dolní rejda, která bude obsahovat čekací stání pro proplouvající lodě. Nedílnou součástí je elektro a strojní část plavební komory, nová NN přípojka, automatizace stávajícího jezu a dále provozní objekt se zázemím pro obsluhu. Dále bude provedeno upravení stávajícího příčného profilu vodního toku Radějovky až po soutok s Moravou. Vzhledem k podjezdným výškám dvou stávajících mostů bude muset být provedena v rámci této akce výstavba nových mostů. V rámci této stavby bude provedena úprava značení státní hranice a úprava stávajícího biokoridoru.

Plavební komora má užitné rozměry 38,5 x 5,3 x 1,5 m. Celková délka komory je 59,0 m, šířka komory 5,5 m. V horním ohlaví jsou osazena vzpěrná vrata a u pravé zdi umístěn krátký obtok pro plnění komory. V dolním ohlaví je osazena dvojice vzpěrných vrat za sebou na celou výšku komory. První vrata slouží pro běžný provoz plavební komory a jsou vybavena otvory pro přímé prázdnění hrazenými stavítky. Druhá vrata slouží jako povodňová, která zabraňují šíření zpětného vzdutí od Moravy dále nad tabulový jez. Dno komory je na kótě 161,44 m n. m. a plato v úrovni 167,50 m n. m., tedy ve stejné úrovni jako ochranné hráze. Plavební komora je navržena jako železobetonový polorám založený na štěrkopískových vrstvách.
Od stavby sloužící především k rekreaci přejdeme ke stavbám řešícím protipovodňovou ochranu. V minulosti jsme zpracovávali nebo jsme se podíleli na projektech na protipovodňovou ochranu například Jablonce nad Nisou (nová povodňová štola z VD Mšeno), Litovle, Olomouce, Děčína nebo Ústí nad Labem. V poslední době jsme projektovali nebo projektujeme protipovodňové stavby pro Povodí Moravy a pro Povodí Labe:

Bečva, jez Hranice – zkapacitnění jezu a rybí přechod

Jez Hranice byl vystavěn v sedmdesátých letech minulého století v km 38,300 řeky Bečvy. Vzdouvací objekt sestává z pevného betonového prahu o dvou polích a z pohyblivých hradicích segmentů s nasazenými klapkami světlé šířky 2 x 16 m. Pro zlepšení protipovodňové ochrany podél koryta Bečvy v Hranicích ještě před vybudováním plánované nádrže u Teplic n/B. (VD Skalička) se navrhuje zvýšení kapacity v profilu stávajícího jezu v ř. km 38,300, tzn. že stejné průtoky budou převáděny při nižších hladinách, a nebude tak docházet k rozlévání vody mimo ohrázované koryto. Toho se docílí přistavěním jednoho jezového pole (s čelním přelivem) na levobřežní straně současného jezu. Dále úpravou nadjezí a podjezí v blízkosti výstavby nového jezového pole. Nová přelivná plocha bude stejného tvaru jako ve stávajících jezových polích. Přelivná hrana bude na kótě 240,00 m n. m., od ní se bude plocha svažovat po vodě ve sklonu 1:2,25. Světlá šířka přelivného pole bude 16 m. Přistavovaná část rozšiřovaného pilíře bude šířky 0,7 m. Nový krajní pilíř bude široký 2,5 m. V obou pilířích budou zbudovány šachty k ložiskům segmentů.

Součástí projektu je i návrh rybího přechodu. Tím bude odstraněna migrační překážka a bude umožněna migrace stávajících živočichů, kterým do této chvíle byla migrace znemožněna. Rybí přechod bude sloužit k umožnění protiproudové (příp. i poproudové) migraci ryb a organismů v toku. RP na jezu Hranice bude bazénového typu a bude řešen jako kombinace technického RP a koryta blízkému přírodnímu. Rybí přechod je navržen na levém břehu. Jeho délka je 147,923 m, šířka ve dne 3 m. Návrhový průtok RP je 0,74 m³/s.

Navrhovaným řešením se zvýší ochrana před povodněmi na celém ­úseku Bečvy na území města Hranice, nejvýrazněji se zlepšení projeví na úseku délky cca 700 m mezi jezem a silničním mostem, kde se také nachází zaústění pravostranných přítoků ­Ludiny a Veličky. V jejich výústních tratích dochází v současnosti k rozlivu vody při vysokých stavech na Bečvě.

Labe, Mělník, protipovodňová ochrana

V letech 2010 – 2013 jsme zpracovávali projekt na protipovodňovou ochranu na Labi v Mělníku. V době projekčních prací nás rozhodně nenapadlo, že námi navržené dílo projde tou největší zatěžkávací zkouškou v podobě červnových povodní v roce 2013. V té době bylo dílo již téměř dokončeno, a proto bylo ve třech lokalitách ze čtyř použito k ochránění přilehlé zástavby Mělníka proti velkým vodám.

Projekt řešil návrh protipovodňových opatření na ochranu částí města Mělník před velkými vodami z řeky Labe. Tato opatření byla navržena v následujících lokalitách:

Lokalita Mlazice se nalézá v severozápadní části města Mělníka, na pravém břehu řeky Labe. Jedná se o lokalitu s převážnou zástavbou rodinných domků a menších provozoven.

Lokalita Přístav se nalézá rovněž v severozápadní části města Mělníka na pravém břehu řeky Labe. Jedná se o areál firmy České přístavy a. s. Součástí ochrany je i vjezd do přístavního bazénu a zaústění toku Pšovky do Labe. Tato lokalita leží v těsném sousedství řeky Labe.

Lokalita Vinařství se nalézá na severozápad od historického centra města Mělník na pravém břehu Labe v ulici Rybáře. Protipovodňová ochrana řešená v tomto projektu je určena k ochraně dvou celků nemovitostí; komplexu vinařství a bytového domu.

Lokalita Rybáře se nachází u stávajícího starého mostu přes Labe, na pravém břehu řeky. Jedná se o rodinné domy, které se nacházejí u břehu Labe.

Lokality se nalézaly v záplavovém území již při povodňovém průtoku Q₅. Cílem stavby bylo ochránit přilehlé objekty na úroveň Q₁₀₀ s převýšením 0,3 m, resp. na úroveň Q₂₀ s převýšením 0,3 m u lokality Vinařství.

Protipovodňová ochrana byla navržena buď jako zemní hrázka, štětovnicová nábřežní zeď, zídka nebo jako mobilní hrazení. Architektonické a výtvarné řešení v tomto případě ustoupilo do pozadí a byla upřednostněna spíše funkčnost opatření, výjimkou je obložení zdí v lokalitách Rybáře a Vinařství, které muselo odpovídat požadavkům památkářů. Spojením dvou způsobů řešení např. zídky s průchody z mobilního hrazení není vyloučeno užívání území i mimo povodňové stavy. Zemní hrázky mohou v budoucnu případně sloužit jako cesty pro pěší či cyklostezky. V rámci návrhu byly respektovány výsledky výpočtů průběhu hladiny při průchodu Q₁₀₀ na matematickém modelu, včetně snižování hladiny směrem po proudu.
Zájmové území se nachází v oblasti středních Čech, ve střední části toku Labe pod soutokem s Vltavou. Území lze charakterizovat jako ploché s rozsáhlou inundací. Protipovodňová ochrana města Mělníka byla řešena pouze na pravém břehu Labe.

Základní výměry stavby

Lokalita Mlazice
Protipovodňová hráz dl. 1 744 m
Drenážní potrubí DN 300 dl. 1 748,5 m

Lokalita Přístav
Štětovnicová zeď dl. 1 177,8 m

Lokalita Vinařství
Základy pro mobilní hrazení dl. 99,2 m
Opěrná zeď dl. 248,0 m

Lokalita Rybáře
Základy pro mobilní hrazení dl. 159,7 m
Zídka dl. 22,1 m
Nábřežní zeď dl. 30,2 m

V současné době zpracováváme pro Povodí Labe na základě celorepublikového přepočtu úrovně hladin velkých vod II. etapu protipovodňových opatření v Mělníku. Ale o tom až příště.

Ing. Jaromír Drašar
Ing. Šárka Novotná
Ing. David Landa

Valbek, spol. s r. o.
Vaňurova 505/17
460 01 Liberec
tel.: +420 485 103 336
fax: +420 485 103 346
e-mail: info@valbek.cz
www.valbek.cz