Nástup do vaší funkce nejdříve poznamenal vysoký deficit státních financí a později začátek války na Ukrajině, v jejímž důsledku došlo ke skokovému zdražení energií, stavebních materiálů a vysoké inflaci. Co vám pomohlo překlenout toto složité období a jak jej zpětně hodnotíte?
Ruská agrese na Ukrajině se samozřejmě do dění u nás nepříznivě propisuje, v oblasti hospodářské to pociťujeme velmi výrazně. Přesto věřím, že největší šok už máme za sebou. Inflaci se nám podařilo zkrotit a situace se stabilizuje, jakkoli k ideálnímu stavu má daleko.
Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury jsou podmínkou ekonomického rozvoje Česka, a tedy prioritou naší vlády. Rekordní rozpočet, který se vládě na dopravní stavby podařilo zajistit loni i letos, nám dal příležitost pokračovat v investicích. To nejen udrželo stavební sektor v chodu, ale zároveň jsme tím přispěli ke zlepšení nálady ve společnosti. Ukázali jsme, že i v nelehké době dokážeme investovat do rozvoje. Klíčové dopravní projekty tedy pokračují dál. Na některé využijeme také evropské finance nebo spolupráci se soukromým sektorem prostřednictvím PPP projektů.
Nyní je v ČR rozestavěno cca 265 km dálnic a silnic I. třídy. Daří se vám postupně rozestavěné úseky dálnic a silnic dokončovat v dohodnutých termínech a kolik kilometrů nových dálnic plánujete zprovoznit do konce vašeho volebního období?
Aktuálně stavíme 255,4 km dálnic a silnic I. třídy, přičemž letos zahájíme stavbu dalších 144,4 km, z toho 115,3 km dálnic. Daří se nám tedy stavební projekty posouvat, dokončovat, a zároveň připravovat nové. Ve srovnání s jinými roky čeká českou dálniční síť výjimečný rok, protože zprovozníme rekordních 118,1 km dálnic. A v příštím roce budeme pokračovat otevřením 52,2 km.
ŘSD ČR v letošním roce disponuje nejvyšším rozpočtem v jeho dosavadní historii. I přes tento fakt však u nás běží projekt výstavby dálnice D4 mezi Prahou a Pískem, který je financován formou PPP projektů (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Znamená to, že i přes rekordní výši prostředků ze státního rozpočtu je jich pro výstavbu dopravní infrastruktury stále nedostatek? V čem vidíte přínosy projektů PPP?
Státní rozpočet bude dál při financování dopravní infrastruktury dominantním zdrojem. Nicméně je jasné, že stát všechny finanční náklady spojené s dobudováním či modernizací české dopravní infrastruktury pokrýt nezvládne. Proto ve vybraných případech, kde to bude mít smysl a přidanou hodnotu, využijeme vedle evropských peněz i soukromé financování formou PPP.
Metodu PPP jsme si ověřili na pilotním projektu dálnice D4, která se staví a už dnes můžeme říci, že se velmi osvědčila. Tento typický PPP projekt připravený v souladu s mezinárodními standardy a best practice získal i mezinárodní ocenění.
Mezi největší výhody PPP patří zejména přenesení rizik zpoždění výstavby, v případě D4 i jejího prodražení a dlouhodobé nekvality díla, právě na soukromého partnera. Principem PPP totiž je, že koncesionář zabezpečuje výstavbu i její financování a po dostavbě konkrétní dálniční úsek provozuje a udržuje do konce platnosti koncese a stát hradí platby za dostupnost.
Dostavba, kterých úseků dálnic má z vašeho pohledu v nejbližší budoucnosti nejvyšší prioritu?
Jak už jsem zmínil, letos zprovozníme rekordních 118,1 km dálnic. Mezi ty nejvýznamnější úseky patří například 32 km D4 od Příbrami na jih Čech, 28,4 km D3 kolem Českých Budějovic, 21,4 km D55 u Uherského Hradiště anebo 17 km obchvatu Zlína na D49. Při výhledu do budoucna patří mezi nejdůležitější stavby, které letos zahájíme, D0, tedy Pražský okruh v úseku Běchovice–D1, šest úseků dálnice D35, dokončení jihočeské D3 od Kaplic nádraží k Nažidlům nebo D11 směrem na hranice s Polskem.
V letošním roce se také po 12 letech zdražily dálniční známky. Jaké důvody vás vedly k tomuto zdražení?
Důvody jsou velmi prosté. Mezi lety 2012 a 2023 se česká dálniční síť rozrostla o 250 km dálnic a zhruba 170 dalších kilometrů do dvou let otevřeme. Cena dálničních známek se přitom nezvyšovala. Na druhé straně výstavba, údržba a modernizace dálniční sítě jsou finančně stále náročnější. A právě peníze, které z prodeje známek stát získá, nám v tomto pomůžou. Všechny takto získané prostředky jdou prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zpět do výstavby a údržby dálnic. Pro rok 2024 předpokládáme navýšení příjmu SFDI o šest set milionů korun.
Dokáže stát účinně pomoci i důležitým stavbám v regionech? Můžete uvést nějaký příklad takové spolupráce?
Rozvoj dopravní infrastruktury v regionech samozřejmě podporujeme a budeme podporovat. Nedávalo by smysl stavět nové dálnice nebo vysokorychlostní tratě bez odpovídající navazující regionální infrastruktury. Letos zahájíme 24 staveb regionálních silnic I. třídy, celkem to bude 41 km, přičemž ve více než polovině případů půjde o obchvaty měst a obcí. Navíc státní rozpočet pro tento rok opět počítá s příspěvkem pro kraje na opravy silnic II. a III. tříd v celkové výši čtyři miliardy korun.
V posledních letech se u nás stále více hovoří o výstavbě vysokorychlostních tratí. Jaký posun kupředu tato problematika za dva roky vaší vlády zaznamenala?
Vysokorychlostní tratě jsou budoucností dopravy. Přinesou cestujícím rychlé, bezpečné a komfortní cestování, a kromě toho také významně podpoří hospodářský rozvoj regionů. Ve fázi technického návrhu je teď více než 350 km vysokorychlostních tratí z celkových osmi set. Nejdále jsme v přípravě projektů VRT Moravská brána I a II (80 km trati z Přerova do Ostravy-Svinova) a Jižní Morava (40 km z Brna-Modřic do Rakvic). U nich předpokládáme vyhlášení tendrů na stavbu prvních úseků snad už v roce 2026. Půjde-li vše podle plánů, vysokorychlostní vlaky by měly na české koleje vyjet v první polovině 30. let.
Není v návaznosti na budování železničních tratí zanedbávána infrastruktura pro zvyšování komfortu cestujících?
To skutečně ne. Na komfort a zároveň bezpečnost cestujících klademe velký důraz. Je to také jeden z našich zásadních požadavků na dopravce při výběrových řízeních.
České dráhy letos na tratě přivedou téměř 140 nových elektrických, motorových a netrakčních jednotek a elektrických lokomotiv, konkrétně 45 RegioPanterů, 59 RegioFoxů, 8 souprav ComfortJet a 22 lokomotiv Siemens Vectron. Poskytneme tak cestujícím přes 22 000 moderních, pohodlných míst v bezbariérových klimatizovaných vlacích. Komfort cestování doplní audiovizuální infosystém, Wi-Fi, zásuvky, USB porty a zásuvky pro dobíjení elektroniky nebo elektrických invalidních vozíků.
Nové vlaky budou obsluhovat třináct krajů ČR, nejčastěji na regionálních trasách v Královéhradeckém a Olomouckém kraji a mezi Prahou a Středočeským krajem. ComfortJety nasadíme na mezinárodní linky do Německa, Dánska, Rakouska, Maďarska a na Slovensko.
Standardům moderního cestování odpovídají i rekonstruované nebo nově stavěné nádražní budovy. V současné době jich Správa železnic po celé České republice rekonstruuje přes šedesát a probíhají velké stavební či modernizační projekty, například v Pardubicích či na pražském Masarykově nádraží a na stanici Praha-Smíchov.
Co by z vašeho pohledu pomohlo v budoucnu u nás zachovat současnou dynamiku rozvoje dopravní infrastruktury a proč je to důležité?
V poslední době jsme udělali řadu důležitých kroků, které rozvoj dopravní infrastruktury v dalších letech podpoří. Nedávno byl schválen zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, který ukotvuje závazné lhůty čtyř let pro ukončení všech správních řízení. To je velký krok pro zrychlení celého procesu přípravy staveb.
Od ledna také začal fungovat Dopravní a energetický stavební úřad, který urychlí povolování staveb. Pracuje jako jeden úřad pro povolování staveb včetně staveb souvisejících, odvolávání proti rozhodnutím krajských stavebních úřadů pro nevyhrazené stavby dopravní a energetické infrastruktury, pro vyvlastňovací řízení a posuzování ochrany veřejného zdraví u staveb.
Další podmínkou je dlouhodobě udržitelné financování, kapacity stavebních firem i dostatek stavebního materiálu. Na tom všem průběžně pracujeme.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
