Ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru vidí firma mimo jiné řešení proti dopadům hospodářské krize.

Skupina EUROVIA CS dosáhla v roce 2009 konsolidovaného obratu 24,5 miliardy korun, což představuje nárůst o 6 % oproti předešlému období. Hospodářský výsledek po zdanění pak činil podle mezinárodních standardů 863 miliónů korun. "Vzhledem k výraznému poklesu poptávky po stavebních pracích si dosaženého hospodářského výsledku velmi vážíme.

Díky působení v celém česko-slovenském regionu dokážeme velmi flexibilně reagovat na aktuální situaci na trhu," uvedl k výsledkům Ing. Martin Borovka, předseda představenstva a generální ředitel společnosti EUROVIA CS. Nutnost reagovat dokládá také detailní pohled na dosažené výsledky. Skupina EUROVIA CS realizuje zakázky převážně (téměř 95 procent) pro veřejný sektor, takže firma stojí ve velmi specifické situaci. Dá se předpokládat, že v projektech, které se budou vzhledem k omezení investic do dopravní infrastruktury pozastavovat nebo se ani nerozjedou, se objeví také ty, které se Skupiny EUROVIA CS týkají.

Současný objem realizovaných stavebních prací se oproti situaci před jedním či dvěma lety tím pádem začíná pomalu měnit. "Krize na českém stavebním trhu se projeví se zpožděním, ta reakce není okamžitá. Zajímavým obdobím bude přelom let 2010 a 2011. My jsme prozatím zvládli situaci kompenzovat, ale uvidíme, jaký bude další vývoj," doplňuje k tomu Martin Borovka.

Partnerství za soukromé peníze může pomoci
Pokud příliv peněz do dopravní infrastruktury poklesne dle současných předpokladů, může jít o dlouhodobější problém, který nebude mít jednoduché řešení. Podle doporučení Evropské unie by přitom měl každý členský stát dávat na dopravní infrastrukturu 2 % HDP. V případě České republiky jde zhruba o 100 miliard Kč ročně. Střednědobý výhled ale pozitivní není. Objem prostředků přitékajících ze všech zdrojů bude postupně klesat, a to jak od státu, tak z Evropské unie.

Pokud se nic nezmění, tak se do roku 2020 nemusí podařit vybudovat ani dálnice největší priority. Silnice a dálnice jsou přitom jedním z typických příkladů projektů a služeb, které lze budovat formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP). "Jejich předností je především rychlost a flexibilita výstavby, pomoc s rozvojem regionů. Nabízí například lepší dostupnost pracovních míst," doplňuje k tomu Martin Borovka. Státní a samosprávné orgány mohou v případě PPP projektů využít finance a know-how soukromého sektoru na rychlou a dostatečnou výstavbu, rekonstrukci nebo pro samotnou správu a údržbu. Soukromá společnost se tak často podílí na financování projektu, přebírá odpovědnost za správu a případně i některá další rizika.

Podobným způsobem se postupovalo i v případě tzv. druhého balíku dálničních projektů PPP na Slovensku, který představuje výstavbu nového úseku komunikace R1. Koncesionář se zavázal k vyprojektování, financování, výstavbě, provozu a údržbě vybraných úseků. Provoz a údržbu bude zajišťovat po dobu 30 let.

Krok za hranice
Projekt zahrnuje výstavbu 52 km rychlostní komunikace R1 mezi Nitrou a Banskou Bystricou na západním Slovensku. Nový úsek nahradí stávající silnici první třídy I/65 z Nitry do Zlatých Moraviec, která je v současné době velmi vytíženou tepnou a bývá označována jako silnice smrti. Vybudování rychlostní komunikace je tedy velmi naléhavé, a to i přesto, že v regionu Nitry vloni podle údajů ministerstva dopravy poklesl počet dopravních nehod o více jak 50 procent.

Stavba je rozdělena na čtyři úseky - Nitra-Selenec, Selenec-Beladice, Beladice-Tekovské Nemce a severní obchvat Banské Bystrice. V plánu je stavba nové čtyřpruhové komunikace v celkové délce 51,6 km. Úsek dlouhý 4,3 km bude rozšířen ze stávajícího půlpruhu na celý profil. Projekt počítá se začátkem trasy v křižovatce Lehota, trasa je vedena jako jižní obchvat Nitry a dále pokračuje na sever. Severní obchvat Banské Bystrice povede v délce 5,7 km.

V plánu je mimo jiné realizace šesti mimoúrovňových křižovatek a 84 mostů. Samozřejmostí jsou přeložky inženýrských sítí a výstavba protihlukových stěn a opěrných zdí. Rychlostní komunikace bude splňovat ty nejvyšší nároky na bezpečnost a aktuální intenzitu dopravy. Jednotlivé úseky R1 budou do předčasného užívání odevzdávané postupně od konce července 2011 do konce července 2012.

Zkušenosti se hodí doma
Skupina EUROVIA CS počítá s tím, že jí slovenské zkušenosti pomohou v přípravě na výběrová řízení českých PPP projektů. O tom, jak je zakázka na výstavbu R1 pro firmu významná, svědčí pohled do zásobníku zakázek této společnosti. V září loňského roku, kdy byla R1 zařazena do portfolia společnosti, došlo k dvojnásobnému nárůstu a v současnosti činí zásobník něco přes 56 miliard korun. "Při ročním obratu 24,5 miliard Kč, kterého jsme dosáhli v minulém roce, lze spočítat, že máme dostatek pracovních zakázek na příští dva roky," doplňuje Ing. Zdeněk Synáček, člen představenstva a obchodní ředitel EUROVIA CS.

Není to jen o jedné stavbě
Celkové portfolio EUROVIA CS je ale samozřejmě mnohem širší, nejedná se pouze o jednu stavbu. V minulém roce společnost dokončila několik významných projektů. Šlo především o výstavbu rychlostní komunikace R1 mezi slovenskými městy Žarnovica - Šášovské Podhradie, obchvat České Skalice, rekonstrukci Sokolovské ulice v Karlových Varech, železniční stanici v Kolíně nebo nový most přes Malši v Roudném. Skladba zakázek společnosti je obdobná jako v předchozích letech, jednoznačně převládají silniční stavby s 56 %. "Roste objem kolejových staveb, výstavba a rekonstrukce železničních a tramvajových tratí. Jejich podíl je na celkových zakázkách již čtvrtinový," dodává Synáček. V březnu letošního roku navíc firma zahájila např. práce na hloubeném tunelu, který propojí tunel Blanka se stávajícím Strahovským tunelem v Praze.

Data do vizualizace - Výstavba R1 formou PPP na Slovensku
Hlavní trasa:
Délka: 51,6 km
Kategorie: R 22,5
Plocha vozovek na R1: 1 100 tisíc m2
Počet stavebních objektů: 850
Mostní objekty:
Celkový počet: 84
Celková délka mostů: 6 843 m
Mimoúrovňové křižovatky:
Celkový počet: 6
Protihlukové stěny:
Počet objektů: 41
Celková délka: 32 611 m