Zatím největší výzvou je postupná výměna prefabrikovaných předpjatých nosníků, která se musí stihnout v přesně stanovených víkendových výlukách.

„Z hlediska koordinace je to jeden z nejnáročnějších projektů, co jsem zažil. Během každé víkendové výluky musíme stihnout vyměnit 9-12 nosníků, z nichž každý měří 23 metrů a váží 28 tun. Každý záběr tak vyžaduje velmi pečlivou přípravu a promyšlenou logistiku. Na začátku jsme z toho byli nervózní, ale tím, že jde pořád o ten samý proces, můžeme ho postupně ladit a zdokonalovat. V tuto chvíli máme za sebou tři záběry a úspěšně vyměněno 18 z celkových 131 nosníků,“ říká Vojtěch Lacina, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ, a dodává: „Při této příležitosti bych chtěl poděkovat projektovému manažerovi Dopravního podniku hlavního města Prahy Danielu Veverkovi. Díky dobré přípravě projektu a profesionálnímu přístupu z jeho strany stavba postupuje hladce.“

Protože první etapa stavby zasahuje do prostoru nad strojovnou, která zajišťuje provoz metra, stavbaři Metrostavu DIZ musí používat speciální pojízdnou střechu, aby ochránili technologie před deštěm. Když posouvají po kolejnicích provizorní ocelovou konstrukci s rozpětím 25 metrů, z dálky to vypadá, jako když po Florenci cestuje průmyslová hala. „Nejde přímo o náš patent, projekt s tím počítal, ale je pravda, že jsme si konstrukci optimalizovali a přizpůsobili pro co nejefektivnější postup prací. Stejné řešení připravujeme nyní i na druhou etapu, v níž bude potřeba ochránit před deštěm podchod s obchody a nejrůznějším technickým zázemím a původními obchodními jednotkami,“ upřesňuje Vojtěch Lacina.

Projekt však v následujících měsících a letech neslibuje pouze hektické rošády s obřími nosníky a práce s pohyblivou střechou, ale i další výzvy. V následujících etapách přibude potřeba postupně překládat inženýrské sítě na provizorní ocelové konstrukce, kterých je v dané lokalitě nespočet, a v poslední třetí etapě pak i demolice komplikované monolitické části stropní desky, která si vyžádá zajištění podchodu.

Betonová stropní deska ve stanici metra Florenc pochází ze 70. let a kvůli rozsáhlé korozi a porušené hydroizolaci se nebezpečně přiblížila hranici své životnosti. Potvrdila to nejen spousta odborných průzkumů, ale i laicky srozumitelný fakt, že do stanice dlouhodobě zatéká. Největší zásah dostala původní konstrukce při ničivých povodních v roce 2002.

Na pražské Florenci vládne čilý stavební ruch kvůli několika souběžně probíhajícím developerským projektům. V lokalitě vzniká úplně nová čtvrť, a proto lze harmonogram projektu ve stanici metra oglosovat časovým údajem „za pět minut dvanáct“. Zejména po výstavbě administrativního komplexu Masaryčka by totiž bylo velmi obtížné se ke stropní desce vůbec fyzicky dostat.

Investici realizuje pro Dopravní podnik hlavního města Prahy společnost Metrostav DIZ ve sdružení se společností Geosan. Stavební práce začaly v březnu letošního roku a měly by skončit v závěru roku 2026. Nejviditelnější součástí projektu bude modernizace vestibulu metra a výstavba dvou eskalátorů směrem k autobusovému nádraží Florenc.