Pane řediteli, jak ovlivnila pandemie chod organizace, jakou je ŘSD ČR?
Pandemie COVID-19 měla jako ostatně na všechny organizace zásadní vliv i do činnosti ŘSD ČR. V tom nejhorším období se samozřejmě jednalo o dopady do personálního obsazení, kdy zejména v rámci zimní údržby jsme měli zpracován postup v případě většího výpadku zaměstnanců, abychom byli schopni řádně udržovat dálniční a silniční síť. To se naštěstí podařilo. Zároveň se podařilo udržet v chodu jednotlivé realizované stavby. Díky vládnímu usnesení, na jehož základě jsme kompenzovali zhotovitelům vzniklé náklady související s pandemií, nedošlo k zásadním posunům při realizaci staveb, za což jsem opravdu velmi rád. Je za to potřeba moc poděkovat všem zhotovitelům. Bohužel větší zdržení nastalo v přípravě staveb, kde kvůli častým nemocem, karanténám nebo práci z domova, jsme nedostávali ve stanovených lhůtách vyjádření a stanoviska potřebná pro získání příslušných správních rozhodnutí.
S jakým rozpočtem pracuje ŘSD ČR v současné době a daří se vám proinvestovat získané prostředky?
ŘSD v současné době pracuje s rozpočtem přes 57 mld. Kč. Očekávání letošního roku byly i vyšší, ale bohužel aktuální situace realizaci některých staveb oddálila. Jedná se zejména o problém s posuzováním převodu referencí s Metrostavu a. s. na Metrostav Infrastructure a. s., kde se téměř 20 zakázek v celkové hodnotě 8,8 mld. Kč zdrželo v rámci tohoto procesu, kdy se čekalo na rozhodnutí ÚOHS. Minulý týden bylo vydáno rozhodnutí ÚOHS k zakázce Jihomoravského kraje a věřím, že se tím situace odblokuje. I přesto má však tato situace velký dopad na rozpočet roku 2021. Stejně tak i nedostatek materiálu a některých technologií, kvůli čemuž jsme museli některé zakázky odložit na rok 2022. V neposlední řadě mají na rozpočet vliv i nízké ceny (cca 70-90 % předpokládané hodnoty) nabízené v rámci výběrových řízení, zejména na velké investiční akce.
Jaký je finanční výhled na další období? Počítáte s podobným rozpočtem?
Věřím, že nová politická reprezentace bude mít nadále za prioritu investice do dopravní infrastruktury a zabezpečí dostatečné financování staveb v ČR. ŘSD má připravenu celou řadu projektů, zejména nových staveb dálnic a silnic I. třídy, a je třeba tyto akce zafinancovat. Střednědobý výhled rozpočtu SFDI toto prozatím nezabezpečuje, ale věřím, že tomu tak nakonec bude. Naše předpoklady počítají s dalším nárůstem výše rozpočtu až k hodnotám kolem 90 mld. Kč ročně. V příštím roce by nám mělo stačit cca 65 mld. Kč, což je o 5 mld. Kč více, než je v současné době přiděleno. Důležité je zejména zachovat mandatorní výdaje na opravy a údržbu dálniční a silniční sítě.
Jaké stavby se vám podařilo dokončit v uplynulé době?
Předně jsem moc rád, že se podařilo dokončit modernizaci D1. Jednalo se o největší projekt v historii ŘSD, který byl svým průběhem velmi složitý. Obzvláště v posledních letech byla dopravní opatření na dálnici opravdu dramatická. Je skvělé, že je D1 již plném provozu bez delších omezení.
V rámci nových staveb se podařilo zprovoznit další úsek dálnice D6 na obchvatu Lubence, dokončit obchvat Otrokovic na dálnici D55 a na konci roku bude zprovozněno 22,4 km dálnice D11 v úseku Hradec Králové – Smiřice – Jaroměř a také 12,6 km dálnice D35 v úseku Opatovice – Časy. Na silnicích I. třídy se podařilo zprovoznit několik důležitých obchvatů – např. Krnova na sil. I/57, Osové Bítýšky na sil. I/37 a na konci roku bude zprovozněna druhá část obchvatu Chrudimi na sil. I/37. Podařilo se zprovoznit i další stavby v aglomeraci Plzně – stavby „I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík“ či „I/20 a II/231 Plzeň, Plaská – Na Roudné – Chrástecká.“
Které významné stavby jste zahájili v letošním roce?
Bohužel zahájení staveb bylo významně ovlivněno již zmiňovanou problematikou s posuzováním převodu referencí z Metrostavu a. s. na Metrostav Infrastructure a. s. S ohledem na tuto problematiku se nezačalo stavět minimálně 5 velkých investičních akcí – např. další úseky dálnic na D3, D6 a D7 a obchvat Jaroměře.
Naštěstí i přes tyto problémy se podařilo některé akce zahájit. Staví se na D55 od Starého Města po Moravský Písek, 13,6 km na D48 v úseku Bělotín–Rybí, v Brně se začaly stavět další úseky velkého městského okruhu – Tomkovo náměstí, Rokytova. Letos byly zahájeny stavby obchvatů na silnicích I. třídy – např. obchvat Bludova na sil. I/44, obchvat Olbramovic na sil. I/3 či Doudleb nad Orlicí na sil. I/11. A samozřejmě nelze zapomenout na zahájení prvního úspěšného projektu PPP v ČR, výstavbu 32 km dálnice D4, jejíž přípravu včetně získání stavebních povolení a majetkoprávní přípravy plně zabezpečovalo ŘSD.
Nedávno byla dokončena modernizace dálnice D1. Jaký byl celkový rozpočet na tuto akci a jak ji doposud hodnotíte?
Modernizace D1 byla z pohledu řidičů dokončena v sobotu 2. 10. 2021, kdy byla odstraněna poslední dopravní opatření na dálnici. Pro ŘSD samozřejmě akce ještě nekončí, je třeba jednotlivé úseky finančně dokončit a také zkolaudovat. Celkové náklady dosahují výše 21,8 mld. Kč bez DPH.
Samotný projekt, i přes veškerou dílčí kritiku, hodnotím velmi kladně. Celou modernizaci provázela řada problémů a zásadních zdržení. Mezi ně patří pozastavení přípravy z politické vůle či opakované napadání stavebních povolení ze strany ekologického spolku Děti země. I přesto, opravit de facto 320 km dálnice (pokud vezmu každý jízdní pás zvlášť), 92 dálničních mostů, 35 nadjezdů, středový pás včetně kanalizace, kabelů, odpočívek apod. za 9 stavebních sezón, je podle mého názoru velmi dobrý výkon. Přestože se u nás o této akci často mluví s despektem, v sousedních zemích je tomu naopak a dokáží náročnou práci mnoha stovek lidí ocenit. Obrovské poděkování patří zejména těm, kteří fyzicky náročnou práci na dálnici prováděli.
Znamená to, že řidiči nyní budou jezdit po D1 bez omezení?
Jsem přesvědčen, že „dopravní peklo“ na dálnici D1 skončilo. D1 se bude nyní již standardně udržovat, což samozřejmě přinese občasné uzavírky a dílčí omezení. Všechny dlouhé uzavírky však skončily! Čeká nás ještě oprava mostu Šmejkalka na km 24, kde se bude jednat o lokální omezení v délce cca jednoho kilometru.
V jaké fázi je budování dalších dálnic napříč ČR?
To je otázka na dlouhé vyprávění. Každopádně před sebou máme ještě mnoho úkolů, abychom dostavěli základní dálniční síť. Naštěstí díky dostatku finančních prostředků na přípravu staveb (od roku 2015) se jejich příprava výrazně posouvá. V současné době se prakticky na všechny dálniční úseky zpracovává projektová dokumentace, buď pro územní rozhodnutí nebo stavební povolení.
Mezi jasné priority patří výstavba Pražského okruhu, zejména úseku mezi D1 a D11, kde se čeká na nabytí právní moci ÚR a připravují se výkupy pozemků. Další prioritou je dostavba 10,2 chybějících kilometrů dálnice D1 na obchvatu Přerova, kde je vydáno nepravomocné stavební povolení a probíhá tendr na zhotovitele stavby. Osobně považuji za velkou prioritu dostavbu dálnice D35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí, kde se právě staví 27 km a zbytek je již v pokročilém stádiu přípravy. Chtěli bychom dálnici D35 uvést do provozu nejpozději do konce roku 2028. Samozřejmě je zapotřebí dostavět dálnici D3, kde práce probíhají úspěšně zejména v Jihočeském kraji, dálnici D6, kde v příštím roce zahájíme 3 další úseky ve Středočeském kraji, dálnici D7, kde probíhají stavby na 2 úsecích a další je před zahájením, dálnici D11, kterou chceme dostavět do konce roku 2027, dálnici D48, D49, D52 a D55, kde se v současné době nejvíce staví na D48 (např. obchvat Frýdku-Místku) a na D55.
Jak je na tom síť silnic I. třídy, kterou máte ve své gesci?
Na silnicích I. třídy je nutné postupně realizovat jednotlivé obchvaty, abychom vymístili tranzitní dopravu z obydlených částí měst a obcí. V současné době vrcholí příprava řady takových staveb. Jedná se např. o obchvat Nové Paky, Jaroměře, Sezemic, Svitav, Lišova či Mošnova, které bychom chtěli začít stavět nejpozději v příštím roce. V posledních letech se nám podařilo řadu silnic I. třídy zrekonstruovat a celkově se jejich stav výrazně zlepšil.
V čem vidíte největší úskalí přípravy a výstavby dálnic a silnic I. třídy v současné době?
Největší problém vidím v legislativě a obrovském nárůstu byrokracie. Bohužel procesy nefungují, jak mají. Nedodržují se správní lhůty, v některých případech čekáme na vydání správního rozhodnutí i několik let. Příkladem je stavba dálnice D11, úseku 1108 Jaroměř – Trutnov, kde jsme požádali o vydání ÚR již v roce 2018 a dosud nebylo stavebním úřadem ve Dvoře Králové vydáno. Velkým problémem je počet razítek, vyjádření a stanovisek, které je nutné získat pro vydání správního rozhodnutí. Např. na stavbě SOKP 511 bylo potřeba až 250 stanovisek pro podání žádosti o ÚR.
Aktuálním problémem je také systémová podjatost úřadů či těžko predikovatelná rozhodnutí soudu, ve kterých je popírána předchozí praxe a judikatura.
Jakým způsobem ovlivní zvyšování cen materiálů výstavbu a plynulost realizace stavebních zakázek? Mohou se s vámi dodavatelé dohodnout na případném navýšení ceny z důvodu rostoucích cen materiálů, dopravních nákladů a energií?
Ve stávajících smlouvách lze situaci řešit s velkými obtížemi. Ve smlouvách, kde je zakotven smluvní mechanismus navýšení ceny valorizačním koeficientem, je navyšování cen zhotovitelům částečně kompenzováno. V ostatních smlouvách (jedná se o starší smlouvy) musí toto riziko nést zhotovitel. Na to, jak se aktuální nárůst cen promítne do těch nabídkových, si musíme počkat. Zatím dostáváme s ohledem na aktuální situaci překvapivě poměrně nízké nabídkové ceny.
Co konkrétně děláte pro zefektivnění kontroly a kvality staveb?
Kontrola kvality je jednou z klíčových oblastí, kterou se zabýváme. Snažíme se zefektivnit činnost a věnujeme se jí velmi pečlivě. Rozšiřujeme služby našich laboratoří, zkvalitňujeme a rozšiřujeme týmy na úseku kontroly staveb, zavedli jsme digitální stavební deník, centrální evidenční systém vad, připravujeme elektronický laboratorní deník. Na řadu problémů s kvalitou se svolávají napříč trhem pracovní skupiny tak, aby kvalita našich dopravních staveb byla co nejvyšší.
Co byste rád dodal na závěr?
Chtěl bych popřát všem řidičům a všem lidem hodně šťastných kilometrů bez nehod a kolon. Mohu slíbit, že my na ŘSD pro to uděláme maximum. Bohužel opravovat se musí, takže veřejnosti moc děkuji za trpělivost, kterou s námi mají.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
