Vyspělá dopravní infrastruktura usnadňuje svobodný pohyb lidí, zboží a služeb, které jsou základními pilíři jednotného trhu EU. Díky ní mohou být její obyvatelé ve svých činnostech rychlejší, efektivnější a přesnější, zkrátka konkurenceschopnější ve srovnání se zbytkem vyspělého světa. Postupné zlepšování naší dopravní sítě můžeme pozorovat s každým následujícím rokem. Jaké posuny v její struktuře, organizaci a budování nastaly v uplynulém období, co přinese nejbližší budoucnost a kdy se budou moci první řidiči projet po celé dokončené dálnici D1 z Prahy až do Brna, tak to jsou již jen některé z otázek, které položila naše redakce ministru dopravy a průmyslu ČR, panu Doc. Ing. Karlu Havlíčkovi, Ph.D., MBA.
V letošním roce má být dokončena modernizace celé D1. Kolik úseků chybí ještě dokončit a kdy se budou moci první řidiči projet po celé dálnici D1 z Prahy až do Brna?
Letos je poslední rok modernizace D1. Zbývají dokončit poslední čtyři úseky, což je 41 kilometrů. Mohu řidičům slíbit, že modernizace skončí do začátku října 2021 a poté všichni budeme jezdit po 160 nově zmodernizovaných kilometrech až do Brna. Rád bych zdůraznil, že se dálnice v podstatě stavěla celá nová, i když v původní stopě. Děkuji všem řidičům za trpělivost při průběhu celé modernizace a všem firmám za odvedenou práci.
Letos řidiči také poprvé využívají elektronické dálniční známky. Jak se z vašeho pohledu tento systém osvědčuje a v čem vidíte jeho přínosy?
Od zavedení systému elektronické dálniční známky jsme očekávali finanční úspory pro stát a také zjednodušení pro motoristy. Obojí se naplnilo. Roční úspory v porovnání s dřívějším systémem jsou jen za tisk a distribuci přibližně 120 milionů korun. Poloviční jsou marže oproti prodeji někdejších papírových známek na fyzických distribučních místech. Navíc se ukazuje vysoká digitalizace společnosti, kdy 80 % úhrad elektronických dálničních známek probíhá přes e-shop a pouze 20 % na fyzických obchodních místech. Pro řidiče je celkově jednodušší nákup i správa známky. Mohou si ji koupit v předstihu až 90 dnů, platnost je flexibilní. Snazší je rovněž hromadný nákup pro firmy a také pohodlnější opakovaný nákup. Ceny známek se přitom pro rok 2021 a 2022 nemění. Celkově jsme s elektronickými známkami spokojeni.
Nedojde s dokončením modernizace D1 ke zdražení dálničních známek?
Původně jsme avizovali, že dálniční známka zdraží v roce následujícím po dokončení modernizace D1, což je příští rok. Vzhledem k opatřením souvisejícím s pandemickou situací, která znemožňovala cesty mezi okresy a někteří z řidičů tak nemohli využívat dálnice, rozhodli jsme se alespoň zachovat stávající ceny i v příštím roce. Ceny dálničních známek tak zůstanou nezměněny již od roku 2012, kdy cena za roční je 1 500 Kč, měsíční 440 Kč a desetidenní pak 310 Kč.
V uplynulém roce činil rozpočet SFDI cca 93 mld. Kč. Výše rozpočtu na letošní rok dosahuje rekordní úrovně 127,5 mld. Kč. Jak je tento rozpočet strukturován, a věříte, že dojde k jeho vyčerpání?
Největší část rozpočtu se rozdělí mezi Ředitelství silnic a dálnic a Správu železnic. Oba dva subjekty mají letos rekordní rozpočty. U ŘSD se celkově jedná o 61 miliard korun a u Správy železnic o 53 miliard. Na investice jde z rozpočtu celkem 83 miliard a na neinvestice, tedy opravy nebo údržby jde celkem 44,5 miliard korun. Nezapomínáme ani na vodní dopravu, která prostřednictvím Ředitelství vodních cest dostane 1,5 miliardy korun. Samozřejmostí je i podpora výstavby cyklostezek. Věřím, že se rozpočet vyčerpá, protože máme hodně projektů v realizaci a těsně před zahájením jak v silniční, vodní tak železniční dopravě.
Jaké klíčové stavby jsou nyní v běhu a daří se vám zajišťovat projektová a legislativní příprava pro jejich případné pokračování či návazné stavby?
Nyní máme v realizaci 210 km dálnic a silnic I. třídy. Z toho stavíme 106 km dálnic na zelené louce, kde mezi klíčové řadím pokračující výstavbu D11 směrem k polským hranicím. Letos budeme otevírat 22 km z Hradce Králové do Jaroměře. Ve východních Čechách máme rozpracovanou také D35, která v budoucnu významně uleví přetížené D1. Aktuálně pracujeme na dvou úsecích a jsem rád, že se daří příprava dalších úseků, například nedávno se ŘSD dohodlo s městem Litomyšl, občanskými spolky a dalšími účastníky územního řízení na trase dálnice právě kolem Litomyšle. Pokračujeme ve výstavbě D3 k Rakousku, letos zahajujeme úsek z Třebonína do Kaplic. Na Moravě stavíme D55 okolo Moravského Písku a Starého Města nebo obchvat Frýdku Místku. Letos zahájíme také dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 z Hájů do Mirotic pomocí PPP projektu. Pro stát je tento způsob výstavby výhodný zejména ve chvíli, kdy má celou řadu projektů dopravní infrastruktury, které chce realizovat v co nejkratším čase. Díky této formě financování si stát vytváří alternativy ve způsobu jejich financování, což se nám bude hodit, až se v příštích letech omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Vysoutěžená cena u tohoto projektu navíc vychází lépe, než kdybychom investovali peníze ihned ze státního rozpočtu.
Ze železničních staveb pokračujeme v modernizaci IV. železničního koridoru z Prahy do Českých Budějovic, v modernizaci železničního uzlu v Pardubicích a opravujeme výpravní budovy, aktuálně Správa železnic pracuje na 114 budovách. Velkým tématem jsou i vysokorychlostní tratě, které jsou ve fázi příprav, ale je to něco, co již není jen sci-fi, ale přípravy mají konkrétní podobu, například ve společné česko-německé přípravě podkrušnohorského tunelu VRT Praha – Drážďany, architektonickém plánu terminálu v Nehvizdech nebo zapojením Jihlavy do větve VRT Praha–Brno–Břeclav.
Ve vodní dopravě nás čeká zvýšení podjezdné výšky pod mosty na Vltavské vodní cestě z Tróji do Podbaby nebo výstavba přístavišť na Labi.
Mezi neuralgické body ve výstavbě naší dálniční sítě patří spojení s našimi rakouskými sousedy v úseku Brno–Mikulov–Vídeň. Jak víme, Rakušané již mají hotovo. Proč tomu tak není i u nás, co tomu brání a kdy by mohlo být hotovo i u nás?
Dálnici D52 z Brna do Mikulova brzdí dlouhodobě ekologické spolky, které mají problém s vedením přes Novomlýnské nádrže. Neustále se podávají odvolání a činí kroky, které přípravu účelově brzdí. Současné plány počítají se zprovozněním dálnice kolem roku 2027.
Jak byste zhodnotil stav naší dopravní infrastruktury včetně klíčových institucí, které se o ni starají, před vaším nástupem na Ministerstvo dopravy a po něm?
Stav dopravní infrastruktury pozitivně odráží tu skutečnost, že vláda v uplynulých letech zajišťovala navyšování finančních prostředků pro SFDI, a to nejen pro potřeby státu, ale dokonce i pro potřeby krajů v souvislosti s rekonstrukcemi silnic II. a III. tříd. Nicméně ruku v ruce s navyšováním rozpočtů klíčových dopravních investorů, tedy s rostoucími výdaji státu, je třeba i vhodně upravovat a nastavovat jejich kontrolní a controllingové mechanizmy. Jsem rád, že se nám například u ŘSD podařilo změnit léta zaběhlý způsob zadávání zakázek malého rozsahu, a zajistit tak férovější soutěžní prostředí. Já osobně jsem na Ministerstvo dopravy přišel zejména s úkolem zajistit další navýšení finančních prostředků do rozpočtu SFDI, zabezpečit dokončení modernizace dálnice D1 v letošním roce a dotáhnout do úspěšného spuštění Systém elektronické dálniční známky. Podařilo se nám také přijmout tzv. liniový zákon o urychlení dopravních staveb, a tak věříme, že se podaří urychlit dostavba D11 k Polsku a D6 na Karlovy Vary.
Jaké klíčové úkoly z vašeho pohledu čekají ministerstvo dopravy v dalším volebním období?
Zásadním úkolem bude zajistit pro resort dopravy dostatek finančních prostředků tak, aby bylo možné plynule pokračovat ve výstavbě dopravní infrastruktury. Mezi klíčové úkoly řadím také digitalizaci celého úřadu a souvisejících agend. Po úspěšném projektu Systému jednotného tarifu a Elektronických dálničních známek nyní pracujeme na e-podání řidičského průkazu, které bude dostupné přes Portál občana. Na e-podání spolupracujeme s Ministerstvem vnitra. Tím ale snaha o digitalizaci nekončí, chci ještě v tomto volebním období provést analýzu dopravních agend tak, aby bylo možné určit a připravit další projekty v digitalizaci, aby v dalším volebním období bylo v tomto směru na co navazovat. Pak bude klíčové setrvat v nastaveném trendu vysokých alokací do dopravní infrastruktury – dostavby klíčových dálnic nebo vysokorychlostních tratí, které budou mít vysoké nároky na financování v příštích 20 letech.
Ptal se a za rozhovor děkuje
Ivo Románek
