V současné době u laické i odborné veřejnosti probíhají mnohé diskuse o zateplování podkroví i celých budov. Hovoří se zejména o snížení úniku tepla konstrukcí (součinitel tepelné vodivosti konstrukce U = W/m2.K), což vede k postupnému zpřísňování požadavků norem, a to logicky vede k navyšování celkové tloušťky tepelných izolací v konstrukcích. Ovšem tyto požadavky ještě nepostihují problém, zda a za jak dlouho se začne podkroví či jiná lehká zateplená konstrukce v letním období přehřívat.
Často však i při splnění základních normativních požadavků se tak uživatel domu setkává s nepříjemnou situací teplotní nestability interiérů podkroví, tj. kolísání teplot jak v zimním období, tak zejména v létě s fenoménem přehřívání podkroví. To se spojené s tím, že toto nadzemní podlaží je většinou budováno pouze z lehkých konstrukcí (a často bez celoplošného bednění), a to včetně příček, kde fakticky jedinou hmotou konstrukce schopnou výrazně akumulovat teplo bývá nadezdívka pod pozednicí, popř. zděné štíty budovy. Pokud ovšem navíc střecha není stanového nebo valbového tvaru.
Obdobný problém občas nastává i u lehkých dřevostaveb. V konstrukcích totiž jsou většinou používány běžné lehké hmoty, které mají velice nízkou nejen objemovou hmotnost, ale zejména nízkou měrnou tepelnou kapacitu, tj. velice nízkou akumulaci tepla. Celý problém teplotní stability místností je pak nutno řešit cenově velice nákladnou klimatizací. Přitom je obecně známo, že chlazení prostoru je několika násobně energeticky náročnější (= dražší) než jaké jsou náklady na vytápění.
Pokud tedy chceme předejít takovým problémům, není potřeba nějak drasticky měnit původně zamýšlenou skladbu konstrukce s lehkou vatou, ale je rozhodně vhodné jako tepelnou izolaci v konstrukci používat materiály s vysokou měrnou tepelnou kapacitou a vyšší objemovou hmotností.
Otázka posouzení konstrukce ve věci rychlosti prohřátí a následného negativního působení vůči interiéru v rámci teplotechnického výpočtu zateplené konstrukce totiž neřeší hodnota parametru U (W/m2.K), ale parametr Fázového posunu teplotního kmitu Psi podle EN ISO 13786 (počet hodin). A pokud má být vyhovující, doporučuje se, aby doba tohoto fázového posunu nebyla kratší jak 7 hodin. Tj. aby konstrukce byla v letním období schopna dostatečně dlouho odolávat vysokému náporu tepla z exteriéru až do té doby, kdy se večer již začne venkovní prostředí ochlazovat.
Zkusme si tedy vygenerovat příklad zateplené šikmé střechy podkroví, kde skladbou je dvouplášťová verze s difúzní podstřešní membránou bez bednění, s krokvemi 18/10 cm (100 cm osově od sebe) a s vloženou 18 cm vatou, dalších 10 cm vaty mezi dřevěnými hranoly 10/5 cm (60 cm osově od sebe), pak parotěsnící vrstva a následně 6 cm vaty na CD profilech SDK a 12,5 mm deska SDK. Tj. tak aby konstrukce při použití běžné vaty se výrazně blížila standardu NED, ale přitom by měla vyhovět i době fázového posunu.
A jaké pak budou výsledky tepelné vodivosti a fázového posunu u takové konstrukce podle typu použité vaty?
a) při lehké sklovláknité vatě (s lambdou 0,039 W/m.K, měrná tepelná kapacita 840 J/kg.K, 11,5 kg/m3)
b) při lehké čedičové vatě (s lambdou 0,038 W/m.K, měrná tepelná kapacita 840 J/kg.K, 29 kg/m3)
c) při lněné vatě NATURIZOL (s lambdou 0,039 W/m.K, měrná tepelná kapacita 1.550 J/kg.K, 32 kg/m3)
a) součinitel tepelné vodivosti U 0,165 W/m2.K, ale doba fázového posunu jen 4,9 hod
b) součinitel tepelné vodivosti U 0,165 W/m2.K, ale doba fázového posunu jen 6,1 hod
c) součinitel tepelné vodivosti U 0,162 W/m2.K, ale doba fázového posunu výborných 8,2 hod
Materiál, který tedy umí řešit nejen únik tepla, ale i fázový posun konstrukce, je tudíž i přírodní lněná tepelná izolace NATURIZOL. Ta totiž umí jak kvalitně tepelně izolovat (D 0,039 W/m.K) a řešit i akustické souvislosti, ale i když se jedná o vatu, má dostatečnou hmotnost (32 kg/m3) i vysokou měrnou tepelnou kapacitu (c 1550 J/kg.K), tj. má schopnost poměrně vysoké tepelné akumulace. Navíc má tu výhodu, že se aplikuje jako běžná vata, tj. není potřeba z vnitřní a vnější strany tepelné izolace používat cenově náročné bednění (tuhé vrstvy) jako při aplikaci foukaných izolací. Je v závodě JUTA 08 TURNOV vyráběn o tloušťkách od 40 mm až po 160 mm, tudíž jej lze v konstrukcích různě kombinovat a vrstvit.
Tj. stačí tedy vyměnit plánovaný běžný lehký tepelný izolant za lněnou izolační vatu NATURIZOL, a rázem se teplotní stabilita místností (včetně letního období) s lehkým obvodovým pláštěm výrazně zlepší.
Výrobek Naturizol lze použít ve všech běžných lehkých konstrukcích, kde výrobek není mechanicky zatěžován, plošně stlačován či namáhán. Viz. níže uvedené schéma.
U výrobku NATURIZOL však najdete i jiné přednosti. Je vysoce paropropustný (faktor difúzního odporu < 2,2) a tedy vhodný i pro difúzně otevřené skladby. Navíc má sníženou hořlavost na úroveň třídy E dle EN 13501-1 (B2 dle DIN 4102). Neobsahuje však žádné zdravotně závadné bromité sloučeniny jako retardéry hoření, jelikož zde tímto přípravkem je soda. Neobsahuje žádné formaldehydy ani pryskyřice, jelikož pojivem je BiCo vlákno. Je tedy ryze ekologický a zdravotně nezávadný. Navíc i dostatečná objemová hmotnost 32 kg/m3 vytváří správnou tuhost (T2), ulehčuje manipulaci i snadnou zpracovatelnost. Díky své rostlinné hmotě výrobek umí při příslušné aplikaci pozitivně ovlivňovat i vzdušnou vlhkost v interiéru. Zároveň se jedná o ryze český výrobek vyráběný ryze českou firmou v závodě Turnov.
Velice často otázkou pak je otázka: „ jak je to se škůdci“? Tím, že z původní rostliny lnu jsou odstraněny hlavní zdroje živin, tj. i lýko a pazdeří, pak výrobek obsahuje fakticky pouze celulózu, tj. obdobnou hmotu jako je dřevo. Tj. v materiálu nejsou žádné živiny, které by byly pozvánkou pro škůdce. A vzhledem k tomu, že pojivem hlavních lněných vláken není škrob, ale PES BiCo vlákno, pak ani pojivo není zdrojem živin.
Pro toho, kdo výrobek aplikuje je jednou z hlavních výhod i skutečnost, že výrobek na rozdíl od běžných vat tzv. „nekouše“, je tedy příjemný i na dotyk a nevyvolává žádné dýchací problémy při montáži.
Díky výše uvedeným vlastnostem má výrobek NATURIZOL i vysoký potenciál možnosti odparu vodních par z konstrukce. Zároveň díky použitému typu pojiva nemůže vlivem pronikající vlhkosti konstrukcí či normou povolenému množství kondenzací vodních par v konstrukci dojít k rozpojení vláken vaty, a tedy nemůže vlivem těchto souvislostí dojit k degradaci funkčnosti tepelné izolace. Totéž platí i pro namáhání teplotami běžně se vyskytujícími v konstrukci.
Samozřejmostí výrobku jsou příslušné osvědčení a certifikáty, včetně Evropského technického posouzení ETA č. 15/0153. Nedílnou součástí k tomuto materiálu je i bezplatné poskytování poradenství a technický servis, a to včetně provedení případných výpočtů a posouzení správnosti provedení plánovaných konstrukcí, kde bude výrobek NATURIZOL použit. Základní informace o výrobku pak lze najít i na internetu na stránkách http://www.juta-turnov.cz/naturizol.html nebo na https://www.juta-strechy-steny.cz/dle-pouziti/tepelne-izolace-naturizol.
Je však nutno uvést, že otázka přehřívání podkroví v letním období může být zaviněna i jinými nesprávnými detaily či postupy v provedené konstrukci. Zejména může být problém v nesprávně či nedostatečně nastavené ventilační mezeře pod nosnou vrstvou střešní krytiny či v nedostatečně velkých otvorech či počtu ventilačních prvků krytiny pro její fungování (viz. „ČSN 731901-2:2020, příloha B“ a „Pravidla pro navrhování a provádění střech Cechu KPT ČR – 2014“). Popř. průběh této ventilace nějaký nesprávně provedený detail přerušuje, zužuje či úplně anuluje. Dalším velkým vlivem rizika přehřívání interiéru mohou být použité průhledné prvky střechy či fasády, zejména ty směrované na JV, J, JZ a Z světovou stranu (např. střešní okna), u kterých se na letní období nebudou používat venkovní stínící prvky.
Nikdo nemůže znát vše, a proto není ostudou, pokud jakákoliv provádějící či projekční firma si požádá o odborné proškolení v této věci u výrobce, zvlášť pokud je toto školení poskytováno bezplatně.
Autor: Jan Rypl, manažer aplikací, tel.: +420 602 194 045, e-mail: rypl@juta.cz, www.juta.cz
