Abychom se dozvěděli více informací o této zajímavé budově, požádali jsme o rozhovor Ing. Michala Procházku, vedoucího střediska pozemních staveb firmy Prodin.
Jaké bylo zadání investora a mohl byste přiblížit koncept budovy?
Investor budovy, holding enteria, si přál navrhnout reprezentativní a zároveň hospodárnou administrativní budovu. Po konzultaci se zástupci investora a statikem vznikl základní návrh, jak by měla budoucí šestipodlažní administrativní budova vypadat. Objekt měl být koncipován jako trojtrakt, v jehož střední části bude situováno jedno schodiště. Již od počátku se uvažovalo o monolitickém železobetonovém skeletu budovy. Budova by měla být vytápěna plynem s použitím rekuperace a zateplena dle současných požadavků na energetickou úspornost. Tento koncept byl následně konzultován s architektem Ondřejem Teplým z pardubického ateliéru Mixage. Z jeho návrhů a připomínek investora vykrystalizovala architektonická studie, která definovala budoucí vizuální styl budovy. Studie pak byla zadáním pro další projekt (DÚR, DSP a DPS). Ve vzájemné, velmi přínosné, spolupráci s architektem jsme pokračovali i nadále.
Jaký software jste použili pro projektování této administrativní budovy?
Tento projekt vznikal v přelomovém období našeho přechodu z 2D projektovaní na 3D. Zároveň byl jedním z prvních testovacích projektů, kde jsme použili software Revit, tedy BIM řešení Autodesku. Ačkoli v současné době stále není mnoho investorů, kteří by vyžadovali projekci v BIM, na tomto projektu jsme si ověřili, že toto projektování má vyšší přidanou hodnotu a je to cesta správným směrem. Díky projektu ve 3D jsme již v počátku eliminovali možné chyby. Například jsme nezaznamenali žádný větší problém, resp. kolizi mezi výstavbou skeletu a následnou činností jednotlivých řemesel.
Mohl byste charakterizovat konstrukční systém, který jste zvolili pro výstavbu tohoto objektu?
Vzhledem k tomu, že se jedná o kancelářskou budovu, za nejvhodnější řešení jsme považovali trojtrakt. Skelet je proveden jako monolitický železobetonový, který je založen na pilotech. Území zvané „Vápenka“ totiž z důvodu podloží, ve kterém by se mohla vyskytovat pyrotechnická zátěž ze 2. světové války, ani jiné řešení nenabízelo. Již v projektu jsme museli zpracovat pyrotechnický posudek a při samotné výstavbě se každá pilota musela předvrtávat tenkým vrtem a prozkoumat sondou. Navíc se stavba nachází v blízkosti elektrifikované železniční tratě, tj. území možného vzniku bludných proudů, a proto jsme museli v rámci stavby provést specifické úpravy pro jejich eliminaci.
Jaké další materiály sehrály dominantní roli při realizaci tohoto díla?
Již od počátečních konzultací s architekty bylo záměrem, že chceme vytvořit moderní budovu s lehce industriálním nádechem, ve které budou přiznané stavební materiály. Můžete si například všimnout originálních betonových sloupů nebo bočních stěn v atriu schodišťového traktu, které jsou vybetonovány v pohledové kvalitě. Při betonáži těchto stěn jsme použili syrová nehoblovaná dřevěná prkna, která obtiskla do betonu nejen strukturu, mnohdy i s jemnými třískami, ale částečně také barvu. V hojné míře jsou zde použity sádrokartonové příčkové systémy a sádrové omítkové stěrky. Pro utlumení hluku byly v kantýně v přízemí a zasedačce použity akustické podhledy.
Zajímavým prvkem budovy je bezesporu fasáda. Z jakých materiálů je tvořen obvodový plášť budovy a jaké byly použity otvorové výplně stavebních konstrukcí?
Fasádu objektu tvoří tepelně izolační kontaktní zateplovací systém s minerální vlnou tl. 30 cm, na který byla aplikována silikonová omítka. Hliníková okna a dveře s trojskly vyplňují stavební otvory. Okna, která nejsou stíněna fasádou z tahokovu, jsou vybavena speciálním sklem s větší odrazivostí slunečních paprsků a UV tak, aby se budova v těchto místech zbytečně nepřehřívala. Ostatní zastíněné výplně jsou zaskleny čirými tabulemi s větší propustností světla při zachování tepelně i zvukově izolačních parametrů.
Dominantním prvkem fasády a největším oříškem, se kterým jsme si museli poradit, je designová tahokovová stínicí fasáda pokrývající větší část fasádního pláště této 6podlažní budovy. Jednotlivé stínicí dílce z tahokovu jsou upevněny ke svislým nosníkům, které jsou přes ohýbané kotvicí nerezové plechy fixovány přímo ke skeletu budovy. Montáži fasády předcházelo mj. geodetické zaměření skeletu, abychom byli schopni pomocí podložení kotev dorovnat rozměrové odchylky skeletu, a vytvořit tak přesnou šablonu pro následnou instalaci stínicích dílců. Velmi složité bylo uhlídat rozměření a návaznosti jednotlivých ok šablon a výřezů z tahokovu tak, aby všechny na sebe nepřerušeně navazovaly.
Samotné díly mají již z výroby danou rozměrovou toleranci, se kterou jsme museli počítat. Standardních dílců o rozměrech cca 140 × 160 cm samozřejmě bylo na fasádě použito největší množství. Navíc se muselo nechat vyrobit 180 typů různých dořezů v různém množství.
Již v rámci projektu jsme si nechali zpracovat studii denního osvětlení, která hodnotí průchod přirozeného denního světla skrz zastíněné části oken.
Jaký způsob vytápění a chlazení jste zvolili?
Zdrojem tepla jsou dva kondenzační plynové kotle, každý o výkonu 48 kW. O tepelnou pohodu v jednotlivých kancelářích a místnostech se starají závěsné deskové radiátory. Teplou vodu ohřívá nevelký zásobník. Již od začátku se také počítalo s rekuperací. Zvolili jsme systém menších rekuperačních jednotek, kdy každé půlpatro má svou samostatnou jednotku. Pro chlazení používáme VRV jednotky. V celé budově je instalováno LED osvětlení.
Na otázky, jak dlouho probíhaly stavební práce a kdy byla nová budova dokončena, nám odpověděl Ing. Marek Fibich ze společnosti Chládek&Tintěra Pardubice, který měl kompletní realizaci na starosti.
Práce jsme zahájili v srpnu 2018 přeložkou plynovodu. Následoval pyrotechnický průzkum staveniště, zemní práce a pilotáž. Od začátku listopadu jsme pak realizovali monolitické konstrukce. Stavbu jsme úspěšně předali letos na apríla, tj. 1. 4. 2020.
Co je z vašeho pohledu na nové budově nejzajímavější?
Kromě již zmíněné designové fasády z tahokovu, která je tím nejvýraznějším prvkem budovy, byste na střeše našli stylovou terasu s výhledem na Pardubice. Ta je při pohledu zespodu skrytá před zraky kolemjdoucích.
Velkou výzvou pro nás také bylo prosklené atrium v prostřední schodišťové části budovy, které je otevřené přes všech šest pater až po střechu, a jehož betonové stěny jsou v pohledové kvalitě. Zdi atria byly cca 4 měsíce zabedněny. Následné odbednění, během kterého jsme byli všichni napjatí, jak to dopadne, jsme provedli za 2-3 dny a výsledek nás mile překvapil.
V průběhu dokončovacích prací byla u recepce domyšlena zelená květinová stěna a zároveň se fasádní dílce z tahokovu promítly i do tohoto vstupního prostoru. Budova je vybavena moderním kancelářským nábytkem s ohledem na ergonomii.
Jak byste zhodnotil spolupráci s projektantem?
Spolupráce s projektantem i oboustranné bezodkladné řešení problémů bylo z mého pohledu výborné. Osobně nemám rád, když se věci protahují a nekomunikuje se, což se v případě této stavby nestalo.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
Investor: enteria a. s.
Projektant: Prodin a. s.
Architekt: Mixage s. r. o.
Realizační firma: Chládek & Tintěra, Pardubice a. s.
