Program PHARE se orientoval na podporu reforem v zemích střední a východní Evropy, program ISPA na přiblížení kandidátských zemí EU v okamžiku vstupu standardům EU v oblasti infrastruktury v sektoru dopravy a životního prostředí a program SAPARD byl určen na podporu opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v předvstupním období. Po vstupu ČR do EU v roce 2004 se rozběhla příprava a realizace projektů z oblasti zlepšování ŽP podporovaných zejména z Fondu soudržnosti a operačních programů pod názvy Infrastruktura a Životní prostředí. Proto je v současné době již možno vyhodnotit a uvést praktické zkušenosti z implementace projektů podporovaných EU. Cílem tohoto článku tedy není poskytnutí obecných návodů na přípravu, řízení a realizaci jednotlivých projektů, se kterými je možno se seznámit na internetových stránkách MMR, MŽP, SFŽP, případně na některých konferencích věnovaných této problematice, ale stručné seznámení čtenářů s reálnými praktickými zkušenostmi, které jim napomohou zvolit optimální postupy přípravy a realizace projektů a vyhnout se případným problémům a obtížím při vlastní realizaci projektů.

Koncipování obsahu projektu
Je jednou z nejdůležitějších činností v rámci projektu, která mnohdy může rozhodnout nejenom o rychlosti přípravy, ale o úspěchu celého projektu. Projekt by měl být od samého začátku koncipován na základě variantních technicko-ekonomických studií jako komplexní řešení problematiky životního prostředí v dané oblasti, nikoli pouze jako souhrn dílčích podprojektů připravovaných jednotlivými investory, zpravidla městy a obcemi, které v mnoha případech mají tendenci řešit buď pouze nejpalčivější problémy, nebo naopak vytvářet výstavbou nové technické infrastruktury podmínky pro výhledovou výstavbu bytového fondu. Nejvýhodnější je, když řešená oblast zahrnuje např. komplexní řešení uceleného povodí nebo ucelené oblasti zásobované pitnou vodou, protože je pak mnohem jednodušší hodnocení ekologických efektů a technicko-ekonomické vyhodnocení celého projektu. Technické řešení projektu by mělo být ve shodě s vyššími plánovacími nástroji, jako jsou Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje, Územní plány měst a obcí, Rozvojové plány krajů a další.

Předprojektová příprava
V procesu posuzování a rozhodování o vhodnosti projektu pro zařazení do určitého programu se předpokládá, že koncipování obsahu projektu předcházelo zpracování řady technicko-ekonomických studií, studií proveditelnosti, generelů a plánů rozvoje, bez kterých lze dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR) a "Žádost" jen obtížně zpracovat. U technicko-ekonomických studií se předpokládá variantní způsob zpracování s cílem nalezení co nejlepšího technicko-ekonomického řešení. Obecně se požaduje, aby generely odvodnění měst a hydrotechnické výpočty vodovodních sítí byly zpracovány na kvalitativní úrovni odpovídající evropským zvyklostem s využitím kvalitních programových prostředků. Tento požadavek klade značné nároky nejenom na pracnost a s tím spojené finanční nároky, ale rovněž na čas potřebný pro vypracování. Součástí přípravy projektů je také provedení geodetického zaměření a inženýrsko-geologických průzkumů.

DUR je třeba zpracovávat se značným časovým předstihem, protože následné územní řízení je zpravidla záležitostí trvající několik měsíců, někdy i roků. Je to zpravidla způsobeno nevyjasněnými majetkovými vztahy, malou vstřícností a pochopením vlastníků dotčených pozemků, někdy i zneužíváním silné pozice vlastníků pozemků ve snaze o získání mimořádných výhod. Proto je nanejvýš účelné již v rámci územního řízení uzavírat smlouvy o budoucích smlouvách pro zřízení věcného břemene a nezískávat pouze souhlasy vlastníků, které mají nižší právní závaznost. Smlouvy o budoucích smlouvách pro zřízení věcného břemene snižují počet následných úprav technického řešení včetně dopadu do investičních nákladů.
Významnou částí přípravy je i zpracování finančně-ekonomické analýzy (FEA), která prokazuje oprávněnost žádosti o finanční podporu.

Projektová příprava
Dokumentace pro stavební povolení (DSP) a dokumentace pro provedení stavby (DPS) jsou základním předpokladem pro zpracování kvalitní zadávací dokumentace stavby (ZDS). Řada investorů připouští zpracování ZDS pouze na základě DSP jak z časových, tak i finančních důvodů.
Předpokládá totiž, že náklady na zpracování realizační dokumentace se tímto časově přenesou jako způsobilé náklady do fáze financování projektu. Ukazuje se však, že výkazy výměr a technické specifikace, zpracované pouze na základě DSP, nevykazují dostatečnou přesnost a úplnost. Výsledkem je pak skutečnost, že nabídky zhotovitelů na realizaci projektu neobsahují všechny nezbytné náklady a při vlastní realizaci se projeví formou vícenákladů. Dle našich zkušeností je pro kvalitní zpracování ZDS nezbytné alespoň rozpracování realizační dokumentace na úroveň 60 - 70 %. Předpoklad nebo požadavek, aby si uchazeč sám zpřesnil výkaz výměr a technické specifikace v rámci zpracování nabídky, je prakticky nereálný, protože pro to nemá zpravidla časový prostor ani dostatek informací. Například kvalifikované ocenění různých nezbytných položek plynovodů, vodovodů, silových i sdělovacích kabelů s finančním dopadem v řádu několika milionů Kč pouze na základě DSP je zcela nereálné.

Funkce projektanta a konzultanta
Je skutečností, že v přípravě projektů podporovaných EU se funkce projektanta a konzultanta značně propojují a bylo by zřejmě teoreticky nejvýhodnější, kdyby všechny potřebné činnosti pro objednatele v období přípravy vykonával jediný subjekt. To však v ČR prakticky není možné jak z kapacitních důvodů projektových a konzultačních firem, tak jejich ne plně komplexního odborného vybavení. Přesto je účelné počet spolupracujících firem na přípravě jednoho projektu omezit na několik kvalifikovaných firem. Stav, kdy se na přípravě jednoho projektu podílí několik desítek projektových firem, je nežádoucí, protože každá firma má snahu vnést do projektu prvky své technické politiky, o které je přesvědčena, že je nejlepší. Bez nekompromisního usměrnění a koordinace jednotlivých zpracovatelů by však výsledkem bylo naprosto nesourodé technické řešení v rámci jednoho projektu, bez možnosti logického vysvětlení, proč tomu tak vlastně je. Určení jednoho vedoucího subjektu jako koordinátora všech ostatních ve spolupráci s investorem je naprosto nezbytné.

Výběrové řízení
I když jsou výběrová řízení uskutečňována obvykle podle zákona o zadávání veřejných zakázek, jejich úspěšnost není tímto 100% zaručena. Základním předpokladem je kvalitní ZDS, jejíž výkazy výměr a specifikace jsou zpracovány na základě DPS, případně rozpracované DPS. ZDS musí být zpracována v takové formě a podrobnosti, která nepřipustí nejasnosti v konkrétních nabídkách zhotovitelů v tom, jaké typy, druhy a technickou úroveň technologických strojů a zařízení nabízejí a jakou kvalitu stavebních dodávek nabídky obsahují. Případný požadavek na dopracování problémů, nedořešených předchozími projektovými stupni, v rámci realizační dokumentace zhotovitele (zejména u rekonstrukcí a složitých technologických celků) téměř vždy vede k významnému nárůstu investičních nákladů. Významným faktorem je i to, že zpracování DPS před ZDS umožňuje bezprostřední zahájení stavebních prací po ukončení výběrového řízení a uzavření smluvních vztahů.

Provádění projektu
V období fyzického provádění projektu je samozřejmostí důraz na kvalitu prováděných prací. Zpravidla konfrontačním místem v období realizace je dodržení investičních nákladů z výběrového řízení, spojených s vícenáklady formou víceprací, které mohou být i oprávněné, vynucené reálným průběhem výstavby. Pro vícepráce je třeba před jejich prováděním provádět změnová řízení, dokumentovaná změnovými listy, jejichž vypracování provádí zhotovitel, schválení zajišťuje objednatel, správce stavby, generální projektant i implementační agentura. V každém případě je třeba celou agendu změnových řízení vést administrativně odděleně od prací vyplývajících z výběrového řízení, tak aby bylo možno v každém časovém okamžiku mít dokonalý přehled o vývoji celého projektu z hlediska investičních nákladů.
Častými problémy při vlastní realizaci projektu jsou problémy vyplývající z nedostatečně provedeného inženýrsko-geologického průzkumu (IGP). Nepředpokládaný výskyt podzemní vody nebo jiné zatřídění těžené horniny často vedou k významnému navýšení investičních nákladů, které mnohokrát převyšuje náklady na potřebné zpodrobnění IGP.
Výstavba vodovodů a kanalizací se zpravidla významně dotkne i běžného života občanů bydlících v dané obci. Proto je nezbytné občany trvale informovat prostřednictvím místní samosprávy o plánovaném průběhu výstavby, tak aby se předcházelo možným konfrontacím.

Závěr
Z celkových nákladů, které je nutno v ČR investovat v oblasti životního prostředí, byla doposud realizována jen část a řada projektů je anebo bude připravována a realizována v nejbližším období. Při přípravě a realizaci je účelné a již možné využít i zkušenosti z tuzemských projektů, které vycházejí z konkrétních podmínek existujících v České republice. Klíčovým předpokladem pro úspěšnou realizaci obdobných projektů se ukazuje perfektní příprava před jejich zahájením.

Ing. Jaroslav Valkovič
CENTROPROJEKT a.s.

CENTROPROJEKT a.s.
Štefánikova 167, 760 30 Zlín
tel.: 576 011 111, fax: 577 210 025
e-mail: ctp@centroprojekt.cz, www.centroprojekt.cz