Je důležité si alespoň ve stručnosti připomenout některé zajímavé varianty rekonstrukce zateplení šikmé střechy.

Rekonstrukce zateplení se může realizovat i za standardního obývání objektu

Rekonstrukce zateplení střešního pláště může být ekonomicky efektivní součástí komplexního zateplení obálky budovy nebo dílčího zateplení domu. Při realizaci dílčích opatření je třeba, aby zateplení střechy dosahovalo alespoň hodnoty doporučené, tj. UN ≤ 0,16 W/m2·K (pro střechy ploché a šikmé do 45 °, viz. ČSN 73 05 40-2, obdobné požadavky nárokuje program "Zelená úsporám" i na ostatní prvky, které tvoří obálku budovy).

Při rekonstrukci zateplení šikmé střechy je nutno dosáhnout (jako u každé zateplené stavební konstrukce) dvou základních cílů:
- Konstrukce musí splňovat příslušný požadavek na dosaženou hodnotu součinitele prostupu tepla (resp. tepelný odpor).
- Konstrukce musí být navržena tak, aby vyhovovala z hlediska bilance vlhkosti (množství vlhkosti zkondenzované a vypařené).

Pro dosažení odpovídající hodnoty součinitele prostupu tepla je nutno vytvořit prostor pro vložení tepelné izolace a to tak, aby byl minimalizován vliv tepelných mostů. Jedním z prvků, které jsou rozhodující pro ochranu zateplené konstrukce před nadměrnou vlhkostí, je tzv. parozábrana (obvykle je parozábrana vytvořená pomocí navržené vhodné fólie, stejně tak může být vytvořena pomocí doporučených velkoformátových desek o vysokém difúzním odporu - vždy však musí vytvářet vrstvu, která vykazuje vyšší difúzní odpor a zároveň zabraňuje proudění vzduchu z interiéru do konstrukce). Postup při rekonstrukci shora je tak možno rozdělit podle toho, zda se v původní konstrukci funkční parozábrana nachází nebo se zde nenachází.

Pro následující příklady je vždy uvažována jako výchozí skladba střešního pláště - krokve 100 x 160 mm s roztečí 900 mm.

V konstrukci je správně a funkčně provedena původní parozábrana

To je z hlediska rekonstrukce zateplení šikmé střechy situace nejjednodušší. Pro dosažení lepších parametrů je vhodné vytvořit prostor pro vložení větší tloušťky tepelné izolace. To lze vyřešit mnoha různými způsoby. Jeden ze způsobů, které omezují vliv tepelných mostů tvořených krokvemi, je zvýšení prostoru mezi krokvemi jejich nastavením pomocí námětků vytvořených ze dřeva a hranolů z extrudovaného polystyrénu.

Desky z extrudovaného polystyrénu URSA XPS N-III-L lze snadno naformátovat na hranoly o šířce 100 mm s výškou odpovídající tloušťce desky. Ke krokvím je lze kotvit přes pomocný dřevěný prvek pomocí vhodných vrutů, obdobně jako se kotví systémy, které využívají tuhé tepelně izolační desky v celé ploše. Pokud je hranol XPS namáhán kolmo k rovině původní desky, tak 1/10 m2 je schopna přenést do konstrukce krovu zatížení větší než 1 t. Takto lze vytvořit prostor pro vložení tepelné izolace URSA GLASSWOOL (například typ URSA SF 35, SF 40, DF 40). Manipulace s materiálem a přířez URSA XPS je vzhledem k jeho relativně nízké hmotnosti poměrně snadná. V praxi se osvědčilo nejprve zkompletovat celý námětek na zemi a na střechu ho namontovat jako celek. Na pomocný dřevěný profil o rozměrech 60 x 100 mm a délce odpovídající krokvi, na kterou bude namontován, se pomocí částečně zašroubovaných vrutů připevní hranoly z XPS. Následně lze takto vytvořený prvek položit shora na bednění a od úrovně okapové hrany postupně došroubovat jednotlivé vruty. Způsob kotvení (typ vrutů, rozteče, momentové síly při jejich dotahování) záleží mj. na sklonu střechy, klimatickém pásmu, typu krytiny a je vhodné ho konzultovat se statikem. Následně se do takto vytvořené dutiny vloží tepelná izolace, namontuje se kontaktní pojistná hydroizolační fólie, kontralatě, latě (případně další bednění) a krytina. Pro zvýšení stability lze na úrovni okapové hrany námětek založit na plném dřevěném hranolu v tloušťce odpovídající tloušťce XPS. Pro dosažení doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla u konstrukce, kde výchozí stav odpovídá výše uvedenému popisu, postačí námětek ve skladbě XPS hranol šířky 100 mm, výšky 80 mm (řezáno z desky o tloušťce 80 mm) a hranol dřevěný šířky 100 mm a výšky 60 mm. Takto zhotovená konstrukce (schéma na obr. 1) vykazuje, s mírnou rezervou, součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/m2·K.
Pokud se k vytvoření námětku použije XPS o tloušťce 140  mm s přítlačnou latí o tloušťce 60 mm, tak celková tloušťka izolace v konstrukci bude navýšena o 200  mm a výsledná hodnota U = 0,13 W/m2·K. Pokud bude v konstrukci použita minerální tepelná izolace vykazující nižší hodnotu součinitele tepelné vodivosti (například URSA SF 35; λ = 0,035 W/m·K), potom výsledná hodnota U = 0,11 W/m2·K a konstrukce by vyhovovala i pro dům pasivní.

V konstrukci není správně a funkčně provedena původní parozábrana

S touto situací se můžeme setkat v mnoha variantách. Případy je vhodné z hlediska vlhkostní bilance vždy ověřit výpočtem a zároveň je k nim třeba přistupovat s technickým citem tak, aby výsledná skladba byla funkčně bezpečná. Příklad schématu výchozí konstrukce je na obr. 3. Krokve 100 x 160 mm s roztečí 900 mm - pod krokvemi je realizován nezateplený podhled, stávající latě jsou přímo na krokvích.

Na základě výpočtových modelů, které máme k dispozici i na základě již provedených aplikací, se zdá být vhodné následující řešení: fólii tvořící parotěsnou vrstvu je možné položit shora na stávající podhled přes krokve. Fólie tvořící tuto vrstvu by měla vykazovat ekvivalentní difúzní odpor na úrovni tzv. parobrzdy (tj. 2 až 4 m). Nevhodné je použití běžných parozábran s vysokým difúzním odporem a zcela nevhodné je použití podstřešních vysoce difúzně otevřených fólií. V místě, kde fólie přiléhá k boku krokve, je nutno provést vzduchotěsný spoj (vhodný tmel, expanzní páska s přítlačnou latí atd.), zároveň musí být řádně provedeny i vzduchotěsné spoje fólie - fólie (obr. 3).

Poznámka: Výpočet vlhkostní bilance a součinitele prostupu tepla v případě, kdy je do konstrukce tímto specifickým způsobem vložena fólie o definovaných difúzních parametrech, je možno provést s využitím 2D modelu v programu URSA STRECHA, viz. www.ursa.cz. Volba "Při rekonstrukci shora" v kartě doplňkových údajů pro vrstvu "tepelná izolace mezi trámy".

Dalším krokem bude vytvoření krokvových námětků tak jako v předchozím příkladu.

Z hlediska bilance vlhkosti bude konstrukce bezpečná, a to i v případě, že by nad krokvemi nebyla položena další vrstva tepelné izolace. V případě, pokud zvyšujeme tloušťku izolace z chladné strany, tak zároveň zvyšujeme i míru funkční bezpečnosti. Na obr. 4 je zvýšen prostor pro vložení tepelné izolace stejným způsobem jako v případě znázorněném na obr. 1 (námětek ve skladbě XPS hranol šířky 100  mm, výšky 80  mm a hranol dřevěný šířky 100  mm a výšky 60  mm, celková výška námětku 140 mm).
Dosažená hodnota součinitele prostupu tepla U = 0,16 W/m2·K.

Je zjevné, že zvyšující se požadavky na snižování ztrát tepla stavebními konstrukcemi, a tedy i zvyšování tlouštěk tepelných izolací, otevírá řadu nových a netradičních konstrukčních variant. Pro firmy, které se specializují na realizace šikmých střech, se tak otevírají nové příležitosti k uplatnění.

V nezkrácené verzi je článek k dispozici zde: http://www.stavime-bydlime.cz/article.php?ID=23963.

URSA CZ, s.r.o.
Pražská 810/16, 102 21 Praha-Hostivař
tel.: +420 281 017 374 , fax: +420 281 017 377
e-mail: ursa.cz@uralita.com, http://www.ursa.cz