Ten v úvodu říká: „V posledních letech zaznamenáváme klimatické změny, při kterých dochází k extrémním výkyvům počasí, a to jak v létě, tak i v zimě. Kvalitní projektová dokumentace přitom může (nemusí vždy) vyřešit stavebníkovi spoustu starostí a zbytečných nepříjemností v průběhu bydlení. Při samotném návrhu musí projektant zohlednit řadu předpisů, nařízení, norem apod. Ne vždy se však podaří vzájemně skloubit všechny požadavky.“
Mají klimatické změny vliv na energetickou náročnost a tepelnou pohodu bydlení a existují způsoby, jak kvalitně navrhnout střešní konstrukci pro letní období?
Ano, změny klimatu zcela určitě vliv mají. Pro projektanta však není lehkým úkolem správné navržení střešní konstrukce pro letní období. K dispozici je poměrně málo informací o materiálech a způsobech, jak to provést. Pomalé postupné prohřívání konstrukce je možné splnit s pomocí materiálu s velkou objemovou hmotností. Tyto materiály však velmi málo tepelně izolují a pro lehké střešní konstrukce nejsou vhodné.
Existuje nějaký teoretický či praktický příklad, jak jsou ovlivňovány vnitřní teploty v podkroví?
Laboratorní test, který zkoumal, jak jsou ovlivňovány vnitřní teploty v podkroví, provedlo sdružení výrobců pro polyuretany v Německu. Při exteriérové teplotě +80 °C byla trvale teplota v interiéru +24 °C u tepelné izolace PIR s oboustranným hliníkem o tl. 100 mm s pálenou krytinou.
Společnost Puren se následně rozhodla ověřit uváděné závěry reálným měřením na konkrétní stavbě. Teplotní měření bylo provedeno v období od 21. 7. 2014 do 9. 8. 2014 na sedlové střeše novostavby rodinného domu s pálenou krytinou na latích s větranou mezerou pod krytinou o sklonu 30° a tepelnou izolací puren PIR Protect s oboustranným hliníkem o tloušťce 140 mm položenou na celoplošném bednění. Měřená plocha střechy byla orientována jižně, byla použita tepelná izolace puren PIR Protect o tloušťce 140 mm (oboustranný hliník, λ = 0,022 W/mK). V tomto období nebyl objekt obýván a stavební práce byly prováděny převážně mimo objekt. Měření bylo provedeno nad krytinou, pod krytinou, ve větrané mezeře, pod PIR izolací a v interiéru.
Mohl byste interpretovat výsledky provedeného výzkumu?
Je patrné, že teplota vnějšího vzduchu a teplota pod krytinou nabyly téměř identických hodnot v době, kdy střecha nebyla osluněna. Během oslunění byl patrný tlumící účinek vrstvy pálené krytiny, která zaujala příznivou tepelnou kapacitu. Teplota vnitřního vzduchu a teplota pod vrstvou PIR tepelné izolace byly vzájemně poměrně jen málo posunuty. Maximální vzestup teploty se pohyboval od +24°C do +26°C.
Provedené teoretické výpočty lze porovnat s reálným měřením. Výpočtem se ověřila obdobná skladba střechy s plechovou krytinou na celoplošné OSB desce s větranou mezerou pod bedněním. Ta vykazuje z hlediska letního prohřívání příznivější výsledky než pálená krytina na latích s PIR izolací.
Volba tepelné izolace PIR s oboustrannou hliníkovou vrstvou s uzavřenou buněčnou strukturou vykazuje z hlediska letního prohřívání lepší hodnoty než minerální izolace. Skladba s OSB deskou tl. 12 mm mezi dvěma vrstvami tepelné izolace PIR o tl. 60 + 80 mm vykazuje nejpříznivější hodnoty fázového útlumu tepla, který činil 8,2 hodin. Toto řešení je lepším řešením než vložení dřevovláknité desky tl. 40 mm pod/nad PIR izolaci.
Jak se bránit přílišnému přehřívání interiéru v podkroví v létě?
Cílem proti nadměrnému přehřívání interiéru je zpomalit průchod tepla přes střešní konstrukci, aby se nejvyšší denní teplota dostala do vnitřního prostoru teprve tehdy, když se venku ochlazuje. V létě je akumulace tepla tak veliká, že se vysoká teplota ve střešním plášti udrží i v noci. Rozpálená krytina přenáší teplo sáláním přes vzduchovou větranou mezeru do tepelně izolační vrstvy. Sálavé záření neohřívá vzduch a prochází vzduchem beze ztrát do tepelné izolace, kterou snadno (např. minerální izolace) nebo nesnadno prochází. Větraná mezera může prouděním vzduchu ochlazovat povrch tepelné izolace a krytiny. V období vysokých teplot jsou obvykle vyrovnané teplotní rozdíly a proudění vzduchu pod krytinou je velmi malé.
Společnost Puren doporučuje pro zlepšení tepelné pohody bydlení v letních měsících aplikovat v nadkrokevním zateplení skladby na dřevěném bednění s dřevovláknitou nebo OSB deskou a PIR izolací opatřenou oboustranným hliníkem (nikoli pokovený papírový nosič). Dalším důležitým faktorem letního prohřívání interiérů jsou střešní okna zabudovaná do roviny střechy s orientací od východu na západ. Zde jsou vhodnější střešní vikýře se svislými okny, které jsou v létě zastíněny římsou a v zimě mají trvalé prohřívání sluncem.
Problematika prohřívání interiérů v letním období, chování střešních skladeb a vlastnosti jednotlivých materiálů jsou často předmětem dohadů. Neexistuje dostatek reálných měření a ověření z praxe. Je třeba si uvědomit, že zde hraje velmi významnou roli rozdíl denních a nočních teplot a délka trvání vysokých denních teplot. Při dlouhodobých vysokých denních teplotách a tzv. tropických nocích dojde k prohřátí interiéru vždy, je to jen otázka času. V našich klimatických podmínkách zatím takové dlouhodobé extrémy netrvají.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
