„Vznik trhlin nejmarkantněji ovlivňuje zvyšující se dopravní zatížení, zejména na silnicích nižších tříd, které na tato zatížení nejsou dimenzovány. U mnoha silnic dochází k rozšíření komunikace, což velmi často vede ke vzniku podélných trhlin mezi stávající a novou částí silnice. Dalším negativním faktorem jsou změny venkovních teplot, jež také významně přispívají ke vzniku trhlin,“ říká v úvodu našeho rozhovoru Robert Kawulok.
Smyslem vaší činnosti je prodloužit životnost asfaltových vozovek. Čím konkrétně se zabýváte?
Firma RK Geofol se zabývá distribucí a odbornou instalací geosyntetických materiálů, jako jsou tkané/netkané geotextilie, sklovláknité geomříže nebo kompozitní materiály do asfaltových povrchů, díky jejichž zabudování do asfaltového souvrství je možné prodloužit jejich životnost.
Instalujete geomříže GlasGrid, které brání pronikání trhlin. Tyto vyrábí společnost Saint-Gobain Adfors v Litomyšli. Jaké existují typy geomříží a podle jakých kritérií se dělí?
Obecně typy sklovláknitých výztuží GlasGrid dělíme na geomříže, kompozitní geomříže (kompozity) a kompozitní geomříže s hydroizolační funkcí. Dále se třídí podle pevností v tahu.
Geomříže se využívají nejčastěji na hladké povrchy, resp. mezi 2 nové asfaltové vrstvy. Konkrétně geomříž GlasGrid má hlavní výhodu v jednoduché aplikaci díky samoadhezní vrstvě zajišťující dokonalé přilepení k povrchu. Tato aplikace je mnohem rychlejší a jednodušší na manipulaci. Tento typ samoadhezní mříže není nutno pokládat do spojovacího postřiku. Ten se aplikuje až po přilepení výztuže. Pro fixaci k povrchu není potřeba použít kotvicí prvky, což s sebou přináší další úsporu nejen času, ale i nákladů.
Kompozitní geomříže jsou kombinací výztužného prvku s textilií a slouží k aplikaci na frézované nebo starší stávající povrchy. Lepení k povrchu je zajištěno spojovacím postřikem aplikovaným těsně před pokládkou kompozitu.
Mohl byste vysvětlit, jakou roli hraje geomříž v asfaltovém souvrství, a jak dokáže bránit vzniku trhlin?
Geomříže v asfaltových vrstvách primárně zabraňují vzniku reflexních trhlin. Většina trhlin vzniká vlivem deformací pod asfaltovými vrstvami. Cílem výztuže je zabránit průniku této trhliny skrz asfaltové vrstvy na povrch.
Dá se odvodit, o jak dlouhou dobu se díky použití geomříže GlasGrid prodlouží životnost asfaltové vozovky a jakou budoucí úsporu tato instalace přinese?
Výztuže GlasGrid dokáží při správné aplikaci prodloužit životnost asfaltových vrstev až trojnásobně. To samozřejmě sníží budoucí náklady na opravy. Podle zkušeností je možné říci, že se mohou snížit tyto náklady až o 50 %.
Jak probíhá samotná aplikace geomříží GlasGrid?
Geomříže GlasGrid mají výhodu oproti konkurenci zejména díky samoadhezní vrstvě, díky které se výrazně urychluje její aplikace. Na připravený asfaltový povrch se položí mříž samolepicí stranou směrem k povrchu. Následně se přejede těžkou mechanizací (např. válcem). Tím dojde k aktivaci vrstvy lepidla a geomříž bude dokonale přilepena k povrchu.
Další variantou jsou kompozity, které se aplikují na nerovné, resp. frézované povrchy. Tento typ výztuže se pokládá do čerstvého spojovacího postřiku a dotláčí se pomocí přítlačných válečků nebo košťat. Tím se kompozit přitlačí k povrchu a urychlí se i štěpení spojovacího postřiku.
Mohl byste uvést několik konkrétních příkladů staveb v rámci ČR, kde byl GlasGrid použit?
Mezi naše nejzajímavější projekty v rámci ČR se určitě řadí rekonstrukce D52 Brno–Vídeň, která probíhala prozatím ve 3 etapách v letech 2015, 2016 a 2020. Dalším pěkným projektem byla rekonstrukce D48 Starý Jičín-Palačov. Několik významných aplikací jsme prováděli také na letišti Václava Havla v Praze.
Můžete porovnat na ukázkovém příkladu, jak vypadá silnice, kde byla použita geomříž a kde nikoliv? Provedli jste někdy tuto zkoušku?
U nás v ČR jsem se s takovým testem prozatím nesetkal, ve všech případech aplikací šlo o celoplošnou výztuž bez možnosti porovnání. Výrobce však GlasGrid testuje a konkrétně test na zrychleném zátěžovém modelu simulující nákladní automobilovou dopravu ve francouzském výzkumném centru IFSTTAR potvrzuje pozitivní vliv sklovláknité mříže na odolnost asfaltových vrstev vůči vzniku trhlin. Na nevyztužených sekcích se objevila první trhlina po 800 tisících cyklech, na konci testu bylo 70 % nevyztuženého povrchu pokryto trhlinami, zatímco vyztužená část odolala bez trhlin až do konce testu, což představuje 1,2 milionů cyklů. V ČR však máme krásné reference ukazující po několika letech odolnost vůči trhlinám. Jendou z nich je například použití samolepicí geomříže v Pardubicích, kde jsme po pěti letech užívání opravené silnice nezaznamenali žádné viditelné trhliny nebo výtluky.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
