Podkrušnohorská výsypka je v Česku se svou plochou bezmála dvou tisíc hektarů největší skládkou materiálu zbylého po těžbě uhlí. Do prostoru severně od Sokolova se postupně zavážela hlušina z okolních dolů, ponejvíce jíly, jílovce, ale i zbytky uhlí. Celé území v nejbližších letech ovšem čeká zásadní proměna – právě v prostoru výsypky by německá automobilka BMW Group měla postavit svůj zkušební polygon.
Stavební firma Colas CZ se přitom již pustila do geotechnického průzkumu. Loni v prostoru výsypky postavila zkušební násyp, jenž je doslova prošpikovaný monitorovací technikou. Násyp je tvořen třemi sekcemi s odstupňovanou výškou – tři, pět a deset metrů. Každá z lichoběžníkových sekcí je založena na vibrovaných štěrkových pilířích, které jsou postaveny v rastru 2x2, respektive 3x3 metry. Jednotlivé sekce dále obsahují drenážní vrstvu z hrubého kameniva, separační vrstvu v podobě geotextílie a samotné těleso násypu. „Používali jsme výhradně zeminu z přilehlého zářezu, který je součástí jedné z budoucích drah polygonu. Kvůli nutnému vylepšení fyzikálních vlastností ukládané zeminy jsme do ní přidávali vápno, a to v objemu tří hmotnostních procent,“ vysvětluje za Colas CZ Vít Müller, stavbyvedoucí divize Silničního stavitelství oblasti Západ.
Při stavbě násypu bylo podle něj nejsložitější dodržovat přísnou technologickou kázeň, což vyžaduje také patřičnou kvalitu pracovníků a dobré zkušenosti se stabilizací zemin. „Zeminu na výsypce tvoří převážně cyprisové jíly, které za sucha vypadají jako listové těsto, při dešti ale vytvářejí velmi plastickou konzistenci, téměř nepoužitelnou pro pojezd mechanizace,“ upozorňuje Vít Müller.
Preciznost, s jakou Colas CZ na výsypce provedl pokusný násyp, byla důležitá především pro uložení monitorovací techniky. Sledování násypu neprobíhá jen pomocí pevných bodů na povrchu, ale i statickými deskami uloženými uvnitř násypu, které jsou vytažené až nad jeho korunu. Inklinometry, tenzometry a piezometry pak měří veškeré chování násypu a podloží s ohledem na geotechnické požadavky pro výstavbu polygonu.
Používá se také letecké snímkování, které v předem daných intervalech obstarává dron. Jde o metodu 3D modelování technologií BIM, která se často využívá ve stavebnictví. Spočívá v počítačovém zpracování snímků vzniklých na základě statického laserového skenování či leteckého snímkování s vysokým rozlišením. „Díky metodě BIM máme přesný a velmi reálný model stavby, který je navíc interaktivní. Můžeme sledovat vývoj v čase a přímo v aplikaci měřit různé vzdálenosti a vytvářet řezy, které pomáhají při kontrole výstavby,“ vysvětluje Vít Müller.
Výsledky měření pokusného násypu, jenž na Sokolovsku realizoval Colas CZ, přispějí k určení technologie zakládání, která zajistí lepší průběh výstavby i provozování testovacího okruhu německé automobilky. Bez dlouhodobého sledování přímo na místě by to ani nebylo možné – již první průzkumy v prostoru Podkrušnohorské výsypky totiž ukázaly, že podloží neodpovídá žádné zemině popsané v odborné literatuře a co do mechanických vlastností tak není možné provést žádné porovnání.
