Aktuálním tématem médií je boj proti suchu. Jak je tento problém v Česku řešen?
Já ten pojem boj proti suchu nemám rád. Tady se pořád proti něčemu bojuje, ale je to nesmysl. S přírodními jevy se bojovat nedá. Příroda je obrovský dynamický systém, a proto se stále mění. My bychom se měli přicházejícím změnám klimatu přizpůsobovat a hledat přiměřená adaptační opatření, která umožní žít lidem v dobrých podmínkách. Tím mám na mysli opravdové hospodaření s vodou, které k nám naprší dostatek a je třeba ji rozumně využít. A to se netýká jen sucha, ale i ostatních extrémních projevů měnícího se klima, jako jsou přívalové deště a povodně. Na ty se teď dost zapomíná, ale ony zase přijdou.
Ing. Jiří Valdhans
Jaké akce z tohoto oboru jsou v Česku v přípravě a v realizaci?
V tom jsou mnohem dál stavby protipovodňového charakteru. V této dekádě jich bylo realizováno mnoho. Některé se aktuálně staví, jako například PPO Olomouc, zkapacitnění přelivu VN Nechranice nebo rozšiřování PPO Praha. Ale na některé už dlouho marně čekáme. Nádrž Nové Heřmínovy, nebo poldr Mělčany se již zoufale dlouho připravují. Z opatření proti suchu se zatím realizují spíš projekty drobnějšího charakteru, jako jsou revitalizace vodních toků, vytváření tůní a mokřadů, odbahnění rybníků. Větší projekty na zadržení vody se teprve připravují a realizace nádrží Vlachovice, Pěčín, Senomaty a Šanov je podle mne zatím v nedohlednu. Reálnější je brzké zahájení obnovy hlavních přivaděčů vodárenských soustav a jejich propojování.
Proč probíhá řešení konkrétních situací tak neúměrně dlouho?
To má celou řadu příčin. Často si odborná veřejnost stěžuje na špatný stavební zákon. Ale není to jen vlivem stavebního zákona. Už jen proces, kterým si stát nastavuje budoucí priority, je obrovsky nepružný. Jak dlouho už slýcháme o Národním investičním plánu? Už za dobu, kdy se o něm mluví, se priority v našem oboru musely změnit. Suchá perioda trvá už čtyři roky a doposud odpovědná ministerstva nedokázala změnit dotační politiku tak, aby skutečně motivovala k řešení této oblasti. Ani naprojektovat a projednat smysluplná opatření nelze za pár měsíců. A nejsložitější je ve většině případů řešení vlastnických vztahů s majiteli dotčených pozemků. I velké povodně na přelomu tisíciletí zůstaly v paměti lidí maximálně tři roky, a pak nastoupil obvyklý přístup „to, co připravujete, je určitě užitečné, ale postavte to někde jinde, ne na mém pozemku“.
Mohl by přípravu či průběh urychlit nebo usnadnit nový stavební zákon?
Nejvýznamnějším prvkem návrhu nového stavebního zákona je podle mého názoru sloučení územního, řízení, stavebního řízení a EIA do jednoho povolovacího řízení. Nový stavební zákon by tak mohl přípravu staveb opravdu zkrátit, pokud v tomto tvaru opravdu projde legislativním procesem. Je však naivní se domnívat, že se povolovací řízení zkrátí ze současných 5,5 roku na 1 rok, jak jsem si přečetl ve vzletných titulcích některých medií. Pro stavební úřady, jejichž struktura by se podle návrhu zákona měla také změnit, to bude tak radikální změna, že se s ní budou srovnávat několik let. Je třeba si také uvědomit, že se tím prodlouží a zdraží projektová fáze přípravy. Investor bude muset zpracovat a zaplatit kompletní podrobnou dokumentaci, aby se ve sloučeném řízení dozvěděl, že je jeho záměr neprůchodný. Dnes se to dozví již v územním řízení a nemarní prostředky za další stupně projektové dokumentace.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jaroslav Pospíšil
VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA a. s.
Nábřežní 4, 150 56 Praha 6
tel.: 257 110 337
e-mail: vrv@vrv.cz
www.vrv.cz
