Navštívili jsme v sídle společnosti v Praze – přímo u Vltavy – pana Ing. Jiřího Valdhanse, ředitele a prokuristu společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a. s. a požádali o odpovědi na několik aktuálních otázek, které trápí naše obyvatelstvo.
Jak vnímáte současný boj se suchem?
Já ten pojem boj se suchem nemám rád. Ještě donedávna jsme bojovali s povodněmi a to ani nechci komentovat léta neutuchající boj s globálním oteplováním.
Myslím, že my vodohospodáři tu nejsme proto, abychom stále s něčím bojovali, ale proto, abychom, jak říká již ten název, s vodou hospodařili. A dělali to racionálně a komplexně od dopadu dešťové kapky na zem až do chvíle, kdy se odpaří, nebo odteče z našeho území.
Ing. Jiří Valdhans
Ale všichni ty důsledky sucha vidíme okolo sebe, jak na to tedy máme reagovat?
Je třeba rozlišovat dvě různé věci. To, co vidíme kolem sebe, je takzvané zemědělské sucho. Na to, abychom omezili jeho důsledky, musíme s vodou v krajině skutečně hospodařit a k tomu potřebujeme mít patřičné nástroje. Vůbec nezpochybňuji, že je třeba vodu prvotně zachytit v krajině lepším hospodařením s půdou. Ale není to nástroj jediný a samospasitelný, jak je poslední dobou často prezentováno.
S vodou zadrženou v půdě je prakticky nemožné opravdu hospodařit. Je nezbytná pro zemědělské hospodaření i pro život rostlin a organismů v půdním prostředí. Ale jsem přesvědčen, že dalším nezbytným nástrojem hospodaření s vodou jsou vodní nádrže. A tím mám na mysli nádrže velké i malé, kterých na našem území v minulém století zaniklo několik tisíc. Bez prostoru vytvořeného vodními nádržemi se s vodou reálně hospodařit nedá ani v suchých, ani v mokrých obdobích.
Měli bychom tedy vodou šetřit nejen na zahradách, ale i v domácnostech?
Zajištění dostatku pitné vody pro obyvatelstvo je skutečně veřejným zájmem a prioritou. Je však značně iluzorní představa, že bychom se k dostatku mohli prošetřit tolik proklamovanými úsporami v domácnostech. Specifická spotřeba pitné vody v ČR je jedna z nejnižších v celé Evropě a šetřením v domácnostech zemědělství rozhodně nezachráníme. Pro ilustraci je třeba si uvědomit, že pro pitné účely je ročně odebíráno zhruba 600 mil. m3, což jsou 4 % z objemu vody, která z našeho území odteče vodními toky. Navíc se většina této vody po vyčištění do koloběhu znovu vrací.
Ale řada lidí letos v létě opravdu trpěla nedostatkem pitné vody. Jaké vidíte řešení?
V tom máte pravdu, ale byli to převážně lidé v malých obcích, závislých na lokálních zdrojích vody z mělkých a málo vydatných zdrojů. V naší zemi je celkově zdrojů pitné vody dostatek a hlavní je dostat ji ke spotřebitelům právě v těch citlivých oblastech. Řešení vidím v napojování obcí na velké vodárenské soustavy a propojování těchto soustav, aby mohly spolupracovat regiony mezi sebou.
Jak se na řešení tohoto problému podílí vaše společnost?
My se jako projektově inženýrská firma podílíme na řadě projektů, které zajištění dostatku vody řeší. Z vodních nádrží jsou to například VD Senomaty, Šanov, Pěčín. Projektujeme také vodovodní přivaděče Kladno – Kopanina, Náchod – Hradec Králové, Římov – Plav, nebo převody vody v severočeském pohraničí, které je ovlivněno těžbou v polském dole Turów.
Ale důležitá je také kvalita pitné vody a tady bych rád připomněl naši účast na nedávno dokončených úpravnách vody Plav, Mostiště, Hvězdička, Landštejn, Písek a na právě zahajované stavbě Modernizace úpravny vody Želivka.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jaroslav Pospíšil
VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA a. s.
Nábřežní 4, 150 56 Praha 6
tel.: 257 328 053
e-mail: vrv@vrv.cz
www.vrv.cz
