Rozloha Izraele není příliš velká. Činí pouhých 28 tis. km2. Země má 8,3 milionu obyvatel. Na severu sousedí se Sýrií, na východě s palestinským územím a Jordánskem, na jihozápadě pak s Egyptem. Na severozápadě Izrael omývá Středozemní moře.
Z pohledu neutěšených zpráv z médií se může zdát návštěva Izraele poněkud méně bezpečnou zábavou. Téměř denně se v nich dočítáme o zásazích izraelské armády v regionu, o konfliktech s Palestinci, Íránci nebo hnutím Hizbaláh, které při odstřelování Izraele raketami rozhodně nešetří.
My jsme se naštěstí s ničím takovým nesetkali a Izrael jsme projeli křížem krážem. Naše cesta začala na letišti v Tel Avivu, odkud jsme se autem v pozdních odpoledních hodinách snažili dostat do největšího izraelského města – Jeruzaléma. Vzdálenost mezi oběma městy není příliš velká a činí přibližně 100 km. Spojuje je v každém směru tříproudová dálnice, takže nezasvěcenému by se mohlo zdát, že nejpozději za hodinku bude sedět ubytovaný v Jeruzalému u kafíčka. Nicméně nás čekalo pomalu se pohybující 100 km dlouhé parkoviště, které nás trápilo téměř dvě a půl hodiny. Náš hotel se nacházel uprostřed neprůjezdné pěší zóny plné restaurací. Taxíkář zastavil na jejím okraji a zanedlouho jsme již viděli, jak se k nám blíží hotelový Tuktuk, na který jsme naložili naše zavazadla. Na ulicích a v restauracích bylo neuvěřitelné množství lidí. Všichni jedli, hodovali, dobře se bavili a byli hodně hluční. Ráno jsem vykoukl z okna hotelu na úplně stejnou ulici. Byla úplně prázdná. Nikde ani živáčka. Byl pátek a to je v Izraeli svátek. Prostě začal Šábes.
Nás to však nijak neodradilo od toho, abychom vyrazili do centra Jeruzaléma. Jeruzalém byl založen již 4 tis. let př. n. l, což z něj činí jedno z nejstarších měst na světě. Nejcennější částí Jeruzaléma je Staré město, které se nachází na ploše cca 1 km2. Na tomto malém půdorysu se střetávají hned čtyři odlišné kultury a náboženství. Město se dělí na židovskou, muslimskou, arménskou a křesťanskou část. V každé části panuje maličko odlišný život a každá z nich má i své nezaměnitelné, tradiční symboly.
Zeď nářků
Židovské území reprezentuje tzv. Západní zeď, která je všem turistům známá zejména pod pojmem „Zeď nářků“. Zeď nářků je pozůstatkem chrámu, který nechal rozšířit Herodes Veliký. Chrám byl zničen v roce 70. n. l. římským vojskem a zbyla z něj jen tato zeď. Podle židovských tradic však Hospodinův duch ve zdi stále přebývá, a zeď se tak stala nejposvátnějším místem židů. Ti se zde modlí a před zdí oplakávají zničení chrámu. Odtud zeď nářků. Modlitby u zdi mají svá přísná pravidla. Prostor před zdí dělí na levou a pravou část lehká přepážka. V levé části se modlí muži, v pravé pak ženy. Ke zdi není povoleno se otáčet zády a lze k ní přistoupit jen s pokrývkou hlavy – jarmulkou. Tu si lze půjčit u vstupu ke zdi. V době židovských svátků je u zdi zakázáno jakékoli focení, natáčení, kouření, pití atd. V mohutných spárách mezi kameny zdi jsou pak uloženy na drobných papírcích milióny přání židů i návštěvníků zdi z celého světa.
Chrámová hora
Hned za Zdí nářků se nachází nejposvátnější místo muslimů. Tím je tzv. Chrámová hora. Najdete zde dvě stavby. První z nich je Skalní dóm se svojí charakteristickou – zlatou kopulí a mešitu Al-Aksá. Pro návštěvu prostoru před Skalním domem platí přísná pravidla. V době muslimských modliteb je kromě muslimů všem návštěvníkům přístup zcela odepřen a cesty k chrámu jsou přísně střeženy příslušníky izraelských bezpečnostních složek. Nejvhodnější čas pro návštěvu je v neděli v brzkých dopoledních hodinách.
Křesťanská část – Křížová cesta a Chrám božího hrobu
Nejvíce křesťany uctívaným místem je Chrám božího hrobu. Ten leží v místech, které většina křesťanů považuje za Golgotu – horu Kalvárii, kde byl podle Nového zákona ukřižován Ježíš Kristus. Dostat se k němu můžete po Křížové cestě, která vás celkem ve čtrnácti zastaveních dovede od místa odsouzení Ježíše Krista Pilátem Pontským až k jeho hrobu právě v Chrámu božího hrobu.
Mrtvé moře
Mrtvé moře se nachází uprostřed židovské pouště. Cesta z Jeruzaléma zde trvá přibližně dvě hodiny. Délka mrtvého moře činí zhruba 70 km. V nejužším místě má Mrtvé moře šířku 3 km, v nejširším 18 km. Moře se nachází cca 418 m pod hladinou moře a jeho hloubka je až 380 m. Středem moře je vedena východní hranice Izraele s Jordánskem. Hlavním turistickým střediskem oblasti je Ain Bokek, kde je soustředěno cca osm velkých hotelů s veškerým zázemím a komfortem.
Největší zajímavostí mrtvého moře je jeho slanost. Ta činí přibližně 340 g soli na 1 l vody, takže voda svou hustotou a konzistencí připomíná spíše slaný olej. Voda vytváří podmínky, které jsou neslučitelné se životem. Ve vodě tudíž nenajdete žádné rostliny ani živočichy. Dno tvoří velké krystaly soli. Voda je průzračně čistá a koupání v ní má svá přísná pravidla. Je kupříkladu přísně zakázáno skákat do vody, potápět se v ní a pokud si vody loknete, musíte okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a přijímat velké množství tekutin, aby nedošlo ke kolapsu organismu. Pozor je nutné dávat také na to, aby se vám voda nedostala do očí. Po vstupu do vody je dále doporučeno lehnout si na záda a pak se dále nechat unášet její klidnou hladinou. Ta vás nechá ponořit jen cca do poloviny těla a vy můžete klidně i usnout. Díky obrovskému množství minerálů má voda vynikající léčebné účinky zejména při léčení kožních chorob nebo revmatismu. Klima u mrtvého moře svědčí také astmatikům a lidem trpícím respiračními chorobami. Koupání v mrtvém moři je však přes všechna výše uvedená úskalí krásné a je něčím zcela mimořádným.
Tel Aviv
Je hlavním městem Izraele. Se svými více než 400 tisíci obyvateli je po Jeruzalému druhým největším městem Izraele. Rozdíl mezi Tel Avivem a Jeruzalémem je velký, jako den a noc. Tel Aviv představuje moderní kosmopolitní město evropského střihu se spoustou mrakodrapů, moderních staveb, restaurací a rušných městských komunikací. Tel Aviv lemuje krásné pobřeží Středozemního moře, kde jsou nádherné pláže, mnoho obchodů, restaurací a oddychových zón. Proto i jeho návštěvu byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Povídat o Izraeli bychom si určitě mohli mnohem déle. Fascinující je vidět, jak i do nejmenších vesniček s původními osadníky je dovedena v poušti voda a elektřina, jak je řešeno zavlažování v městských parcích či úrodných palmových oázách, jak bleskově dokáží zakročit zdejší bezpečnostní složky, když mají podezření, že v tašce na odstaveném kole je umístěna výbušnina v centru Jeruzaléma. I toho jsme byli svědky.
Věřím však, že i z tohoto krátkého povídání vás z Izraele mrazí, pálí i povznáší zároveň. Stejně jako nás.