Disponuje asi 150 zaměstnanci, vlastní dopravou a mechanizací a nespočtem referencí o kvalitně a poctivě odvedené práci. Abychom se o této společnosti dozvěděli více, navštívili jsme generálního ředitele a předsedu představenstva, Ing. Petra Buchtu, a požádali jej o rozhovor.

Pane inženýre, jak společnost vznikla a jaká je její činnost?

IDS vznikla v roce 1996 a postupně se ze společnosti s ručením omezeným transformovala na akciovou společnost. Zpočátku se zabývala pouze železničními stavbami a teprve v roce 2006 přibrala k této činnosti také mostní stavby a pak i silniční a vodní stavby. Firma vznikla jako právnická osoba od píky a od píky i vyrostla. Obraty byly v prvopočátcích řádově v jednotkách milionů korun a až po roce 2000 jsme překonali hranici 100 miliónů korun. Dnes jsme schopni realizovat objemy kolem 1 miliardy. Tyto objemy jsou diverzifikovány zhruba polovinou na železniční stavby a druhou polovinou na neželezniční stavby, kde většinu objemu tvoří mostní stavitelství. Toto mostní stavitelství vzniklo z úplných plenek v roce 2006, postupně narůstalo a dnes jsme již v tomto oboru významným hráčem na Moravě. Co se týče železničních staveb, tak jsme jednou z mála firem na trhu, která má veškerá oprávnění pro práci na dráze. S těmito stavbami pojíme také tramvajové stavby. Olomouc je nejmenší české město s tramvajovou dopravou a tramvajová doprava je zde v Olomouci naší doménou. Admi­nistrativní sídlo firmy máme na ­Albertově ulici, na druhé straně Olomouce, v Holicích, máme prostory stavebního dvora a kanceláře pro výrobní techniky. V nejbližší době plánujeme investici, kdy na tomto stavebním dvoře chceme vybudovat novou provozní budovu, která by sloužila právě výrobním technikům. Další kanceláře máme v Ostravě a v Brně a v nejbližší době plánujeme rozšíření své činnosti i do Čech.

Ing. Petr Buchta


Jaká je tedy současná působnost společnosti?


Nejvíce práce vykonáváme zde na Moravě a v přilehlých krajích, ale naše působnost je celorepubliková. Pouze moravská část republiky nám již ale přestává stačit, chceme se posunout dále do Čech a vybudovat tam svou další pobočku. Pracovat v Čechách se zaměstnanci z Olomouce je dost obtížné, protože chování zaměstnanců se výrazně změnilo a jejich ochota cestovat za prací se snížila.

Na které referenční stavby byste naše čtenáře rád upozornit?

V železničních stavbách je náš hlavní obor oprava a údržba železničních tratí, takže tam v podstatě nějaké výjimečné stavby vidět nejsou. Je to práce, kterou je potřeba udělat, aby provoz na železnici byl plynulý. Kromě oprav děláme ale také investiční stavby, kdy nestavíme tratě na zelené louce, ale spíše se jedná o rozsáhlejší obnovy. Zajímavou stavbou z této oblasti byla například trať Hanušovice – Jeseník. Tato trať byla realizována v horských poměrech, kde jsme se museli potýkat s poměrně složitými sklonovými i směrovými poměry. Další zajímavou stavbou byla trať Valašské Meziříčí – Hranice na Moravě. Z tramvajových tratí stojí za zmínku nový úsek kolem obchodního centra Šantovka v Olomouci. Tato stavba měla svá specifika, protože její část je vlastně na podzemních garážích, takže skladba kolejového svršku musela být trochu odlišná, než bývá standardně. Opravy a údržbu železničních tratí provádíme průběžně každý rok, investiční stavby se liší z roku na rok. Někdy jsou významnější, někdy skromnější. Jsou ale i roky, kdy tyto stavby překonají svým objemem prací běžné opravy a údržbu.
V oblasti mostního stavitelství rosteme každým rokem a v roce 2018 jsme se dostali ke stavbám, které jsou již opravdu významné i z hlediska celé ČR. V Jihlavě jsme zrekonstruovali dvoupruhový most o délce 220 m, který se nachází přímo v jejím centru. Celá jeho konstrukce se sanovala a zvedala do výšky 2 m, takže jsme se potýkali s hmotností jednotlivých polí přes 800 tun. V Brně, na Evropské ulici, jsme rekonstruovali most délky 90 m přes železnici, který je jedinou přístupovou cestou jako přivaděč k brněnskému letišti. V Ostravě jsme prováděli poměrně zásadní rekonstrukci mostu ocelové konstrukce přes Ostravici, který byl atypické konstrukce Gerberova nosníku. Nebyl to most přímo historický, ale přesto velice zajímavý. V roce 2014 jsme dokončili také most na obchvatu Vlachova, což byla poměrně obsáhlá silniční i mostní záležitost.
V silničních stavbách máme za sebou významnou realizaci obchvatu Vlachov – Rájec, obchvat Javorníku, spojku Lešná – Valašské Meziříčí a zajímavou křižovatku v Brodku u Prostějova. Ne příliš rozsáhlou stavbou, ale dopravně hodně náročnou, byl kruhový objezd ve Valašském Meziříčí. Je to silně frekventovaný uzel, který bylo nutné rekonstruovat za plného provozu. Měli jsme vážné obavy z toho, že tato rekonstrukce bude mít významný vliv na tamní dopravu, a dostaneme se tak v negativním smyslu slova do médií. Nakonec jsme tuto stavbu zdárně zvládli, investor byl spokojen a jeho ohlasy byly veskrze pozitivní.
Paradoxně nejlépe hodnocenou stavbu máme tak trochu mimo obor. Jedná se o stavbu přístaviště v Petrově, což je nejen přístavní molo, ale i celý přístavní bazén. Tato stavba získala titul Dopravní stavba roku v ČR 2016 dle hlasování veřejnosti. Kromě tohoto přístavu máme za sebou realizaci úprav vodních toků pro Lesy ČR, Povodí Moravy nebo Ředitelství vodních cest. Na Baťově kanále jsme stavěli takřka všechna rekreační přístaviště.
Něco málo děláme také v pozemním stavitelství, kde jsme získali ocenění za stavbu hotelu ­Terezián v Olomouci.

Jak se vám daří konkurovat nadnárodním společnostem?

Tady bych rád zdůraznil, že jsme jedna z posledních velkých stavebních společností, která je v ČR ještě stále v českých rukou. O zakázky se musíme ucházet v konkurenci nadnárodních firem, kterým se mnohdy konkuruje dost složitě, a to zejména z důvodu referencí. Tyto nadnárodní firmy mají možnost sáhnout si pro reference i mimo republiku, do svých mateřských firem, což my nemáme. I přesto se nám ale daří některé zajímavé zakázky získat. Tyto firmy mají neomezený přístup k referencím, naší výhodou je zase větší flexibilita.

Na kterou stavbu se chystáte nyní?

Podepsali jsme smlouvu na mimoúrovňové křížení Předmostí v Přerově, kde se jedná o další etapu zprůjezdnění Přerova. Přerov je pro Moravu poměrně zásadní uzel, který po delší dobu nebyl řešen, doprava je zde vedena centrem města a toto centrum je neustále ucpané. Gró stavby spočívá v 18polové estakádě, mostu o délce 500 m a k tomu navazujícím objektům inženýrských sítí. Tato stavba by měla trvat asi 2,5 roku, je to významná stavba v blízkosti našeho sídla a vážíme si toho, že ji v našem teritoriu můžeme realizovat.

Rekreační přístav Petrov


Mluvil jste o obratech. Jsou tyto obraty stabilní?


Obraty společnosti bohužel stabilní nejsou. Hlavní proměnnou je financování dopravní infrastruktury ze strany státu, které není ideální a dlouhodobá plánovitost zde chybí. Nejen my, ale celý stavební trh žije tak trochu z roku na rok, což nesvědčí o správném pohledu státu na financování těchto důležitých staveb. V západních státech firmy znají plány státu na 4-5 let dopředu a mohou se na ně připravit. My žijeme opravdu jen z roku na rok a od toho se také odvíjí nerovnoměrné hospodářské výsledky jednotlivých let.

Jaké tedy byly vaše hospodářské výsledky loňského roku, jak vypadá výhled roku letošního?

Nepoměrně rozdílně. Rok 2017 byl nejen pro nás, ale pro celý stavební trh byl trochu divoký. Pokud vím, tak v tomto roce několik našich konkurentů dokonce padlo. U nás to tak dramatické nebylo, nicméně výsledek roku 2017 v porovnání s jinými roky nebyl zcela ideální. Naopak rok 2018 se rýsuje úplně jiným směrem a vnímáme ho jako návrat k lepším časům.

Jak vidíte vývoj dalších let?

To jsem zmiňoval již před chvílí. V našich podmínkách bohužel nelze dlouhodobě plánovat. V tuto chvíli vidíme obrysy výsledku roku 2018 a vidíme zhruba směr roku 2019, který by mohl rok 2018 kopírovat nebo ho i mírně překonat. Dívat se ale nyní na rok 2020 nebo 2021 je bohužel nemožné. My bychom rádi firmu na tato léta s předstihem připravili, ale plánování v ČR to bohužel neumožňuje.

Jaké jsou další vize společnosti IDS? Nepomýšlíte také na stavby v zahraničí?

Samozřejmě chceme udržet firmu v oborech, které doposud děláme a minimálně zachovat kvalitu jejich provádění. Rádi bychom se ale posunuli dále a do firmy přinesli nové technologie. Nerad bych zde konkretizoval, ale své vize máme a tyto vize jsou spojeny s nárůstem personálu a tím i nárůstem obratu. Snažíme se podporovat mladé zaměstnance a budovat mladý pracovní kolektiv, což se nám daří. Technologie jsou důležité, ale budoucnost firmy stavíme především na šikovnosti a chytrosti našich zaměstnanců. Personální stav na trhu práce je teď dost složitý, ale dokážeme našim zaměstnancům vytvořit takové podmínky, abychom si je udrželi. Dokonce se nám daří i v této době přijímat zaměstnance nové a kolektiv rozšiřovat. To považujeme za hlavní cestu k úspěchu do budoucna. Jsme česká firma s českými zaměstnanci a chceme proto dělat stavby v České republice. Tady to známe, dokážeme se tu uživit a nemáme zájem naši činnost rozšiřovat do zahraničí.

Děkujeme za rozhovor
a přátelské přijetí.

Ing. Miroslav Bindač

IDS – inženýrské a dopravní stavby Olomouc, a. s.
Albertova 21, 779 00 Olomouc
tel.: 585 757 041
e-mail: ids@ids-olomouc.cz
www.ids-olomouc.cz