Celý proces byl završen dne 13. listopadu 2013, kdy dokument schválila Vláda ČR.
Proces schvalování
Dokument „Dopravní sektorové strategie 2. fáze“ (dále jen DSS2) představuje základní resortní koncepci Ministerstva dopravy formulující priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury ve střednědobém horizontu roku 2020 a dlouhodobém horizontu až do roku 2050. Dokument vychází z již schváleného materiálu Dopravní politika ČR pro období 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050.
Vlastní práce na projektu DSS2 byly ukončeny na přelomu května a června 2013. Tím ale dokument rozhodně nebyl hotov – navázal proces schvalování na různých úrovních a vypořádání (zapracování) připomínek. Kromě ex-ante hodnocení během zpracování probíhalo projednávání dokumentu se zadavatelem a na vnitroresortní úrovni. Finální podobu dokumentu dále ovlivnilo jednání s poradenskou iniciativou JASPERS (EIB) a projednání v rámci meziresortního připomínkového řízení.
Současně s připomínkovým řízením probíhal i proces SEA, který posuzoval celkové vlivy zpracované koncepce na životní prostředí a jehož závěry bylo nutné zpětně v dokumentu zohlednit.
Ministerstvo životního prostřední (MŽP) vydalo dne 30. 10. 2013 souhlasné stanovisko SEA. V rámci tohoto souhlasného stanoviska jsou definovány podmínky, které musí být při implementaci strategie dodržovány. Tímto krokem MŽP tak byla naplněna poslední z podmínek, které byly vyžadovány pro možnost předložení koncepčního dokumentu Vládě ČR k projednání a ke schválení.
Ve středu 13. 11. 2013 Vláda ČR projednala a odsouhlasila klíčový strategický dokument „Dopravní sektorové strategie, 2. fáze“ pro zajištění provozu a rozvoje české dopravní infrastruktury na následující roky.
Přijatá koncepce je jednou z podmínek dalšího čerpání evropských fondů. Koncepce vymezuje, které z dopravních staveb jsou klíčové pro stát a jaké existují priority v rámci nově budovaných evropských sítí.
Použitelné nástroje DSS2
Výsledkem celého projektu není jen prostý „seznam staveb“. Globálním cílem strategie bylo vytvoření flexibilního plánovacího a institucionálního nástroje pro rozvoj dopravní infrastruktury s přihlédnutím na potřebu přípravy Operačního programu doprava (OPD) na období 2014 - 2020. Tomu byly přizpůsobeny i výstupy jednotlivých částí projektu tak, aby je bylo možné dále používat při plánování rozvoje dopravního sektoru.
Jedná se zejména o:
• Multimodální dopravní model (model současného stavu a model prognóz), který bude sloužit pro prognózování dopravního zatížení na dopravních sítích a pro hodnocení jednotlivých projektů.
• Databáze rozvojových opatření, která shrnuje informace o rozvojových projektech a námětech na dopravní infrastruktuře.
• Vícestupňové multikriteriální hodnocení, které umožňuje vzájemné hodnocení rozvojových projektů ve třech základních pilířích, což jsou Potřebnost (společenská a dopravní), Průchodnost (územní a environmentální) a Proveditelnost (finanční a ekonomická).
• Simulátor zdrojů a potřeb, pomocí něhož lze sestavit prognózu finančních toků v následujících letech: na příjmové straně jsou shrnuty dostupné finanční zdroje (ve scénářích) a k nim je přiřazena výdajová stránka (jak mandatorní výdaje, tak finanční nároky rozvojových projektů).
• Internetové stránky projektu (www.dopravnistrategie.cz) jakožto rozhraní pro komunikaci s laickou i odbornou veřejností v oblasti plánování dopravní infrastruktury.
Závěry dokumentu DSS2
Celý dokument, zpracovaný postupně v deseti tematických okruzích (Knihách), má přes 1 000 stran a řadu tabulkových a výkresových příloh. Aby bylo možné tento materiál vydat v ucelené formě, vznikl Souhrnný dokument (výtah) v rozsahu zhruba 400 stran včetně příloh.
Pro další fungování a rozvoj dopravních sítí je nutné zejména zajištění stabilních a predikovatelných zdrojů pro krytí finančních potřeb spojených s opravami, údržbou a výstavbou dopravní infrastruktury, dále i legislativní či organizačně provozní kroky. Základem Dopravních strategií na vnější frontě je stabilizovat příjmy pro provoz, údržbu a rozvoj státní dopravní infrastruktury s tím, že bude zajištěno financování dvojího typu: mandatorní (údržba + provozování) a rozvojové.
Uvnitř dopravního sektoru je nutné zajistit správné rozdělení a efektivní využití finančních zdrojů. Dostatečné finanční zdroje jsou potřebné především na potřeby, tj. pokrytí provozních nákladů a nákladů na údržbu dopravní infrastruktury. Dále jsou finanční zdroje potřebné na zajištění cílů Dopravních strategií na úrovni přání společnosti, kterými jsou především tyto cíle:
• Dobudovat dálnice a rychlostní komunikace.
• Přizpůsobit silnice I. třídy potřebám dopravy a ochrany životního prostředí.
• Vybudovat v rozumném rozsahu moderní rychlá železniční spojení.
Prioritou je odstranění zpoždění na síti, eliminace negativních vlivů na životní prostředí a odstranění deficitů v údržbě. Přehnané a obtížně dosažitelné cíle by vedly k následným krizím a permanentní nedokončenosti systému. Smysl mají investice, které se dají realizovat relativně brzy a jejichž kladný efekt se projeví v přijatelném časovém odstupu od investičního rozhodnutí.
Konkrétní priority rozvoje dopravní infrastruktury
Jedním z výstupů projektu DSS2 je návrh priorit rozvoje dopravní infrastruktury v působnosti státu. Jedná se především o železniční síť, silniční síť v rozsahu dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy a vodních cest. Kromě toho jsou podporovány i další projekty z oblasti letecké, cyklistické, městské dopravy včetně telematických aplikací a další projekty, a to formou alokace finančních prostředků pro podporu žadatelům.
Konkrétní doporučená opatření jsou rozdělena na tři úrovně:
• Opatření (projekty) s předpokladem zahájení v letech 2014 - 2020 včetně již zahájených – Návrhová varianta financování.
• Opatření (projekty) pro zvýšení absorpční kapacity (nad rámec Návrhové varianty financování).
• Další prioritní opatření (projekty) na nadřazené síti s předpokladem zahájení do roku 2030 (pro železniční síť je za nadřazenou považována síť TEN-T, u silniční sítě pak síť dálnic a rychlostních silnic).
Pro silniční síť je z velkých projektů do roku 2020 sledována modernizace dálnice D1 včetně dokončení mezi Brnem a Ostravou, pokračování výstavby dálnice D3/R3 v Jihočeském kraji, dokončení dálnice D8, jihovýchodní část Pražského okruhu (SOKP 511), výstavba dálnice D11 k Jaroměři a navazující rychlostní silnice R35 do Svitav. Na východě republiky bude pokračovat výstavba úseků I/11, R48 a R49. Kromě těchto velkých staveb je sledována ještě výstavba řady obchvatů a přeložek na síti silnic I. třídy. Dokážeme-li zajistit dostatek zdrojů na rozvoj silniční infrastruktury, lze v tomto období zahájit i další projekty, především v kapacitně optimalizovaném uspořádání – jižní část R3, R4, R6 a R7. Kromě toho musí být připraveny i další projekty na silnicích I. třídy.
V dalším horizontu do roku 2030 je sledováno dokončení základního rastru nadřazené sítě – dokončení Pražského okruhu (SOKP), zkapacitnění dálnice D1 v okolí Brna, dostavba dálnice D3, dostavba rychlostní komunikace R35 a v kapacitně optimalizované podobě též R4, R6, R7, R11, R49, R52 a R55.
Na železniční síti je prioritou do roku 2020 dokončení tranzitních železničních koridorů a železničních uzlů na nich (1. TŽK, 3. TŽK a 4. TŽK a železniční uzly Praha, Brno, Plzeň, Olomouc, Přerov, Ostrava, Česká Třebová, Břeclav). Sledovány jsou i aglomerační projekty v okolí velkých měst (Praha – Letiště Václava Havla Praha, Pardubice – Hradec Králové, Brno – Zastávka u Brna, Otrokovice – Zlín – Vizovice, Liberec – Tanvald, Studénka – Mošnov). Významným počinem na české železniční síti bude zahájení modernizace tratě Brno – Přerov v úseku Blažovice – Nezamyslice. Mimo to jsou sledovány i další menší lokální a regionální projekty.
Dokážeme-li zajistit dostatek zdrojů na rozvoj železniční infrastruktury, lze v tomto období zahájit další velké projekty (především modernizace tratě Plzeň – Domažlice s návazností na SRN a modernizaci tratě Kolín – Všetaty – Děčín).
K velkým stavbám, sledovaným k zahájení v období do roku 2030, lze bezpochyby zařadit novostavbu rychlého spojení v úseku Lovosice – Praha – Brno. Na stávající síti je sledována modernizace úseků Plzeň – České Budějovice, Praha – Liberec, Velký Osek – Hradec Králové – Týniště nad Orlicí a Nezamyslice – Olomouc.
Na síti vodních cest je jednoznačnou prioritou zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku od státní hranice do Ústí nad Labem a splavnění od Chvaletic až do Pardubic. Kromě toho je sledována výstavba obchodních přístavů (včetně intermodálních vazeb), staveb pro rekreační plavbu a další modernizační zásahy na vodních cestách.
Zveřejnění dokumentu DSS2
Dokument byl postupně zveřejňován ve formě pracovních výstupů. Nyní je na internetových stránkách
www.dopravnistrategie.cz k dispozici schválená verze, a to v české i anglické podobě. Zároveň jsou zde dostupné i informace, týkající se posuzování SEA.
Ing. Martin Vachtl
SUDOP PRAHA a.s.
