Nedaleko historického centra Olomouce vyrostla v uplynulém období pozoruhodná, velmi rozsáhlá stavba. Je jí obchodně – zábavní centrum s názvem Galerie Šantovka. Návštěvníci a obyvatelé Olomouce naleznou v jejím nitru atraktivní obchody, kina, divadlo, restaurace, bowling a v blízkém okolí nově vybudovanou oddychovou zónu navazující na přírodní kulisu Mlýnského potoka.
V náročné soutěži na dodávku díla uspěla stavební společnost Metrostav. Nám se v uplynulém období podařilo spojit s vedoucím projektu výstavby Galerie Šantovka, panem Ing. Janem Šlajsem z Metrostavu, kterého jsme požádali o rozhovor.
V nedávné době jste v Olomouci dokončili výstavbu první etapy multifunkčního projektu Šantovka. Co rozhodlo o Vašem úspěchu v soutěži na tento projekt?
Musím říci, že se nám podařilo uspět ve velmi ostré soutěži na dodávku stavby pro soukromého investora. Investora jsme neznali a seznámili jsme se s ním až v průběhu tendru. Dříve mezi námi neproběhl žádný typ spolupráce. Samotná soutěž probíhala poměrně dlouho. Více než 6 měsíců v roce 2011 s tím, že výběrové řízení bylo následně uzavřeno v lednu 2012. Ihned v únoru byla také zahájena výstavba. V soutěži jsme uspěli dle mého názoru z několika důvodů. Určitě to byla příznivá cena díla a dále fakt, že jsme investorovi nabídli nejkratší lhůtu výstavby. Věřím i tomu, že investor si pro svou stavbu také vybral Metrostav z důvodu jeho stability a dobrého jména.
Kdy jste se dozvěděl, že projekt budete řídit?
První indicie od vedení, že bych mohl být pověřen vedením projektu, jsem se dozvěděl před koncem roku 2011. V lednu jsem se pak již účastnil finálních jednání výběrového řízení na tento projekt.
Do jakého území je projekt situován?
Historicky byly v tomto území umístěny výrobní závody tukových závodů Milo Olomouc. V určitém momentu výrobní závody přestaly prosperovat a budovy zůstaly opuštěné. Od té doby nastala jejich postupná devastace. Přibližně v roce 2008 odkoupil území i s objekty stávající investor a zahájil přípravu projektu Šantovka. Následně provedl demolici chátrajících průmyslových objektů. I když jsem zaslechl jiné názory, jednalo se z našeho pohledu o charakter brownfieldu, tedy revitalizaci území bývalého výrobního areálu. My jsme pozemek převzali již po provedené demolici. Jediný objekt, který v území zůstal, byl využit jako zařízení staveniště a bourán je až nyní.
Jaký je celkový koncept projektu Šantovka?
Území těsně přiléhá k historickému jádru Olomouce. Celkový koncept projektu je rozdělen do několika fází výstavby. První fází, jíž jsme byli generálním dodavatelem, je obchodně zábavní centrum Galerie Šantovka. V následujících etapách investor plánuje vybudovat administrativní a rezidenční část. V průběhu výstavby dále vznikla idea výstavby výškové budovy, navazující na obchodní komplex. Tato výšková budova by měla skýtat prostory pro obchod, administrativu a bydlení. Navrhlo ji obdobně jako celou Šantovku londýnské architektonické studio Benoy arch. Roberta Bishopa. Lokálním architektem byl ateliér A8000 se sídlem v Českých Budějovicích, vedený arch. Krupauerem. Rád bych při této příležitosti ještě zmínil jméno pana Ladislava Krlína, který zastával pozici hlavního inženýra projektu a jehož velmi uznávám, ačkoliv jsme z pohledu smluvních vztahů nestáli na „stejné straně barikády.
Co bylo předmětem výstavby první etapy projektu a co stavba po svém dokončení nabízí návštěvníkům?
První etapa projektu Šantovka představuje především obchodně zábavní centrum. Dominují zde obchodní prostory, kterých je necelá dvoustovka. Ty nabízí veškeré obvyklé služby a zboží soustředěné v obchodních centrech tohoto typu. Dále je zde umístěno i multikino se šesti promítacími kinosály s nejmodernější produkční technologií. Za návštěvu bezesporu stojí místní bowlingové centrum s celkem 18 profesionálními drahami. V průběhu výstavby bylo realizováno jako změna projektu také divadlo. To disponuje hledištěm pro 220 osob, které je tvořeno teleskopickou tribunou. Teleskopická tribuna umožňuje po složení proměnit prostor na koncertní nebo taneční sál. Rozloze objektu odpovídá i kapacita parkovacích míst. Ta jsou umístěna v podzemí i na střeše objektu a mají celkovou kapacitu cca 1000 míst. Součástí projektu bylo i vybudování oddychových zón na břehu Mlýského potoka. Za zmínku také stojí, že v závěrečné fázi výstavby se investor rozhodl vybudovat na jeho levém břehu rozsáhlé dětské hřiště, které se stalo po otevření centra velkou, hojně navštěvovanou atrakcí. Na dětské hřiště navazuje rozsáhlá parkovací a multifunkční plocha, která je předurčena pro pořádání různých venkovních akcí a produkcí.
Jaké konstrukční řešení bylo pro výstavbu multifunkčního centra zvoleno?
Pro výstavbu centra byl zvolen kombinovaný železobetonový skelet. Monolitická základová deska je založena na hlubinných pilotách. Na ní jsou vystavěny prefabrikované sloupy a průvlaky, na nichž jsou uloženy filigránové desky. Stropy jsou následně zmonolitněny. Celé opláštění objektu, to znamená střešní a fasádní plášť, jsou tvořeny velkým množstvím typů konstrukcí. Střechy jsou z velké části navrženy jako zelené, ale také prosklené či běžné povlakové. Obvodovému plášti dominují prosklené fasády. Jednotlivá lepená skla jsou zevnitř opatřena speciálními barevnými fóliemi, které fasádu oživují a odlišují od sebe jednotlivé bloby. Za zmínku stojí i spousta prosklených ploch v interiéru budovy, různorodé skleněné obklady, prosklená zábradlí a velkoformátové dlažby. Zcela unikátní je také moderní osvětlení úspornými LED svítidly.
Jaké zajímavé technologie Vaše společnost při výstavbě první etapy Šantovky využila?
Stavba byla náročná zejména proto, že byla prováděna na ostrově. Tím byla ztížena veškerá logistika výstavby, zásobování materiálem a jednotlivými prvky. V kontextu s krátkým termínem výstavby toto považuji za velmi náročné a rizikové. Podařilo se nám to však zvládnout. Jen výkop stavební jámy nám zabral více než dva měsíce. Kolem jejího obvodu musela být vybudována štětová stěna a následně bylo nutné odtěžit ze stavebního prostoru více než 200 000 m3 zeminy. Vzhledem k tomu, že základová spára se nachází necelé 3 m pod hladinou spodní vody, provedli jsme zde ojedinělý systém hydroizolace spodní stavby, který tvoří kombinace bentonitových rohoží a polyetylénové fólie.
Podařilo se Vám splnit veškeré termíny vyplývající ze smluv?
Musím říci, že ze 100 % se nám veškeré průběžné termíny splnit nepodařilo, možná i proto, že nás vloni potrápila mnohem horší zima, než je ta letošní. Šibeniční byla i lhůta výstavby 19 měsíců, kdy předmětem smlouvy bylo celkem 21 smluvních milníků. Nicméně se nám dílo podařilo dokončit do stavu plně provozuschopného tak, že může bez problémů sloužit veřejnosti od plánovaného termínu jeho otevření. A to i při skutečnosti extrémně velkého množství změn zadaných investorem v průběhu realizace.
Jak Vámi odvedenou práci hodnotil investor?
Protože ještě nebylo zcela ukončeno přejímací řízení celé stavby, je na celkové hodnocení ze strany investora zatím brzy. Za nás i naše dodavatele mohu říci, že jsme do stavby a její realizace vložili maximální nasazení a úsilí.
Kdy bude výstavba projektu Šantovka pokračovat další etapou?
Toto je otázka spíše na investora, nicméně dle mých informací by investor rád pokračoval výškovou budovou. Toto je však nyní ve fázi schvalovacího řízení.
Budete o výstavbu projektu opět usilovat?
Troufám si tvrdit, že při výstavbě první etapy Šantovky se vytvořil dobře spolupracující a akce schopný tým. Byl to pro nás náročný, ale přes všechna úskalí zajímavý úkol. Pravděpodobně by bylo jednodušší v zaběhlé spolupráci pokračovat. Bezesporu však znovu proběhne tvrdá obchodní soutěž. Pokud budeme osloveni, zúčastníme se jí a pečlivě posoudíme klady i zápory plynoucí pro nás z případné realizace další etapy.
Za rozhovor a srdečné přijetí děkuje
Ivo Románek
