Úroveň dopravní infrastruktury do značné míry charakterizuje vyspělost společnosti a dokládá samozřejmě i stupeň jejího technického rozvoje. Ne jinak je tomu v České republice. Po letech horečného budování dálnic, silničních obchvatů a železničních koridorů, prochází nyní obor dopravního stavitelství již několik let prohlubující se recesí. Chybí kvalitní projektová a legislativní příprava projektů, oklešťovány jsou příjmy SFDI. Nikdy víc než nyní potřebuje tento segment stavebnictví vizi a konkrétní kroky v jejím naplňování.

Důležitou celospolečenskou roli hraje v dopravě doprava železniční a letecká. Zajímalo nás, jaký je budoucí investiční potenciál na tomto poli dopravní obslužnosti. Spojili jsme se proto s náměstkem ministra dopravy pro sekci letecké a železniční dopravy panem Ing. Miloslavem Halou a požádali jsme jej o rozhovor.

Jaké priority si stanovilo Ministerstvo dopravy ČR v oblasti rozvoje železničních cest a dopravy pro nejbližší období?

Hlavní prioritou Ministerstva dopravy v oblasti rozvoje železniční infrastruktury je v současné době úspěšné dočerpání Operačního programu doprava pro roky 2007–2013. Přímo na tento současný hlavní cíl se vážou další klíčové cíle v podobě dokončení modernizace tranzitních železničních koridorů, pokračující modernizace významných železničních uzlů a důležitých regionálních tratí s hustou příměstskou dopravou. S ohledem na blížící se počátek nového operačního období je z pohledu Ministerstva dopravy rovněž zásadní připravenost dostatečného počtu kvalitních projektů pro úspěšné čerpání fondů Evropské unie v příštím operačním období. Výrazně akcentována je zejména příprava projektů ležících na síti TEN-T, u kterých lze očekávat největší finanční podporu Evropské unie.

Které úseky železničních tratí jsou nyní ve výstavbě, výstavba kterých úseků bude v nejbližší době zahájena a jaké úseky jsou projektově připravovány?

V současné době probíhají intenzivní stavební práce na dílčích úsecích III. a IV. tranzitního železničního koridoru. Jedná se například o úsek Mosty u Jablunkova – Český Těšín na moravskoslezské větvi III. koridoru, průjezd železničním uzlem Plzeň na západní větvi III. koridoru a úseky Benešov u Prahy – Votice a Nemanice – České Budějovice na IV. koridoru. V nejbližší době se očekává zahájení staveb s názvem „Modernizace železniční tratě Rokycany – Plzeň“ a „Modernizace železniční tratě Sudoměřice u Tábora – Tábor“. Rovněž v současné době probíhá modernizace některých významných železničních uzlů, např. Přerova, před zahájením se nachází Olomouc a Ústí nad Orlicí. Z nejvýznamnějších investic do regio­nálních tratí, u kterých probíhá, či bude zahájena realizace, lze jmenovat například modernizaci tratě Pardubice – Hradec Králové, elektrizaci a zdvojkolejnění tratě Brno – Zastávka u Brna a optimalizaci tratě Liberec – Tanvald. Ze staveb pro příští operační období, u kterých probíhá v současné době příprava, lze jmenovat modernizaci důležitých páteřních tras (např. trať Brno – Přerov, spojení Prahy s Libercem nebo nákladní koridor Kolín – Mělník – Děčín) a modernizaci vybraných železničních uzlů. Rádi bychom rovněž pokročili s přípravou prvních, můžeme říct pilotních, úseků vysokorychlostních tratí, které nově pojímáme jako „Rychlá spojení“.

Jaké prostředky jsou v letošním roce vyčleněny na výstavbu a modernizaci v oblasti železnic a jaké prostředky budou do této oblasti směřovat v nejbližších letech?

Pro letošní rok bylo na výstavbu a modernizace v oblasti železnic určeno přibližně 12 mld. Kč.
Na základě rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2013 a střednědobého výhledu na roky 2014 a 2015 činí investiční výdaje směřované do železniční infrastruktury pro rok 2013 částku 19,3 mld. Kč. Pro rok 2014 činí 20,7 mld. Kč a konečně pro rok 2015 činí 14,1 mld. Kč.
Zásadní je ovšem zmínit skutečnost, že s těmito limity nebude možné zahájit projekty nové finanční perspektivy Evropské unie 2014–2020, neboť nastavená úroveň rozpočtu SFDI pro roky 2014 a 2015 neumožňuje zajistit dostatek národních zdrojů na spolufinancování fondů Evropské unie, což samozřejmě není pro resort dopravy přijatelné.

Jaká zlepšení přinesou tyto investice do železnic běžným cestujícím či přepravním firmám?

Investice do železniční infrastruktury přinášejí nejviditelnější benefity v oblasti zkrácení jízdních dob, zvýšení bezpečnosti železniční dopravy a zklidnění chodu železničních kolejových vozidel po této infrastruktuře. Z méně viditelných přínosů lze zmínit navýšení kapacity železniční dopravní cesty nebo dosažení průjezdného průřezu UIC GC, který umožňuje dopravu objemnějších nákladů. S tím souvisí i dosahovaná vyšší odolnost kolejí vůči svislým zatížením neboli možnost využívat vyšších hmotností na nápravu v nákladní dopravě.
Nelze nezmínit ani snahu objednatelů veřejné dopravy a koneckonců i dopravců podnikajících v nedotované železniční dopravě o pořizování moderních železničních kolejových vozidel k provozu po modernizovaných železničních tratích. Tím dochází ke zvýšení komfortu cestování po železnici.

Železniční doprava patřila v minulosti vždy k těm nejbezpečnějším typům dopravy. Bude tomu tak i v příštích letech? Jaká opatření jsou přijímána v tomto směru?

Konkrétním opatřením v legislativní oblasti bylo zavedení povinnosti pro železniční dopravce provozující železniční dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální vlastnit ke dni zahájení provozování drážní dopravy osvědčení dopravce. Osvědčením dopravce se mj. dokládá, že dopravce má vytvořen systém zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy, nebo že vydal vnitřní předpisy o požadavcích na odbornou způsobilost a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy.

Z infrastrukturních projektů mohu zmínit postupné vybavování důležitých páteřních tras Evropským systémem řízení železničního provozu, přičemž první stavba na I. koridoru v úseku Kolín – Břeclav byla zahájena právě koncem září letošního roku. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, rovněž plánuje rozšířit vybavení vybraných tratí systémem Automatického vedení vlaku, který mimo jiné rovněž přispívá ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Náležitá pozornost je také věnována postupnému zabezpečování železničních přejezdů, neboť si uvědomujeme přirozenou nebezpečnost tohoto rozhraní železniční a silniční dopravy. Zároveň vnímáme existenci mnoha přejezdů, které svým umístěním způsobují propady rychlostí vlaků, což na některých tratích vede k neúměrnému prodlužování jízdních dob a ztrátě konkurenceschopnosti železnice.

Jaká je budoucí vize státu v oblasti rozvoje železniční dopravy a zkvalitňování služeb na železnici na území ČR? V čem bude spočívat v budoucnu atraktivita železniční dopravy pro cestující?

Budoucí úloha železnice v dopravním systému nejen České republiky, ale celé Evropské unie vychází z nové evropské dopravní politiky reprezentované Bílou knihou o dopravě. Ta předpokládá výrazné posílení úlohy železnice zejména při přepravách na střední a delší vzdálenosti jak v osobní, tak v nákladní dopravě.

Pro oblast osobní železniční dopravy Ministerstvo dopravy po dokončení modernizace tranzitních železničních koridorů a významných železničních uzlů počítá se zahájením projektu Rychlých spojení (RS), který byl dříve znám pod označením vysokorychlostní tratě. Celý koncept je připravován v návaznosti na probíhající revizi politiky transevropských sítí a zahrnuje kromě řešení otázek spojených s železniční infrastrukturou také provozní aspekty celého budoucího systému, který by měl nejen výrazným způsobem zvýšit rychlost na řadě vnitrostátních a mezinárodních relací, ale také přinést tolik potřebnou kapacitu. Osobní doprava však nejsou jen dálkové spoje, ale její nezanedbatelnou část tvoří zejména příměstská doprava. Její rozvoj je silně ovlivněn zejména kapacitními možnostmi infrastruktury v okolí velkých měst, a proto chceme především těmto úsekům prioritně věnovat pozornost.

K výraznému posílení pozice železnice by mělo v budoucnu dojít také v nákladní dopravě, a to zejména v případě přeprav s vyšší přidanou hodnotou, náročných na rychlost a přesnost přepravy. Proto plánujeme celý soubor infrastrukturních a legislativních opatření, mezi něž patří například rozvoj konceptu nákladních koridorů včetně další modernizace příslušných tratí, podpora výstavby překladišť kombinované dopravy, postupné přetváření železniční sítě do interoperabilní podoby a podobně. Cílem je celkové zatraktivnění železniční nákladní dopravy, abychom mohli postupně v praxi začít realizovat již tolikrát proklamovaný převod nákladní dopravy ze silnice na železnici.

Do vaší kompetence patří také letecká doprava. O jakých investicích a plánu rozvoje je uvažováno na tomto poli?

Letecká doprava si dlouhodobě zachovává, oproti ostatním druhům dopravy, tu komparativní výhodu, že nezatěžuje státní rozpočet, přičemž odvětví letecké dopravy České republiky je považováno za plně liberalizované prostředí. K významnějším projektům pro nadcházející období patří v oblasti letištní infrastruktury příprava výstavby paralelní vzletové a přistávací dráhy na letišti v Praze – Ruzyni, kde již bylo vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí k záměru výstavby dráhy v rámci EIA. Na letišti v Pardubicích byl nedávno dokončen projekt technického zázemí civilní části letiště a rozšíření pohybových ploch. Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Letiště Karlovy Vary připravuje projekt další etapy modernizace letiště zaměřený rovněž na zvýšení kapacity a rozšíření pohybových ploch letiště. Nelze opominout ani připravovanou náročnou obnovu komplexního řešení systému řízení letového provozu, který bude financován a realizován poskytovatelem letových provozních služeb, kterým je státní podnik Řízení letového provozu České republiky.

Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek

foto: archiv firem Metrostav, a.s., SIMAT a.s., Sudop Praha, a.s., ŽPSV a.s.