Po vystěhování Státní technické knihovny do nové budovy v Dejvicích je postupně tento komplex revitalizován pro potřeby Národní knihovny.
Z historie Klementina
Klementinum - historicky Clementinum – je nazvané podle kapličky sv. Klimenta, která zde stála již v 11. století. Počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů (1556), kteří začínají na troskách dominikánského kláštera a několika domů budovat komplex církevních a školních budov. Jednalo se o obytné prostory a učebny, sály (knihovní sál, letní refektář, matematický sál, hudební sál), věž pro astronomická pozorování, provoz tiskárny a také nezbytné hospodářské budovy.
Hlavní období výstavby dnešní barokní podoby je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (Marek Fontana, Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer) i dalších umělců, podílejících se na výzdobě interiérů (Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebl, Ignác Raab, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Václav Vavřinec Reiner). Od roku 1752 zde jsou prováděna hydrometeorologická měření. Výstavba nejstarší a největší jezuitské koleje v Čechách trvala téměř 170 let a zařizování probíhalo až do zrušení řádu v roce 1773.
Po zrušení řádu využívala Klementina sekularizovaná univerzita, knihovna byla Marií Terezií prohlášena za Císařskou a královskou (c.k.) veřejnou a univerzitní bibliotéku. Do rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882 sídlily v Klementinu Filozofická a Teologická fakulta Karlo–Ferdinandovy univerzity.
Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům.
Posledními novodobými úpravami pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny byl v letech 1926–1930 pověřen Kotěrův žák architekt Ladislav Machoň (1888–1973), při výzdobě interiérů se účastnili umělci jako Otto Gutfreund (1889 – 1927) nebo Jaroslav Horejc (1886 – 1983). Machoňovu přestavbu, charakterizovanou jako „brutální“ zásahy, část odborníků dnes hodnotí kladně a klade ji na roveň původním historickým barokním úpravám.
Zásadní statutární změnu přinesl rok 1923, kdy bylo Klementinum určeno knihovně, vědě a bádání; sídlo veřejných knihoven - Národní (NK), Technické (STK), Slovanské (SK) a rozšířené Univerzitní knihovny (UK) s oddělením vzácných rukopisů. V průběhu 20. století docházelo několikrát ke změnám názvu knihovny sídlící v Klementinu. Od roku 1990 byl instituci, spravující knižní fondy Klementina, opět navrácen název „Národní knihovna“.
Revitalizace areálu Klementina
Výše uvedená fakta o historickém vývoji, rozsáhlost a složitost objektů areálu, úcta k jeho historické hodnotě a technická náročnost přípravy projektu revitalizace, byla obrovskou výzvou pro architekty i celý projektový tým specialistů.
Práci architektů i projektantů všech profesí nepřetržitě ovlivňuje těsný kontakt s oprávněně náročným a odborným dohledem pracovníků památkové péče, s odborníky spravujícími knižní fondy Národní knihovny a investorem (Národní knihovna České republiky, státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem kultury ČR). Obtížná, ale zároveň nesmírně zajímavá, je koordinace technické legislativy (vyhlášky, normy) s legislativou ochrany památek a s provozními požadavky uživatele a to vše ve zcela jedinečném prostoru.
Autoři návrhu (METROPROJEKT Praha a.s. – vítěz soutěže o veřejnou zakázku) usilují o navrácení společenské prestiže areálu tak, jak odpovídalo době jeho největšího rozkvětu. Jedná se o hledání kompromisů mezi barokní podobou, radikální přestavbou v počátku 20. století a mezi formou a provozními potřebami dnešní doby. To znamená například návrat jednoho z jeho výrazně dominantních prvků volných prostorných klenutých chodeb – původních komunikačních os ve tvaru kříže – probíhajících všemi podlažími, které byly necitlivě zastavěny dodatečnými vestavbami nebo přepříčkovány.
Nová dlouhodobá koncepční strategie vedení Knihovny je promítnuta do provozně dispozičního řešení areálu. Zahrnuje zásadní rozšíření služeb s cílem otevření NK ČR široké veřejnosti, uchování národního kulturního dědictví pro příští generace a zlepšení služeb pro odbornou i laickou veřejnost. Změnit „nálepku“ prostor, které nabízejí služby a jsou přístupné jen odborné veřejnosti. Nastavit chod knihovny tak, aby se Klementinum jako takové stalo oázou uprostřed Hlavního města Prahy a nabídlo širokou škálu možností, jak zde příjemně strávit čas a to vše v parametrech odpovídajících jednadvacátému století.
Na nádvořích se významně zvětší podíl zelených ploch a návštěvníci zde najdou mj. stylovou kavárnu, galerijní prostory, knihkupectví, kongresové a školicí prostory. Studovny projdou modernizací a nabídnou studovny sálového typu s oddělenými studijními boxy.
Klíčovým bodem je oddělení pohybu pěších návštěvníků od „kolové“ dopravy. Přes areál vedou hlavní turistické prohlídkové trasy, které se dnes dostávají do kolize s vozidly obsluhy areálu (zavážení knih z Hostivařského depozitáře). Radikální horizontální oddělení se ukázalo jako nerealizovatelné, proto je důsledně sledováno alespoň vertikální oddělení.
Základní funkcí revitalizovaného areálu Klementina zůstane i nadále služba čtenářům Národní knihovny ve zlepšených podmínkách pro čtenáře i badatele. Záměrem investora je větší otevření areálu širší veřejnosti a s tím spojené rozšíření služeb a propagace vědy pro širokou odbornou i laickou veřejnost a zahraniční návštěvy.
Revitalizace je rozdělena do pěti samostatných etap, neboť provoz a poskytované služby knihovny nemohou být přerušeny.
1. etapa proběhla od 02/2010 do 06/2011 a zahrnovala východní část areálu, objekty do Mariánského náměstí a Zrcadlovou kapli. Byl vybudován i přívod vltavské vody pro chlazení depozitářů.
2. etapa právě probíhá a zahrnuje objekty kolem Studentského nádvoří, tj. západní část do Křižovnické ulice. Má být ukončena do srpna roku 2014. Dojde k vybudování nového datového centra a klimatizovaného depozitáře. Součástí etapy je také oprava fasád v Křižovnické ulici. Ražené přípojky byly provedeny v předstihu, v době tramvajové výluky již v r. 2011.
V nejnáročnější, 3. etapě, budou řešeny objekty ve střední části areálu, kde jsou zejména vstupní prostory a prostory pro veřejnost – studovny, půjčovny. Projekční práce jsou již hotovy.
4. etapa zahrnuje úpravu nádvoří a k nim přiléhajících fasád.
5. etapa dokončí úpravy v prostorách po Státní technické knihovně, kam jsou přemístěna pracoviště z právě rekonstruovaných prostor.
Archeologické nálezy
Při rekonstrukci dochází průběžně k významným archeologickým nálezům. Nejprve byly objeveny v suterénu pod Zrcadlovou kaplí zbytky středověkých domů, dále pak keramické střepy, staré železné předměty, ale i zlomky zvířecích kostí z 11. století. K nejzajímavějším objevům patří kamenná kanalizace a barokní nástěnné malby. Podle archeologů jde o nejstarší dochovanou kanalizaci v Praze, její původ se odhaduje k roku 1660.
Archeologové lokalitu zahrnuli na seznam významných archeologických ploch v Pražské památkové rezervaci. Bylo zde objeveno středověké pohřebiště z 12. století, z doby vlády krále Vladislava II., jež patřilo k zaniklému románskému kostelu Panny Marie Na Louži. Dále byly vykopány pozůstatky různých objektů a staveb z 10. až 16. století, včetně zbytků pracoviště raně středověkých železářů, zbytky dlážděných cest, jímky a studny.
Základní údaje o stavbě:
Náklady na rekonstrukci a revitalizaci Klementina činí cca 1,885 miliardy Kč a jsou hrazeny z části z prostředků zrušeného Fondu národního majetku, po vyčerpání zdrojů pak z prostředků státního rozpočtu. Předpokládaná celková výše nákladů je v souladu s dokumentací Programu péče o národní kulturní poklad
Investor:
Národní knihovna České republiky (státní příspěvková organizace zřízená ministerstvem ČR)
Autor návrhu a zpracovatel projektové dokumentace:
METROPROJEKT Praha a.s.
HIP:
Ing. arch. Hana Vermachová
Architektonické řešení:
Ing. arch. Miroslav Rous,
Ing. arch. MGA. Michal Motyčka
Stavební řešení:
Ing. Burian, Ing. Krámková,
Ing. Stejskal, Ing. Urbánek, Voráč
Statika:
Ing. Martinec, Ing. Špaček, Ing. Veselý
Zhotovitel stavby - 1. etapy:
Sdružení společností Metrostav a.s.
a Arstav s.r.o., vedoucí projektu – Ing. Hrdlovics
Inženýrská činnost a TDI:
Národní knihovna České republiky
Doba výstavby:
02/2010 – 06/2011,
Zhotovitel stavby - 2. etapy:
Sdružení pro obnovu Klementina (Subterra a.s.,
Unistav a.s. - vedoucí projektu – Horák
Inženýrská činnost a TDI:
Národní knihovna České republiky
Doba výstavby:
08/2012 – 07/2014
Stav budov před zahájením prací
Poslední velké úpravy v zásadní přestavbě objektů areálu probíhaly v letech 1924-1952, kdy byly vybourány, s výjimkou věží a objektu bývalé jezuitské tiskárny (Karlovka), všechny dřevěné krovy a stropy nad 3. a 4. NP (místy v bývalé STK i nad 1. a 2. NP) a nahrazeny železobetonovými trámovými konstrukcemi. Z tohoto období pocházejí mnohé rozvody a zařízení domovních technologií inženýrských sítí. Pozdější opravy a úpravy rozvodů byly pouze dílčí a často řešily pouze havarijní stav (většinou bez celkové koncepce). Výsledkem je nejednotná a necentralizovaná soustava rozvodů, na pokraji životnosti. Období, které uplynulo od posledních úprav, je hlavním důvodem, proč dnes již řada pracovišť neodpovídá stávajícím hygienickým a bezpečnostním požadavkům a depozitáře mají nevyhovující podmínky pro uložení cenných knihovních fondů. Nelze ani pominout skutečnost, že jejich současné rozmístění na mnoha místech zatěžuje stropní konstrukce a je na hranici její únosnosti.
Některé z řešených úkolů:
• Vytvoření důstojného nástupního prostoru do knihovny, odpovídajícího významu instituce.
• Úpravy hlavních vertikálních i horizontálních komunikací, které plynou z provozně dispozičního uspořádání areálu a odpovídají funkčnímu členění a organizaci pracovišť.
• Dopravní obslužnosti areálu (převoz knižních fondů z centrálního depozitáře, zásobování stravování, komunální služby).
• Trasy pohybu pěších návštěvníků knihovny a turistů po areálu.
• Zachování resp. zvýšení současné skladovací kapacity knižních fondů.
• Koncepce jednotlivých technologických zařízení.
• Zlepšení klimatických a bezpečnostních podmínek uchovávání knižních fondů.
• Užití nejmodernější technologie v historicky a umělecky cenných prostorách.
• Výtahy osazované do stávajících barokních stavebních konstrukcí splňující platné předpisy, užívané osobami s omezenou schopností pohybu a orientace i pro evakuaci osob.
• Rozvody inženýrských sítí kolidují s historickými prvky (malby, štuky, podlahy).
• Prověřuje se možnost realizace automatizovaného dopravníku knih pro přepravu mezi depozitáři a studovnami.
• Chladicí zařízení depozitářů využívá vltavskou vodu k odvodu tepla z kondenzačních jednotek. V přechodném období se přímo chladí vltavskou vodou přes výměníky. Voda je přiváděna z podzemního jímacího objektu u nábřežní zdi. Celé zařízení je „ukryto“ v suterénu a nenárokuje umístění ve volném prostoru.
• V zimním období je vltavská voda využívána k částečnému vytápění objektu pomocí instalovaného tepelného čerpadla.
• Knihy uchovávané v depozitářích jsou chráněny stabilním hasicím zařízením (SHZ) tvořeným vysokotlakou vodní mlhou. Systém je nezávislý na dodávce elektrické energie, čerpadla jsou poháněná plynem (Gas-driven pump unit, neboli GPU). Hnací médium je stlačený vzduch uložený v ocelových tlakových lahvích.
• Datové centrum je chráněno plynovým stabilním hasicím zařízením.
• Požární ochrana přináší požadavek na chráněné únikové cesty a jejich odvětrání. Do požadovaných oken jsou osazeny automatické otevírače ovládané elektrickou požární signalizací. Otevírače jsou integrovány do středového sloupku tak, že respektují jednotný výraz všech oken ve fasádě.
• Protizáplavová ochrana souboru objektů areálu Klementina (při záplavách v roce 2002 do Klementina nenateklo přímo, ale sklepení Klementina bylo zatopeno přes kanalizaci a pravděpodobně i průsaky).
• Z nových technologií plynoucí navýšení výkonu trafostanice.
• Před zahájením samotných projektových prací byla dohledávána archivní dokumentace, která je uložena na mnoha místech, v několika státech Evropy - v archivu NK v Klementinu, Centrálním depozitáři NK v Praze - Hostivaři, archivu NPÚ, Archivu hl. m. Prahy. Část historických výkresů je uložena v Národní knihovně Francie v Paříži a část ve Vatikánu v archivu Jezuitského řádu. Nepodařilo se dohledat ucelenější a podrobnější výkresy z poslední radikální přestavby arch. Machoně, zejména údaje a výpočty týkající se železobetonových monolitických konstrukcí, u kterých bylo třeba posoudit jejich únosnost, protože i po revitalizaci se zde nadále počítá s umístěním depozitářů.
Plochy:
Celková plocha (včetně kostelů): 19 041 m2 (téměř 2 ha)
Celková zastavěná plocha (včetně kostelů) 13 012 m2 Celková zastavěná plocha (bez kostelů) 10 355 m2
Plocha nádvoří 6 029 m2
Základní údaje o provozu Národní knihovny v areálu Klementina v r. 2011:
• Národní knihovna uchovává celkem 6 743 727 knihovních jednotek, z toho 18 893 rukopisy, z toho v areálu Klementina cca 2 mil.
• Národní knihovna zpracuje téměř 100 000 svazků
• Počet fyzických návštěvníků cca 409 545
• Počet návštěvníků on-line služeb cca 6 261 363
• Registrovaných čtenářů 30 978
• Počet výpůjček cca 719 086.
• V celé knihovně pracuje 429 zaměstnanců.
Ing. arch. Hana Vermachová
redakční úpravy Ing. Jaroslav Pospíšil
METROPROJEKT Praha a.s.
I. P. Pavlova 1786/2, 120 00 Praha 2
tel.: 296 325 152
www.metroprojekt.cz
