Objevily se i ohlasy polemické, zejména od větších či menších odborníků na sociálních sítích. Týkaly se např. polohy kiosku výtahů na nástupišti stanice Anděl (jsou umístěny mimo osu stanice i proti sobě navzájem) – toto situování je dáno tvarem a polohou technických prostor pod nástupištěm, kde by jinak došlo k přetnutí přístupové (únikové) cesty. Na I. P. Pavlova byla polemika o situování vstupu do výtahu na terénu (daleko od zastávek tramvaje apod.). I toto umístění je dáno technickými možnostmi ve stanici metra a v podlažích nad ní, majetkoprávními vztahy k nemovitostem na terénu a historicky polohou stanice metra, která je umístěna v ose ulice Legerova na celou její šířku.
Můstek
V rámci prověřovacích studií v uplynulých více než 10 letech bylo navrženo několik způsobů situování výtahu do stanice Můstek (např. přes pasáž Černá růže, přes budovu Diamant a nakonec přímo z Václavského náměstí), bylo prověřeno několik poloh výtahového kiosku na povrchu a chodeb pod povrchem. Po konzultacích s dotčenými orgány státní správy (MČ Praha 1, památkáři, MHMP atd.) i s ohledem na možné prodloužení tramvaje do ulice Na Příkopě bylo rozhodnuto o umístění kiosku výtahu před budovou Adamovy lékárny č. p. 775/8, toto umístění bylo zahrnuto i do projektu rekonstrukce Václavského náměstí.
Stavba představuje unikátní řešení, které nebylo v tomto rozsahu zatím realizované. Byly provedeny rozsáhlé stavební zásahy včetně „tunelářských“ do provozované stanice metra (nástupiště trasy A a B), přímo do veřejných prostor stanice, navíc v těsné blízkosti stávajících sítí (kanalizace, kolektory atd.), které byly prováděny za provozu s minimálním omezením pro cestující.
Stanice metra Můstek A je ražená trojlodní, sloupového typu. Ostění hlavních staničních tunelů je výhradně z litinových tubingů. Situována je pod dolní část Václavského náměstí, má dva vestibuly (Můstek a Václavské náměstí).
Pod střední lodí stanice metra A je umístěn tzv. přestupní uzel – systém ražených chodeb o 7 m níže – spojený se střední lodí třemi dvojicemi eskalátorů.
Stanice Můstek B je umístěna kolmo na trasu I. A v tzv. odsunuté „L“ poloze. Tato stanice je přestupní na trasu A. Z toho vyplývá propojení stanic dvěma přestupními chodbami zaústěnými do nástupiště trasy A eskalátory a do nástupiště trasy B jednak podélným schodištěm ve 2/3 délky nástupiště a jednak příčným schodištěm na konci nástupiště.
Přímý výstup z nástupiště I. B je eskalátorovým tunelem vyústěným do vestibulu pod Jungmannovým náměstím a kratším eskalátorovým tunelem do podchodu pod křižovatkou u Jungmannova náměstí.
Stanice Můstek B je ražená trojlodní stanice sloupového typu a je situována cca o 10 m hlouběji než trasa A (tzn. 35 m pod úrovní terénu). Ostění této stanice je provedeno z litinových tubingů v kombinaci se železobetonovými prvky plochého dna. Sloupy jsou ocelové.
Základní údaje:
Výtahový kiosek v úrovni terénu
– zastavěná plocha: 17 m2
Celkový objem výrubu v podzemí (3 šachty, přestupní chodba) cca 3 060 m3
Délka přestupní chodby: 32 m
Výtahy terén x přestupní chodba:
– dopravní výška: 23,62 m
– kapacita: 2 x 13 osob / 2 x 1 000 kg
Výtah přestupní chodba x nástupiště A x nástupiště B:
– dopravní výška: 16,15 m
– kapacita: 13 osob / 1 000 kg
Zahájení stavby: 29. 9. 2014
Uvedení do provozu: 1. 3. 2016
Investor: Dopravní podnik hl. m. Prahy
Projektová dokumentace: METROPROJEKT Praha a. s.
Zhotovitel stavby: Metrostav a. s.
TDI a inženýrská činnost: IDS a. s.
I. P. PAVLOVA
Koncepce bezbariérového zpřístupnění stanice
I. P. Pavlova se od řešení na Můstku zcela liší, neboť místní podmínky a konstrukce stanice jsou jiné. Stanice I. P. Pavlova se nachází pod Legerovou ulicí mezi náměstím I. P. Pavlova a Rumunskou ulicí. Stanice je hloubená a má podpovrchový vestibul s podchodem. Nad nástupištěm stanice metra je jedno technologické podlaží a čtyři podlaží s podzemními garážemi.
Stanice metra I. P. Pavlova patří mezi nejstarší stanice v Praze (byla uvedena do provozu v roce 1974) a byla vybudována v otevřené stavební jámě.
Bezbariérové zpřístupnění stanice metra I. P. Pavlova je navrženo z uliční úrovně pomocí kaskády osobních výtahů. Poloha výtahu byla navržena ve spolupráci s úřadem městské části Praha 2, který dal k dispozici dům č. p. 357 v majetku MČ. První stupeň kaskády je tvořen výtahovou šachtou z uliční úrovně resp. přízemí uvedeného domu do nové přestupní chodby (délky cca 10 m) na úroveň technologického podlaží nad nástupištěm. Druhý stupeň kaskády vede na úroveň nástupiště stanice. Podél výtahové šachty je umístěno služební a únikové schodiště z přestupní chodby do úrovně terénu. Prostor jámy pro výtahovou šachtu se nacházel v polozapuštěném suterénu a v přízemí vyklizených místností domu č. p. 357 s přímým výstupem na východní chodník v Legerově ulici.
Větší část stavby byla prováděna hornickým způsobem, a to jak ražba / hloubení jámy pro výtahovou šachtu, tak i ražba přístupové chodby.
Základní údaje:
Zastavěná plocha v úrovni terénu: 47 m2
Celkový objem výrubu v podzemí (šachty, přestupní chodba): cca 1 800 m3
Výtah terén x přestupní chodba:
– dopravní výška: 15,22 m
– kapacita: 13 osob / 1 000 kg
Výtah přestupní chodba x nástupiště C:
– dopravní výška: 4,25 m
– kapacita: 13 osob / 1 000 kg
Zahájení stavby: 16. 6. 2014
Termín uvedení do provozu: 1. 9. 2015
Investor: Dopravní podnik hl. m. Prahy
Projektová dokumentace a inženýrská činnost: METROPROJEKT Praha a.s.
Zhotovitel: PROMINECON CZ a. s.
TDI: IDS a. s.
ANDĚL
Bezbariérové zpřístupnění stanice metra Anděl vyžadovalo poměrně značný objem prací prováděných hornickým způsobem. Koncepce návrhu byla založena na kaskádě výtahů jako u ostatních dvou případů. Základními okrajovými podmínkami bylo požadované umístění výtahového kiosku na povrchu a poloha stanice v podzemí.
Stanice je situována jihozápadně od křižovatky ulic Nádražní – Plzeňská. Jedná se o raženou trojlodní pilířovou konstrukci s osovou vzdáleností kolejí 21 m. Pilíře a průvlaky jsou ocelové, ostění stanice je montováno ze železobetonových dílců kruhového profilu 7,8 / 8,8 m.
Výtahový kiosek na úrovni chodníku je situován na nároží ulice Nádražní a ulice Bozděchovy. Z této úrovně vede první dvojice osobních výtahů do nové přestupní chodby v podzemí. Výtahy jsou umístěny v oválné výtahové šachtě hloubené z terénu. Na tuto šachtu ve spodní části navazuje ražená přestupní chodba délky cca 80 m, která je směrově vedena k výtahům do stanice. Výškově je přestupní chodba umístěna těsně nad klenbou stávající trojlodní stanice. V úseku nad krajním a středním staničním tunelem je chodba provedena v navýšeném profilu, ze kterého jsou nad středním tunelem na obě strany provedeny odbočky k výtahu do stanice a výtahu s bezpečnostním únikovým schodištěm do stanice. Výtahové šachty a služební schodiště procházejí nástupištním prostorem ve středním tunelu a zasahují až do prostoru pod nástupištěm. Poloha výtahů na nástupišti je dána dispozicí technických prostor v úrovni pod nástupištěm. V přestupní chodbě je umístěna odbavovací linka a tlakový uzávěr, neboť provozovaná stanice je v ochranném systému metra.
Základní údaje:
Výtahový kiosek v úrovni terénu
– zastavěná plocha: 30 m2
Celkový objem výrubu v podzemí (šachty, přestupní chodba) cca 4 675 m3
Délka přestupní chodby: 73 m
Výtahy terén x přestupní chodba:
– dopravní výška: 27,56 m
– kapacita: 2 x 13 osob / 2 x 1000 kg
Výtahy přestupní chodba x nástupiště B:
– dopravní výška: 6,30 m
– kapacita: 2 x 13 osob / 2 x 1000 kg
Zahájení stavby: 30. 6. 2014
Termín uvedení do provozu: 8. 10. 2015
Investor: Dopravní podnik hl. m. Prahy
Projektová dokumentace a inženýrská činnost: METROPROJEKT Praha a.s.
Zhotovitel: Sdružení SMP CZ, a. s. a RVES CZ a. s.
TDI: IDS a. s.
Ing. Pavel Burian
METROPROJEKT Praha a.s.
I. P. Pavlova 1786/2, 120 00 Praha 2
tel.: 296 325 152, fax: 296 325 153
www.metroprojekt.cz
