Spojili jsme se proto s Ing. arch. Tomášem Prouzou z architektonického ateliéru D3A, který nám poskytl bližší informace o této zajímavé stavbě.
Co předcházelo návrhu projektu Palác Křižík II a jaké byly zadávací podmínky?
To musíme trochu do historie. Naše kancelář - D3A (dříve D. A. Studio) se na Smíchově pohybuje od devadesátých let. Zde jsme se potkali s investory Paláce Křižík a to na projektu obchodního centra Nový Smíchov. Dlouho jsme se na dalším projektu nesešli, přestože jsme nadále působili na stejném místě. My na jih od Plzeňské s projektem Anděl City, v jehož rámci jsme postupně navrhovali šest staveb včetně Hotelu Andel´s, nového náměstí „Piazza“ a hotelu Angelo v Radlické. Oni přestavovali bývalé Křižíkovy továrny na administrativní komplex Palác Křižík. V jeho sousedství zbyla jedna z posledních proluk u Anděla – pozemek, který koupili i s naším územním rozhodnutím na hotel. Tak nás po letech cesty znovu svedly. Místo hotelu jsme začali projektovat kanceláře PK2.
Zadáním byly kanceláře koncipované jako rozšíření Paláce Křižík s využitím některých technických kapacit a stávajícího vjezdu do garáží. Úřady byl předepsán průchod pro veřejnost.
S jakou vizí jste k projektu přistoupili?
Pozemek jde napříč blokem mezi ulicemi Radlická a Kováků. Radlická je dopravně velmi rušná a prašná ulice, tvořena v této části samými novostavbami, vesměs nepříliš přívětivými. Sousední budova má navíc velmi dlouhou jednolitou fasádu. Ulice Kováků je sice klidná, ale v blízkosti sviští mostním tělesem mezi tunely městský okruh. Naší vizí byl výrazný architektonicky čistý světlý dům s jednotně koncipovanými fasádami do obou ulic, který využije výhodu klidného zeleného vnitrobloku.
Jak probíhala komunikace s investorem?
Investorem jsou dva vážení pánové, kteří se přímo účastnili všech fází od studie až po realizaci. Od projektu si slibovali výrazný, třeba i kontroverzní projekt. To jsem od počátku vnímal jako výhodu, ale i jako možné riziko v prosazování osobního vkusu v případě, že naše návrhy třeba nebudou dost „kreativní“. Nutno však říci, že ač občas složitou cestou, dospěli jsme ke shodě.
Jak je projekt koncipován a jaká je základní charakteristika projektu?
Jsou to dva městské domy vyplňující proluky obou ulic se sedmi nadzemními podlažími s ustoupenými patry. Spojené jsou v podzemí třemi úrovněmi garáží, jedním technickým podlažím a v přízemí vstupní halou. Důležité pro mne bylo, aby domy měly živý parter posilující městský charakter Radlické. Proto jsou v přízemí Radlické obchody a v Kováků jednací místnosti. Navíc je tu zmíněný průchod, který otvírá možnost nahlédnout do vnitrobloku. Mezi Kováků a Radlickou je výškový rozdíl 1,5 m, takže průchod je ve spádu. Překvapivě přebírá sklon i paralelní vstupní hala, pod ní technické patro i garáže. Domem tak prostupuje řád dvouprocentního sklonu, do kterého jsou jako podia zasazeny jednací místnosti a recepce. Šikmý je i strop a nad ním střešní zahrada. Obě křídla kanceláří mají jeden společný vstupní uzel, kterým je černá věž ve vnitrobloku se schodištěm a výtahy. Jelikož stávající jižní dvorní fasáda Paláce Křižík má okna, stojí věž v prostoru a s kancelářskými křídly je spojena prosklenými lávkami. Kanceláře jsou jednoduché prostory s jednotnou třímetrovou výškou, ve kterých stojí bílé bloky hygienických jader. Základem je velkoprostorové uspořádání, do kterého jsou dle potřeby vestavěné jednací místnosti a oddělené kanceláře.
Projekt usiluje o environmentální certifikaci BREEAM Excelent. Jak ovlivní práci architekta fakt, že je potřeba projekt navrhnout tak, aby splnil „zelená“ kriteria?
BREEAM ovlivnil stavbu více administrativně a technicky než architektonicky. Řada bodů se poskládala z prvků, které byly navrženy ještě před rozhodnutím o klasifikaci. Například zelené střechy jsme v projektu měli od počátku z důvodů bilancí zeleně. BREEAM, nevím proč, předepisuje použití 45 rostlinných druhů a přitom se nezabývá důležitějším parametrem - mocnosti pěstebního substrátu. Myšlenka hodnocení udržitelného rozvoje je ve své podstatě v pořádku, ale je třeba metodu vylepšit a zbavit se formalismu, viz výše uvedený příklad.
Mohl byste vypíchnout, co pro vás bylo na tomto projektu nejzajímavější či nejsložitější?
Zajímavé je prostorové a materiálové vyznění vstupní haly s průniky šikmých betonových ploch a skleněných fasád, příček a prosklených atrií. Dále potom stínicí panely z bílého tahokovu, které oblékají tmavý dům do bílého krajkoví.
Když začnu odzadu, tak nejsložitější byla komunikace při prosazování architektury a designu ve všech úrovních – investor, nájemce, projekce, stavba. Použili jsme řadu nevšedních řešení - betonové stropy, plechové podlahy, nátěry namísto obkladů, dveře na celou výšku místností. To mělo řadu dopadů do technických řešení, instalací, atd. V tom byl projekt složitý a pochopitelně jsme se ne všude setkali s porozuměním.
Projekt se dokončuje a nemám dostatečný odstup pro hodnocení, takže nevím, jak moc se to podařilo, ale nejzajímavějším, se mi zdá vlastní úkol navrhnout architektonicky i uživatelsky dobrou kancelářskou budovu. U nás i ve světě je kancelářských budov nepočítaně. Předhánějí se nápaditostí tvarů, fasád i materiálů. V naprosté většině se však vlastní pracovní prostor téměř neliší – snad v kvalitě a ceně podhledů. V PK2 jsme se hodně snažili o jednotu architektury zvenku i zevnitř.
Objevily se i nějaké problémy a jak se je podařilo vyřešit?
Ptáte se v průběhu dokončovacích prací. Problémů je milión a na výsledek je třeba pár týdnů počkat. Pro architekta je úžasná úleva, když najde spřízněné duše, které mají vůli věci dotahovat. Zde mám na mysli například fasádní firmu.
Zajímavým prvkem je prosklená fasáda budovy. Co byste řekl k jejímu návrhu?
Fasády byly nejsložitějším tématem návrhu. Celkem brzy jsme se s investory shodli na celoprosklených fasádách s venkovním stíněním a otvíravými klapkami. V Radlické je, vzhledem k provozu a znečištění, jen pevné zasklení. Prosklení není samoúčelné. Hloubky kanceláří jsou značné a velké plochy fasád, v kombinaci s odrazivou podlahou z pozinkovaných plechů, přivedou světlo opravdu daleko. Když odbočím, někdo může mít pochybnosti o „zelenosti“ budovy vzhledem k rozsahu prosklení. Zajímavé je, že většina kancelářských budov, která řeší tato hlediska, jsou solitérními stavbami, jejichž plášť je vystaven více povětrnosti a prosklení je větší než u kompaktní zástavby, v jaké se nachází naše stavba.
Orientace kanceláří ke světovým stranám je na východ a západ, takže nejsilnější slunce sem naštěstí nedorazí. Největší pozornost a výzkum se týkal vnějšího stínicího systému, který propůjčuje stavbě tvář. Prověřovaly se všechny možné materiály a systémy až jsme se obloukem dostali k tahokovu v bílé barvě. Výpočtem fasádní firmy Nevšímal a.s. byla stanovena skladba skel a účinnosti tahokovu, aby byly dodrženy předepsané parametry pro kontrolu tepelných zisků. To je důležité, protože pro chlazení jsou použity nízkoteplotní podlahové indukční jednotky. Svislé panely jsou šupinovitě nakoso osazené na kolejnicích vykonzolovaných před fasádou. Vždy jeden pevný a dva posuvné. Pevný panel (v ulici Kováků) zakrývá větrací klapku. Panely jsou ovládány elektrickými motory napojenými na systém inteligentního řízení techniky stavby. V návrhu, kromě vnějšího stínění, počítáme s nutností vnitřních záclon, které kromě světelné pohody přinesou domáčtější výraz a vylepší akustiku kanceláří.
Závěrem bych chtěl popřát budoucímu uživateli, firmě Seznam.cz, aby našla v nové budově příjemné inspirativní pracoviště.
Navržený fasádní systém s sebou přinesl i celou řadu nestandardních řešení. Technicky velmi náročné bylo např. usazení téměř tunových fasádních skel na své místo. Pro tuto specializovanou činnost si společnost Nevšímal a.s. vybrala „ostříleného“ partnera v této oblasti – firmu Uplifter CZ s.r.o., bez jejíž pomoci by bylo velmi složité, ne-li nereálné fasádní skla v pořádku dostat tam, kam patří. S jejím ředitelem, panem Martinem Duškem, jsme měli možnost se spojit a zeptat se ho, jak tuto akci viděl on.
Při jaké konkrétní činnosti vaše technika pomohla subdodavateli fasádního systému?
Naše společnost technicky a personálně podpořila společnost Nevšímal a.s. při montáži velkých skel na špatně přístupných místech stavby jako např. chodba a atrium uvnitř objektu, ale také na některých místech fasády. Naše minijeřáby MAEDA díky kompaktním rozměrům a malé zátěži na podklad byly schopny úzkým prostorem po pásech dojet až k montážnímu místu. Na tomto místě je třeba také vyzdvihnout profesionalitu a zkušenost našeho zadavatele. Sebelepší technika bez zkušeností a odpovídajícího přístupu příliš nepomůže.
Jakou techniku jste použili při budování fasády Paláce Křižík II?
Můžeme se mimo jiné pochlubit vysoce sofistikovanou zdvihací technikou, montážními postupy a bohatými zkušenostmi při manipulaci a složitých montážích velkoformátových skel. U tohoto náročného projektu bylo potřeba s ohledem na hmotnost skel až 900 kg a značně stísněný uzavřený prostor nasadit dva naše minijeřáby - MC 285 CRM-E (2t) a MC 405 CRM-E (5,75t). Využili jsme rovněž širokou paletu naší vakuové zdvihací techniky a velmi dobře se uplatnily i naše speciální přepravní vozíky na sklo UPT700.
Můžete uvést, co bylo z vašeho pohledu nejzajímavější a podařilo se vám vše zvládnout bez problémů?
Nejzajímavější a nejnáročnější byla montáž skel v chodbě, která prochází celým objektem z ulice Kováků do Radlické a také v atriu, kde jsme naší techniku opravdu prověřili a využili až na hranici možností. Velmi těžké skleněné prvky zde byly navrženy od podlahy až ke stropu a manipulační prostor nebyl takřka žádný. I proto jsme po úspěšně realizované montáži měli společně s naším partnerem oprávněný důvod ke spokojenosti. Tato realizace prověřila naše postupy a potvrdila jejich správnost a je pro nás povzbuzením do budoucna.
Děkuji za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
Investor: Smíchov Terrasse s.r.o.
Architekt: D3A spol. s r. o. - Ing. arch. Tomáš Prouza,
Ing. arch. Eva Macková, Ing. arch. Linda Audyová,
Ing. arch. Jan Bürgermeister, Ing. arch. Petr Jehlík, Ing. Šárka Sojková
Generální projektant: Real Development Design s.r.o.
Generální dodavatel stavby: VCES a.s.
Dodavatel obvodového pláště: Nevšímal a.s.
Technická podpora montáže fasádních skel: Uplifter CZ s.r.o.
Nevšímal a.s.
Kolínská 295, 288 02 Nymburk
tel./fax: 325 512 090, 325 514 002
e-mail: nevsimal@nevsimal.cz , www.nevsimal.cz
Uplifter CZ, s.r.o.
Jinonická 804/80
158 00 Praha-Košíře
tel.: 230 234 500, fax: 227 077 204
e-mail: info@uplifter.cz , www.uplifter.cz
