Kdo přišel s ideou vzdělávacího centra KCEV a kdy?
Správa Krkonošského národního parku hledala náhradu za vyhořelé vzdělávací centrum, které stálo ve vrchlabském parku. Současně ředitel KRNAPu Jan Hřebačka měl vizi rozšířit významným způsobem vzdělávací aktivity směrem k veřejnosti. Nechtěl jen nový dům za ten původní, ale zcela novou instituci významem přesahující hranice regionu. K tomu chtěl postavit budovu, která by mu odpovídajícím způsobem toto poslání umožnila zrealizovat.
Pro jaké účely a jak má KCEV sloužit?
KCEV slouží a má sloužit Správě Krkonošského národního parku jako kulturní a vzdělávací centrum. Tomuto účelu je podřízeno vnitřní uspořádání a architektonický koncept domu. Celý objekt je ve své podstatě učební pomůckou. Lomené tvary a materiály nejsou použity formálně, ale vychází z topografie a geologie Krkonoš a jsou prostředkem k jejímu pochopení. Celý provoz je koncentrován do co nejmenšího objemu a z toho důvodu jsou i některé funkce sloučeny. Myslím si totiž, že pojem ekologicky šetrného stavění není v uvozovkách o technologii tepelných čerpadel, ale jednoduše o tom, kolik místa v krajině zaberu a jak ho využívám. Například v KCEV garáž slouží i jako galerie. Tím jsme ušetřili skoro polovinu potřebné plochy nutné pro jeho postavení.
S jakou vizí jste k tomuto projektu přistoupili a jaké byly zadávací podmínky investora KCEV?
Jak už jsem se zmínil v předchozí odpovědi, chtěli jsme, aby architektura nebyla jen designem fasády a zhmotněním požadovaného provozu, ale určitým příkladem jak přistupovat ke stavění v chráněné krajině. Investor měl od začátku poměrně jasno, jak chce objekt používat, jaké má obsahovat prostory a co od něho očekává. Naší odpovědností bylo navrhnout k tomu odpovídající budovu. A to jsme, doufám k jeho spokojenosti, udělali :-).
Mohl byste blíže popsat koncept a architektonický návrh budovy? Co jej nejvíce ovlivnilo?
Stavební pozemek je součástí památkově chráněného parku, kde hraje pomyslné první housle zámek. Nechtěli jsme ho o tuto roli připravit a rozhodli jsme se navrhnout dům jako krajinu. KCEV je tedy ve výsledku jakýmsi hybridem mezi domem a krajinou. Jeho střecha z horských rozchodníků vyrůstá z terénu okolního parku. Dům ve své geometrii nese řadu informací o Krkonoších. Tyto informace jsou v něm zapsány podobně jako text a dají se podobným způsobem i číst. Jednotlivé úhly a směry zlomů střechy jsou přeneseny z horských masivů. Jsou výsledkem sil, které zformovaly hory za miliony let až do dnešní podoby.
Co pro vás bylo na tomto projektu nejzajímavější z hlediska konstrukčního řešení?
Konstrukce skoro všech částí vznikala komplikovaně, protože jsme nemohli, nebo nešlo použít standardní technické řešení. Potřebovali jsme izolace, které by bylo možné kontrolovat a opravit po dokončení stavby bez zásahu do interiéru a exteriéru budovy. Potřebovali jsme nedělené požární zasklení na výšku 4,3 m, což je skoro o půl metru vyšší, než bylo v dané době k dispozici. S touto raritou nám pomohli schopní lidé z firmy Nevšímal, a.s. Potřebovali jsme také tepelné izolace do 3 cm, abychom měli subtilní detaily atik. A tak by se dalo v dlouhém výčtu pokračovat, ale nejkomplikovanější byla lomenicová střecha. Její geometrie, z koncepčních a realizačních důvodů, musela z rubu a z líce stavby svírat stejné úhly a směry. To se ukázalo jako téměř neřešitelný úkol. Pokud si to zkusíte ve 3D vymodelovat, zjistíte, že vrstvy betonové skořepiny, izolací a zeminy vytváří zborcené plochy nebo se styčníky neprotínají v jednom bodě. Naštěstí nám včas pomohl architekt Jaroslav Hulín, který podobný problém řešil v Londýně při přípravě anglického pavilónu pro světovou výstavu v Číně. Promítnul celou střechu na povrch koule o poloměru 30 m. Pak mají všechny styčníky společný střed. Vyšlo to, jen byly potíže s vytyčením, protože střed byl několik desítek metrů pod zemí.
Jaké provozy (prostory) KCEV nabízí svým uživatelům?
Myslím, že pokud jde o komplexnost prostor a jejich vybavení, mohla by budova sloužit i menší vysoké škole. Najdete tady posluchárnu, která je osazena špičkovou projekční technikou a může fungovat i jako kinosál. Součástí sálu je místnost pro přípravu přednášek a tlumočnická kabina pro překlad do dvou jazyků. Sál zvládne i náročnou videokonferenci díky dvěma kamerám obsluhovaným z místnosti techniků. Odtud je možné pořizovat a archivovat obrazový a zvukový záznam. V návaznosti je v podzemí vybudována výstavní a společenská místnost, která zvětšuje prostorovou kapacitu přilehlých prostorů. Srdcem domu je laboratoř s učebnou a rozlehlou knihovnou. Všechny tyto provozy mají samozřejmě i své odpovídající servisní zázemí. V každém patře je foyer, šatny, sociální zařízení. A nakonec i zmiňovaný prostor garáže, který slouží v kombinovaném režimu garáž/galerie.
Jak byste tento projekt zhodnotil s odstupem času?
Hodnotit stavbu po šesti měsících provozu nelze. A je to otázka také na uživatele, jak je s domem spokojený. Pro mě je podstatné, zda dům přijme a nebude v něm chtít nebo muset provádět změny. Jedním z mých přání bylo postavit budovu s přemýšlivou atmosférou, kde se můžete věnovat studiu přírody. A tou, jak doufám, KCEV je. Hodně mě mrzí, že se asi v dohledné době nepodaří upravit sousední budovu Správy KRNAP, která byla v devadesátých letech nešťastně přestavěna. Její současná podoba je nesmírně arogantní ke svému okolí a myslím, že Správě KRNAP nedělá dobrou vizitku.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
Nevšímal, a. s.
Kolínská 295, 288 02 Nymburk
tel./fax: 325 512 090, 325 514 002
e-mail: nevsimal@nevsimal.cz , www.nevsimal.cz
Metrostav a.s.
– centrála společnosti
Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8
tel.: 266 019 000, 266 018 000
e-mail: info@metrostav.cz , www.metrostav.cz
