Akutní nedostatek míst v mateřských školách nutí obce po celé republice hledat nová úsporná řešení. Právě kvůli nižší pořizovací ceně a rychlé výstavbě řada z nich volí stavbu z modulů. Nový trend s sebou však nutně nese otázku, jaký dopad mají takové školky na děti. Obavy některých rodičů by mohl vyvrátit výzkum společnosti DAP services a. s., která zkoumala více než sedmdesát dětí ze školky ve středočeských Poříčanech. Výsledky výzkumu, který byl proveden technikou barvově slovních asociací a hodnocen unikátní metodou CAmethod, totiž vyloučily jakýkoliv negativní dopad modulových staveb na děti. U těch starších měla dokonce budova školky na atmosféru ve třídě vliv pozitivní.
„Mateřinka v Poříčanech byla jednou vůbec z prvních modulových školek v republice. Stavbu s celkovou užitnou plochou 217 m2 se nám přitom podařilo dokončit během pouhých dvou měsíců. Díky variabilitě systému ji lze navíc v případě nutnosti rozšířit na plnohodnotnou základní školu,“ říká Jan Petr ze společnosti Touax, která stavbu realizovala. Kouzlo nové stavební technologie je založeno na kvalitním projektu, který stavbu rozdělí na modulové jednotky. Ty jsou následně vyrobeny na míru v továrně a na místě se pouze sestaví jako stavebnice. V Poříčanech se inspirovala řada dalších obcí, jejich zastupitelé se ale i tak museli vypořádávat s mnoha předsudky. „I u nás někteří rodiče původně k nápadu modulové stavby přistupovali s odstupem, nakonec si ji ale nemohou vynachválit,“ těší ředitelku poříčanské školky Květu Suchánkovou.
Autorem diagnostické metody CAmethod, která byla při výzkumu použita, je český psycholog Jiří Šimonek. Touto metodou se vyhodnocují data nasbíraná pomocí techniky barvově slovních asociací, která pracuje s kombinací slov a barev a poukazuje na vzájemné asociace. „Prostřednictvím barev a slov, respektive analýzy jejich asociačního propojení můžeme získat podklady k tomu, abychom mohli popsat dynamiku vnitřního prožívání člověka a zpracovávání jeho životní reality. Obrovský přínos to má především u měření malých dětí, které interakci s barvami vnímají spíše jako hru, a proto reagují pocitově, bez zábran. Vzhledem k jejich věku bychom se o některých jejich pocitech jinými způsoby jen těžko dozvídali,“ vysvětluje Jana Heřmanová z obecně prospěšné společnosti Color association. Díky technice barvově slovních asociací mohou odborníci odhalit nejen to, jak na předškoláky působí prostředí školky, ale i jak například vycházejí se svými učitelkami, tj. které je inspirují a rozvíjejí, a které je naopak demotivují, či dokonce stresují.
