Navrhuje nejen celkové technické řešení staveb včetně mostních, tunelových a inženýrských objektů, sdělovacích a zabezpečovacích systémů, elektrizace a napájení, ale řeší i otázky řízení a organizace dopravy, dopravní a vozební technologie, opravárenské základny, logistiky, tarifní politiky, ekonomie dopravy a financování, vlivu staveb na životní prostředí. Další specializací firmy je navrhování pozemních a průmyslových staveb, inženýrských staveb a v poslední době také objektů pro telekomunikace a energetiku.
Zkušený tým pracovníků společnosti velmi dobře uplatňuje své dlouholeté zkušenosti v navrhování staveb u nás doma i v zahraničí. Nejlépe o tom vypovídají dva z projektů, se kterými bychom Vás rádi seznámili.

Po vyhlášení výběru konkrétního zhotovitele (Sdružení firem Strabag, Metrostav a PSVS pod vedením firmy Strabag) byla uzavřena mezi Strabagem a SUDOPem PRAHA smlouva na vypracování realizační dokumentace stavby, na níž byly neprodleně zahájeny projektové práce. Díky průběžnému odevzdávání RDS jednotlivých stavebních objektů mohly být zahájeny i vlastní stavební práce, na něž navázalo dne 3.3.2009 oficiální zahájení stavby za účasti tehdejšího předsedy vlády Miroslava Topolánka. I přes znatelné problémy s částí vlastníků dotčených pozemků a dále se zdržením vyvolaným (i když očekávaným a nutným) podrobným archeologickým průzkumem (viz níže) se povedlo již v roce 2010 zprovoznit první ze tří mimoúrovňových křižovatek, jejíž přínos z hlediska dopravní plynulosti a zvýšení bezpečnosti je již po jejím několikaměsíčním užívání zřejmý. Uvedení do provozu další části je uvažováno na konci roku 2011 (cca km 3,5 – 7,9), provoz obchvatu v plném rozsahu je plánován na konec roku 2012. Zástupci investora, zhotovitele i projektanta této stavby se s uvedenými termíny ztotožňují, snad i v dalších postupně otevíraných úsecích se projeví – stejně jako na prvním úseku – dosavadní snaha o vzájemnou funkční spolupráci mezi všemi uvedenými složkami zajišťujícími projekt, financování i realizaci.           

Dopravní význam stavby
Výstavbou a zprovozněním obchvatu Kolína by mělo u trasy stávající silnice I/38 – průtah městem dojít k jejímu výraznému zklidnění, jakož i k omezení jejího negativního vlivu na okolní zástavbu. Naopak pro tranzitní dopravu by se mělo jednat o výrazné zrychlení průjezdu oblastí Kolínska nezatížené úrovňovými křižovatkami, nýbrž disponující třemi křižovatkami mimoúrovňovými. Z hlediska dopravní zátěže navrhované komunikace bylo uvažováno v souladu s aktualizací dopravní zátěže provedené v roce 2005 a přepočtené pro rok 2030 s následující intenzitou: 13 472 vozidel / 24hod. (z toho 4 304 těžkých vozidel / 24 hod.) pro úsek mezi počátkem trasy a přeložkou Polepské (silnice II/125), resp. 11 857 vozidel / 24hod. (z toho 2 970 těžkých vozidel / 24 hod.) pro úsek mezi přeložkou Polepské (silnice II/125) a koncem trasy. Minimalizace negativních účinků dopravy na životní prostředí bude docílena dodržením závěrů dokumentace E.I.A. pro fázi projektu, výstavby i provozu, zasažená lesní zeleň bude kompenzována náhradní výsadbou provedenou v rámci stavebního objektu Vegetačních úprav.
Z hlediska zajištění dopravní obslužnosti přilehlých pozemků je nutno k lokalitám, ke kterým by realizací obchvatu byla znemožněna jejich přístupnost, zajistit vybudováním nových polních cest přístupy náhradní.

Umístění a popis stavby
Zájmové území se nachází jižně od centra Kolína na katastrálních územích Kolín, Štítary, Polepy a Nebovidy. Trasa je ve své převážné části vedena po plochách se zemědělskou půdou, pouze v dílčích částech (chatařská oblast u Pražského předměstí, Štítary, Polepy, Šťáralka) se přibližuje k zástavbě.
Jedná se o novostavbu pozemní dvoupruhové komunikace procházející jižně od Kolína. Komunikace je navržena v kategorii S 11,5/80, počátek přeložky je situován na stávající silnici I/38 západně od Kolína do blízkosti stávající křižovatky silnic I/38 a I/12, konec úpravy je umístěn východně od Kolína na stávající komunikaci I/38 poblíž Šťáralky. Trasa obchvatu je vedena v souladu s územním plánem Kolína, ve směru staničení mimoúrovňově kříží silnice I. třídy číslo I/12, II. třídy číslo II/125 a III. třídy číslo III/125 40, III/333 45, III/125 50 a III/125 55, trať ČD Kolín–Ledečko, vodoteče Pekelský potok, Polepka a Nebovidský potok. Dále mimoúrovňově kříží polní cesty u Štítar, Polep a v Polepském údolí. Součástí stavby jsou kromě hlavní trasy tři mimoúrovňové křižovatky, úpravy stávajících komunikací, přístupové komunikace k přilehlým objektům, mostní objekty v celkovém počtu 12 (z toho 6 na hlavní trase), úprava trati ČD, protihlukové stěny a valy, přeložky inženýrských sítí (vodovody, slaboproudá a silnoproudá vedení, plynovody, ropovody, produktovody), demolice, náhradní výsadba a rekultivace. Základní návrhová kategorie pozemní komunikace hlavní trasy S 11,5/80 je v prostorech křižovatek doplněna odbočovacími a připojovacími pruhy. Volná šířka komunikace je zachována v celém rozsahu trasy.
Jednotlivé kategorie komunikací vycházely ze zadávacích podmínek zohledňujících výhledový rozvoj silniční dopravy a ze závěrů jednotlivých jednání konaných v rámci prací na projektové dokumentaci. Řízení silničního provozu bude provedeno pomocí definitivního svislého a vodorovného dopravního značení, které je podrobně rozpracováno a projednáno s Policií ČR v rámci samostatného stavebního objektu.

Rozhodující technické parametry stavby - komunikace, mosty
Z hlediska komunikací jsou kromě hlavní trasy – stavební objekt „SO 101 – Silnice I/38“ (řešena jako nedělená dvoupruhová komunikace délky cca 8 km) dalšími rozhodujícími objekty tři mimoúrovňové křižovatky; a sice „SO 102 – MÚK Kolín – západ“ (řešena ve třech kvadrantech jako neúplná čtyřlístková, kromě silnic I/38 a I/12 je tvořena dalšími šesti křižovatkovými větvemi A – F), „SO 103 – MÚK silnic I/38 a II/125“ (řešena jako osmičkovitá křižovatka doplněná o úrovňové propojení silnic II/125 a III/12 550, vlastní objekt SO 103 je tvořen čtyřmi křižovatkovými větvemi A – D umožňujícími veškeré křižovatkové pohyby) a „SO 104 – MÚK Šťáralka“ (řešena jako trubkovitá, je tvořena pěti větvemi A – E umožňujícími veškeré křižovatkové pohyby).
Z hlediska mostních objektů jsou z dvanácti objektů největšími z nich „SO 204 – Most v km 2,300 přes Štítarské údolí a Pekelský potok“ (jedná se o most na silnici I/38 a překračující silnici III/12540. Nosná konstrukce mostu je řešena jako spojitý nosník o devíti polích. Nosná konstrukce je navržena z monolitického dodatečně předpjatého betonu, délka mostu cca 410 m) a „SO 205 – Most v km 5,600 přes Polepské údolí“ (jedná se o most na silnici I/38 o šesti polích, řešen jako spojitá dvoutrámová předpjatá konstrukce s normovanou zatížitelností, jedna konstrukce pro oba směry, délka mostu cca 200 m).

Záchranný archeologický průzkum
Jak již bylo výše uvedeno, bylo nutno před zahájením vlastní realizace obchvatu Kolína provést záchranný archeologický průzkum. Práce na něm byly zahájeny v roce 2008 pod vedením paní Radky Šumberové (Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.)
Již před zahájením terénních prací  bylo provedeno vyhodnocení dostupných archeologických dat ve spolupráci s Regionálním muzeem v Kolíně. Vlastní záchranný archeologický výzkum byl zahájen v dubnu roku 2008 a ukončen v roce 2010. Archeologické situace byly zachyceny téměř v celé trase obchvatu, s výjimkou bezvodého území v úseku 3,3 – 3,7 km jihozápadně od Kolína. Všechny zkoumané areály byly využívány opakovaně v průběhu pravěku, některé i v raném středověku, a tomu odpovídá i značná hustota archeologických objektů, např. neolitické rondely, sídliště z doby bronzové, pohřebiště apod.
Závěrem lze konstatovat, že záchranný archeologický výzkum v trase obchvatu Kolína svým rozsahem a počtem zjištěných archeologických situací vysoce překročil původní předpoklady, jeho rozsahu odpovídala i délka jeho provádění, která se promítla i do délky doby vlastní výstavby obchvatu.

Ing. Zbyněk Musil

SUDOP PRAHA, a.s.
Olšanská 1a, 130 80 Praha 3
tel.: 267 094 111, 267 094 305, fax: 224 230 316
e-mail: praha@sudop.cz, www.sudop.cz