Lávka v Hradci Králové
V dubnu bylo slavnostním otevřením završeno mnohaleté úsilí o výstavbu lávky přes Labe u ­Aldisu v Hradci Králové. Návrh vzešel z architektonické soutěže na pěší a cyklistické propojení obou břehů Labe. V místě mezi Labským a Tyršovým mostem byla navržena a postavena lávka s velkorysou bezkolizní šířkou 4,5 metru a bez zásahu do koryta řeky. Je navržena jako spojitý nosník o dvou polích, rozpětí hlavního pole činí asi 69 metrů, rozpětí vedlejšího cca 33 metrů.
Jde o architektonicky a technologicky velmi exponovanou stavbu. Základní konstrukční ideou návrhu je kombinace taženého ocelového spodního pásu tvořeného dvojicí ocelových nosných lan a tlačené železobetonové desky mostovky. Mostovka ­sestává z prefabrikovaných deskových prvků z UHPC předepnutých čtveřicí předpínacích kabelů a zmonolitněné dobetonávkou pro zajištění spojitosti konstrukce. Deskové prefabrikáty z UHPC jsou uloženy na ocelových polorámech, které zaručují přenos sil mezi mostovkou a nosnými lany. Výška těchto příčníků / ocelových žeber je proměnná, koresponduje s parabolickým vedením nosných lan. Žebra v pravidelném rastru 2,4 metru plynule přechází ve sloupky zábradlí.
Dvojí zakřivení geometrie nosných lan (parabolické vedení v horizontální i vertikální rovině) zajišťuje tuhost konstrukce. Předpětí je navrženo jako externí a je situováno mimo desku mostovky. Geometrie předpětí je zvolena tak, aby radiální síly ve vertikální rovině působily proti účinkům vnějšího zatížení a zároveň aby radiální síly v horizontální rovině konstrukci stabilizovaly. Celá konstrukce díky tomu velmi dobře vzdoruje i nerovnoměrnému jednostrannému zatížení a předpětí konstrukci stabilizuje proti torzním účinkům. Celá konstrukce se chová jako „samokotvená“, do základů nejsou přenášeny žádné vodorovné síly.
Provázanost funkcí celé konstrukce vytváří pevný, ale subtilní celek, s celkovou délkou přemostění 102 metrů. Lehkost a udržitelnost konstrukce spočívá v minimalizaci použitého materiálu. Celková cena stavby je dána spíše ojedinělým technickým řešením, výjimečně řešenou architektonickou podobou než použitím UHPC a dalších špičkových materiálů.

Lávka Žamberk
Ve městě Žamberku se podařilo obnovit pěší a cyklistické přemostění Divoké Orlice. Cílem bylo nahradit původní železobetonovou obloukovou lávku, kterou již nebylo možno rekonstruovat, tvarovou replikou z moderních materiálů. Tvarosloví oblouků a architektonické a kompoziční řešení navazuje na původní křivku dvojicí prefabrikovaných UHPC oblouků a lehkou zavěšenou ocelovou mostovkou s pochozími pororošty, která zároveň slouží jako spodní táhlo.
Konstrukce každého oblouku je zhotovena jako dvojice prefabrikátů s montážním spojem ve vrcholu. Vyrobeny byly přesné poloviny dvojice obloukových pasů. Spojení oblouků ve vrcholu je zajištěno provázáním výztuže a aplikací UHPC in-situ. V dolní části (v patě) oblouků vyčnívá z prefabrikátů výztuž pro spřažení s příčníky (betonovanými rovněž z UHPC přímo na stavbě) a zárodky kotev příčného předpětí.
Lávka v Žamberku je prvním obloukovým mostem s dolní mostovkou z materiálu UHPC na světě.


Štvanická lávka
Koncem července byla v Praze otevřena Štvanická lávka spojující Holešovice s Karlínem. Po Trojském mostu (2014) se jedná o nové přemostění řeky Vltavy v hlavním městě po téměř 9 letech.
Koncepcí mostu je prostorová křivka jako plynulá cesta vycházející z dynamiky pohybu chodců a cyklistů. Tvarosloví reaguje pokorně na panorama Prahy, na napojení na holešovický a karlínský břeh i na urbanistický návrh řešení ostrova Štvanice. Byla zvolena konstrukce, která nejde do výšky, nebrání chodcům a cyklistům v pohledech na městskou krajinu. Hlavní nosná konstrukce je spojitý trámový nosník. Je podepřena dvěma nábřežními opěrami, dvěma pilíři na krajích ostrova Štvanice tak, aby do ostrova co nejméně zasahovala, a dvěma pilíři v nesplavném rameni řeky Vltavy. Na Štvanici volně klesá rampa, jejíž půdorysné vedení kopíruje křivku břehu ostrova. Krajní pole konstrukce kvůli bezbariérovému a plynulému navázání na holešovické straně vertikálně klesá na úroveň chodníku na nábřeží. Toto pole je navrženo jako vertikálně pohyblivé v místě opěry, kde je umístěn hydraulický pístový mechanismus pro zajištění vertikálního zdvihu až nad požadovanou úroveň povodně Q1000 (Q2002 + 1 m). Jedná se o zdvih cca o 3 m při pootočení pole kolem převislého konce u prvního pilíře ve Vltavě. Průchozí šíře v hlavním směru je 4 m a v místě rampy 3 m.
Most je zhotoven z UHPC s povrchem odpovídajícím bílému mramoru. Nosná ­konstrukce je vytvořena z prefabrikovaných segmentů, které jsou pomocí předpínacích kabelů sepnuty v jeden souvislý celek. Součástí lávky je i ornamentální bronzové madlo s figurálními prvky zvířecích hlav na koncích od sochaře Aleše Hvízdala. V madle je integrováno osvětlení lávky. Návrh zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži v roce 2017.
Spojitý nosník z kompozitu ­UHPFRC má příčný řez tvaru H a podélné parabolické předpětí je vedeno uvnitř nosníků. Stěny tvoří dva plné obdélníkové boční parapetní nosníky, jsou plynule spojeny s mezilehlou deskou mostovky. Ta je přímo pochozí a je vyztužena příčnými žebry. Výrobně a montážně jde o segmentovou mostní konstrukci tvořenou 57 prefabrikáty. Segmenty lávky jsou vzájemně spojeny pomocí vnitřního předpětí, které tvoří lana se soudržností. Každý parapetní nosník je předepnutý kombinací 4 kusů 19lanových kabelů.
Pro zjednodušení prefabrikace je plynulá křivka, vedená směrovými a výškovými oblouky, upravena do plynulého polygonu tak, aby byl každý ze segmentů veden v přímce. Spojitý nosník, který spojuje holešovický a karlínský břeh, plynule přechází v boční rampu odbočující na ostrov Štvanice, a tvoří tak jednotný celek bez dilatačních spár. V místě teoretické polohy nulového ohybového momentu je do konstrukce vložen mechanický čepový kloub z nerezové oceli, který umožňuje otočení krajního holešovického pole kolem horizontální osy, a tím zajišťuje zdvih a požadovaný průtočný profil v případě povodně.
Největší prefabrikovaný segment s objemem bezmála 20 m3 s hmotností přesahující 50 tun a zabudovaným nerezovým kloubem je největším v ČR vybetonovaným prefabrikátem z UHPC. Celkový objem segmentů z ­UHPFRC přesáhl 700 m3, celkový objem prefabrikátů přesahuje 750 m3, mo­nolitická část konstrukce objemem přesahuje 120 m3. Dokončená lávka je tak největší aplikací ­UHPFRC v ČR i ve střední ­Evropě. Lávka Holešovice – Karlín, aktuálně Štvanická lávka, je dobrým příkladem moderní a kvalitní technologie ve spojení s tradiční, poctivou a pokornou architekturou.
Vzhledem ke svým mechanickým charakteristikám, nezměrné trvanlivosti, houževnatosti, a minimálním požadavkům na údržbu si UHPFRC určitě najde cestu nejen do výroben prefabrikátů, ale i na stavby. Jako materiál budoucnosti bude mít své široké uplatnění.