Pane řediteli, řekněte, prosím, našim čtenářům něco o historie společnosti. Čím se zabývá, kolik má zaměstnanců a jaká je její působnost?
Vznik společnosti byl trochu hektický, kdy po rozpadu bývalé společnosti VOD-KA Litoměřice, se jedna její divize odštěpila, a vznikl tak Garnets Consulting a.s., se sídlem v Teplicích. Naším hlavním zaměřením je dozorování a řízení projektů, řízení staveb, technický dozor investora, správa stavby a další navazující činnosti. To vše v oblastech vodohospodářských staveb, životního prostředí a v poslední době také pozemního stavitelství. Pohybujeme se zhruba na 15 stálých zaměstnancích, ale každý projekt, na kterém pracujeme, je naprosto unikátní, takže podle typu projektu většinou najímáme další experty, kteří jsou pro tento projekt nezbytní. Naší působností je celá Česká republika a některé projekty provádíme také v zahraničí.

Na které zajímavé projekty, od začátku vaši činnosti až po dnešek, byste rád upozornil?
Máme za sebou celou řadu projektů, které byly opravdu unikátní. Z těch největších bych mohl jmenovat např. odprášení Třineckých železáren, výstavbu ­bioplynové stanice u Mladé Boleslavi ­nebo výstavbu celé řady čistíren odpad­ních vod. V našich začátcích jsme většinu prací prováděli ­pouze v oblasti vodohospodářských a ekologických staveb. Jsme proto podepsaní pod ČOV v Kladně, Liberci, Litvínově, Mladé Boleslavi či Náchodě. Naší největší stavbou z oblasti ČOV byla výstavba nové vodní linky na ČOV v Praze. V tuto chvíli máme podepsaný kontrakt i na starou vodní linku tamtéž a pouze čekáme na výběr dodavatele. Dalším zajímavým projektem byla také likvidace vrtů po těžbě ropy na Jižní Moravě. Dnes už se ale naše práce posunula z oblasti vodohospodářských staveb také do staveb pozemního stavitelství, kde jsme v současnosti činní třeba na rekonstrukci budovy pro SFDI nebo na rekonstrukcích na Letišti Václava Havla v Praze. Velice atraktivní stavbou byl přístav ve Veselí nad Moravou pro Ředitelství vodních cest ČR a právě teď pracujeme na plavebním stupni Rohatec, kde se staví nová plavební komora a opravuje jez. Máme za sebou ale i více dalších přístavišť na Labi.


Mohl byste některou z těchto staveb popsat trochu detailněji?
Rozsahem i náročností projektu bych určitě jako číslo jedna vyzdvihl pražskou ČOV, kde se stavěla nová vodní linka, jejíž cena byla v řádu mnoha ­miliard korun. Stavba probíhala metodou ­Design&Build a byla to jedna z největších staveb v České republice, která se tímto způsobem realizovala. Stavba byla extrémně náročná technologicky, časově i logisticky. V jednom okamžiku zde bylo třeba i 15 věžových jeřábů, takže si jistě každý umí představit, jak těžké bylo vše zvládnout technicky i prostorově. Naše práce zde spočívala v zastupování investora, takže jsme řídili všechny kontrolní dny a všechna jednání, kontrolovali kvalitu prováděných prací, dodávky strojních zařízení, zda odpovídají projektu, fakturaci ze strany dodavatele a jednali jsme s orgány státní správy. Na této akci jsme měli poměrně obsáhlý tým, který čítal více než 20 lidí. Celý projekt nakonec dopadl velice dobře, z čehož máme obrovskou radost.
Před nedávnem bylo také slavnostní zahájení provozu bioplynové stanice v průmyslové ­zóně Plazy u Mladé Boleslavi, kde dochází ke zpracování až 25 ­tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu ročně. Investorem byla společnost ­COMPAG Mladá Boleslav s.r.o. a tento projekt byl unikátní právě tím, že se z biologicky rozložitelných odpadů získává vlastní bioCNG, který by měl být využíván pro provoz 17 nových autobusů ve městě Mladá Boleslav. Zároveň je tam zařízení, které umožňuje vtláčet plyn do sítě, což je naprosto unikátní technologie, jakých v ČR není mnoho. I na této stavbě jsme zastupovali investora ve vztahu k dodavateli a řídili celý projekt. Opět jsme organizovali a řídili kontrolní dny a pomáhali investorovi vykazovat stavbu ve vztahu k bankovním institucím, které část tohoto projektu úvěrovaly.

Zmínil jste se také o vaší činnosti v zahraničí...
To je pravda. Na Balkáně se nám podařilo zrealizovat k dnešnímu datu dva velice zajímavé projekty. Jeden byl v Černé Hoře, kde se jednalo o likvidaci staré skládky s následnou biologickou rekultivací celého území. Druhý projekt jsme absolvovali v Makedonii, kde se jednalo o ČOV. Naše práce v zahraničí vždy funguje tak, že v těchto zemích máme místního partnera, se kterým spolupracujeme a všechny tyto projekty mají vždycky externí financování, ať již z evropských fondů nebo mezinárodních bank. To je naprosto nezbytné proto, aby byla zajištěna kvalita projektu, a abychom i my měli určitou míru jistoty, že za svou práci dostaneme zaplaceno. Dnes se ­zaměřujeme na oblast Balkánu, ale vyvíjíme aktivity i ve středoasijských republikách, kde již máme podepsán kontrakt v Kyrgyzstánu. Další aktivity v řízení projektů vyvíjíme také na Blízkém východě a uvidíme, jak se tyto naše aktivity budou vyvíjet dále.


Jak jste byl spokojen s hospodářským výsledkem loňského roku a co rok letošní?
Loňský rok dopadl dobře a byli jsme s ním velice spokojeni. Letošní rok se ale zatím nevyvíjí úplně podle našich představ. Máme podepsánu spoustu zakázek, ale bohužel dochází k jejich obrovskému zpožďování, což je zapříčiněno současnými komplikacemi na českém stavebním trhu. Většinou je to způsobeno konkurenčním bojem stavebních firem, kdy skoro u každé velké zakázky dochází k obrovským prodlevám. Neúspěšné firmy se stále odvolávají, a vše se znovu a znovu oddaluje. Brání nám to v práci, ale zde jsme bohužel pouze v roli čekatelů, kteří nic urychlit nemohou.

Na spuštění kterých nejzajímavějších projektů teď čekáte?
Doufáme, že se brzy rozběhne rekonstrukce tzv. „Bonbónu“, což je velká administrativní budova na pražském letišti Václava Havla. Jsme velice hrdí na to, že tam můžeme pracovat, a že jsme byli právě pro tuto stavbu vybráni. Další z významných projektů je rekonstrukce staré vodní linky na ČOV v Praze, což je projekt za 6-7 miliard korun. Určitě nám v tomto výběrovém řízení hodně pomohlo i to, jak jsme se vypořádali s rekonstrukcí nové vodní linky tamtéž. Dalším obrovským projektem je stavba koncertní haly v Ostravě. Měla by to být opravdu krásná stavba, architektonicky velice zajímavá, která by byla prestižní záležitostí pro celou Ostravu. Dále máme podepsány kontrakty na Justiční palác v Ústí nad Labem nebo školu u Prahy.

Jaké jsou novinky ve společnosti?
Je pravdou, že i u nás nyní dochází k určitým úpravám v naší činnosti. Tím, jak se stavebnictví posouvá stále více k digitalizaci, tak již i my máme praktické zkušenosti s projekty, které běží pouze v režimu BIM. To je v poslední době asi největší novinka, která zasahuje do naší práce. Další novinkou je pak výstavba modelem Design&Build. Před pár lety se nic podobného v ČR nerealizovalo, ale v poslední době se tento model využívá čím dál častěji, protože investoři vidí, že jim to přináší řadu výhod.


V čem vidíte největší přednosti vaší společnosti a jak vidíte svou budoucnost za dalších 5 let?
Naše největší přidaná hodnota spočívá v tom, že se snažíme s každým investorem navázat velice dobrý a úzký vztah, který je založený na důvěře a komunikaci. Všichni naši lidé procházejí celou řadou školení, aby si osvojili veškeré nové trendy a mohli pak nabídnout to nejlepší, co je právě k mání. Investorům se vždy snažíme zajistit co nejlepší poměr kvality a ceny, aby výsledkem byla co nejkvalitněji postavená stavba, s co nejmenšími problémy. Jsme hrdí na to, že máme stálý kolektiv s minimem fluktuací, který je již nesmírně zkušený a připravený na jakékoliv další výzvy. V současnosti máme podepsány kontrakty na pět staveb, které jsou hodnotově každá vysoce přes miliardu korun. Myslím si, že i to je určitou vizitkou naší společnosti. Věřím proto, že i za dalších 5 let se budeme ucházet o prestižní zakázky na stavebním trhu a budeme nabízet špičkové služby investorům. Doufám také, že se nám podaří ještě více rozvinout naši činnost i v zahraničí, abychom nebyli tak úplně závislí pouze na českém trhu.

Děkujeme za rozhovor
a přátelské přijetí

Ing. Miroslav Bindač