Jak se na průběh koronavirové krize v tomto segmentu průmyslu dívá ministr dopravy a průmyslu ČR Ing. Karel Havlíček a zdali obor nepostihnou škrty investic v důsledku přijímání úsporných opatření, jako tomu bylo v uplynulých letech, tak to již byla jedna z prvních otázek naší redakce, která na něj mířila.

V uplynulém období jste navýšili objem prostředků SFDI cca o 6,5 mld. Kč na 93 mld. Kč. Nehrozí u tohoto fondu, v důsledku dopadů koronavirové krize na ekonomiku ČR, v průběhu roku škrty v rámci přijímání úsporných opatření?

Zastávám názor, že proinvestiční politika může pozitivně ovlivnit složité období návratu z krize, kterou dění kolem koronaviru COVID-19 způsobí. Musíme se vyvarovat chyb z let 2010–2012, kdy nepromyšlené kroky při snižování rozpočtu resortu dopravy znamenaly velmi kritický stav pro všechny procesy spojené s přípravou a realizací dopravních staveb. Rozpočet SFDI jako jeden z klíčových pilířů financování dopravních staveb bude finančně stabilizován a nyní jednáme o jeho dalším posílení v roce 2020. Rovněž bude nutné udržet pozitivní trend financování dopravní infrastruktury i v roce 2021. Multiplikační efekty plynoucí z investic do dopravní infrastruktury mají pozitivní dopad na celou ekonomiku a dobudování páteřních dopravních sítí je pro ČR jednou z priorit.

Koho se krize velmi dotkla, jsou dopravci. A to jak v oblasti autobusové či osobní dopravy, tak samozřejmě také na železnici. Došlo k rušení spojů a omezení pohybu zboží. Jaká opatření připravujete na pomoc tomuto sektoru a nechystáte se kvůli tomu zrušit slevy na jízdné pro studenty a důchodce?

Otázka rušení slev na jízdném pro studenty a důchodce není v současné době téma k diskuzi. Zajistili jsme odklad v otázce placení mýta pro silniční nákladní dopravci, v případě veřejné dopravy zajišťované v režimu smluv o veřejných službách se případná pomoc státu, krajů a obcí bude odvíjet od obsahu těchto smluv. Pro tyto dopravce byl zároveň na základě dohody s Asociací krajů České republiky a Svazem měst a obcí ČR nastaven dotační program s finanční podporou ve výši 100 000 000,- Kč na zajištění ochranných chemických prostředků a ochranných pomůcek a služeb spojených s dezinfekcí prostoru pro cestující ve vozidlech veřejné dopravy.

Vraťme se k dopravním stavbám. Jaké klíčové dálniční stavby jsou nyní rozestavěné a budete v souvislosti s koronavirovou krizí zohledňovat kupříkladu neplnění či zpoždění termínů předání klíčových staveb?

V realizaci máme aktuálně celkem 113 km dálnic a 52 kilometrů silnic I. třídy. Patří mezi ně úseky dálnic D3, D6, D7, D11, D35, D48, D55 a D56. Ze silnic I. třídy stavíme např. obchvat Chrudimi, Havlíčkova Brodu, Krnova a mnohé další. Dále modernizujeme celkem 71 kilometrů dálnice D1. Kompletní seznam staveb v realizaci si může každý zájemce prohlédnout v interaktivní mapě na stránkách Ministerstva dopravy nebo Ředitelství silnic a dálnic.
Mezi nejrozestavěnější dálnice patří v současné chvíli hradecká D11, kde se staví dva úseky v celkové délce 22,4 km. První úsek se staví od Hradce Králové do Smiřic v délce 15,2 km a na něj navazuje úsek Smiřice – Jaroměř v délce 7,2 km. Dálnice bude následně pokračovat až na polské hranice a stane se tak významnou dopravní spojkou do Polska. Mezi další klíčovou rozestavěnou stavbu patří D35. Zde jsou v realizaci dva úseky a to Časy – Ostrov v délce 14,7 km a Opatovice – Časy v délce 12,6 km. D35 se po dokončení stane alternativou k dnes přetížené D1. V železniční dopravě Správa železnic v loňském roce odstartovala řadu staveb, které pokračují i v roce 2020. Patří mezi ně například elektrizace tratí Uničov – Olomouc (4,8 mld. Kč) a Šakvice – Hustopeče u Brna (1,7 mld. Kč), na čtvrtém koridoru modernizace úseku Soběslav – Doubí u Tábora (4,9 mld. Kč), optimalizace trati Praha–Smíchov – Černošice (3,7 mld. Kč) nebo Lysá nad Labem – Čelákovice (1,8 mld. Kč).
Investujeme také do vodní dopravy. Ředitelství vodních cest v současné době pracuje na stavbě plavební komory Hořín. V souvislosti s tím se modernizuje i celý Vraňansko-hořínský plavební kanál, který je jednou z největších staveb ve vodní dopravě za desetiletí. Umožní plout vysokým lodím až do Prahy. Na kanálu se modernizuje pět mostů, které byly na hranici životnosti. Unikátnost stavby představují tři mosty, které budou řešené jako zdvižné. Dálkově budou ovládány právě z komory Hořín. Modernizace celého plavebního kanálu skončí v letošním roce. Mezi další investice ŘVC patří rekreační přístav Veselí nad Moravou, který je součástí populárního Baťova kanálu. Přístav bude uzpůsoben na „parkování“ malých plavidel, doplnění pohonných hmot, čerpání elektrické energie a bezpečný nástup a výstup turistů jak z lodi, tak na loď.
V počáteční fázi působení ­Covid-19 docházelo k tomu, že se vraceli někteří cizí státní příslušníci ze staveb domů, zejména na Slovensko či Ukrajinu nebo do Polska, v současné době je však již situace personálně lepší. Nelze vyloučit dílčí posuny v uvedení staveb do provozu, ale vždy to bude detailně řešení mezi investorem a zhotoviteli. Bude nutné racionálně zhodnotit související aspekty.

Co byste poradil firmám, které nemohou sehnat dostatek ochranných pomůcek (roušky, respirátory) pro své pracovníky na stavbách a obávají se jejich nákazy, případně i pracovně právních sporů?

Ministerstvo dopravy se snaží cestou investorských organizací distribuovat zatím omezené množství ochranných pomůcek pro pracovníky investorů, kteří se pohybují na stavbách. U realizačních firem není bohužel zatím jiná cesta, než zabezpečení formou samostatného nákupu či využití současných existujících možností ochrany na trhu.

Ke svému konci se blíží i modernizace dálnice D1. V letošním roce bude rozestavěno nejvíce, celkem sedm úseků. Platí i přes nynější problémy termín jejího dokončení v roce 2021? Nezpůsobí příliš mnoho rozestavěných úseků D1 po skončení koronavirových opatření její totální kolaps?

Ano. V letošní stavební sezóně modernizujeme celkem sedm úseků dálnice D1. Ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic i jednotliví zhotovitelé dělají vše pro to, aby byl termín v roce 2021 dodržen.
Abychom během modernizace D1 zachovali plynulost i bezpečnost dopravy, budeme i v letošním roce využívat všechna dosud vyzkoušená opatření, která podporují jak bezpečnost řidičů, tak bezpečnost dělníků provádějících stavební práce v těsné blízkosti veřejného provozu. Kromě dnes již standardních opatření, jako jsou dočasná nízká svodidla, zvýrazněné dopravní značení, úsekové měření rychlosti, mobilní informační systém apod., budeme klást důraz zejména na minimalizaci uzavírek do 1 jízdního pruhu. Ty jsou nezbytné v době výstavby dlouhodobého dopravního omezení a nyní jsou již tyto krátkodobé etapy na všech úsecích kryty smluvními sankcemi pro případ nedodržení stanovených limitů. Rovněž budou veškerá dopravní omezení projednána se složkami IZS a s odtahovými službami tak, aby v případě mimořádné události byl čas její likvidaci co nejkratší.
Pozitivní je samozřejmě současný nižší provoz na dálnici D1, který pomůže eliminovat délky případných kolon v souvislosti s převáděním provozu do protisměru či s bouráním mostů. Postup modernizace byl a je konzultován s Dopravní policií, neočekávám, že postupný návrat do normálu po koronaviru by měl mít zásadně jiný negativní vliv na dopravní situaci, než bylo původně plánováno.
Z aktuálně modernizovaných 71 kilometrů bude 37 km zprovozněno již na konci letošního roku.

Připravujete v současné době projektově či legislativně další stavby, ať již se jedná o dálnice či železnice?

V současné době běží i nadále projektová a majetkoprávní příprava celé řady dopravních staveb dálničních, silničních, železničních či vnitrozemských vodních. V tomto směru nedošlo k žádným razantním změnám, prodluží se samozřejmě procesy projednání s úřady, projektové a konzultační firmy přešly na formát vzdálené komunikace, která jim umožňuje další práce na projektových dokumentacích. Nicméně i zde platí, že čím dříve se dostaneme do normálu a budeme moci parametry dopravních staveb zase detailně projednávat, zejména se zadavatelem a dotčenými orgány, tím lépe. V různých fázích přípravy se nachází veškeré stavby, které jsou potřeba k dokončení dálniční sítě České republiky. Na nejvíce vytížených dálničních úsecích chystáme jejich rozšíření na šestipruhové uspořádání. Na silnicích I. třídy je v přípravě velké množství obchvatů a přeložek. Všechny připravované akce naleznete opět v naší interaktivní mapě.
Ze železniční výstavby jsou nyní v plném běhu přípravy na vysokorychlostní tratě. Dokončeny budou v letošním roce studie proveditelnosti na rameni Praha – ­Brno – Ostrava. Pokračovat budeme v procesu aktualizace Zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, který umožní získat územní rozhodnutí, a zahájíme zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí prvních úseků VRT. Naplno se rozebíhá spolupráce Správy železnic a DB Netz v projektové přípravě přeshraničního tunelu v Krušných horách. Dojde ke společnému zadávání veřejných zakázek souvisejících s realizací tohoto velkého společného evropského projektu obou manažerů infrastruktury.
Úspěšně pokračujeme také v přípravě stavby projektu železničního spojení Prahy, Letiště Václava Havla a Kladna, kde u některých úseků už připravujeme dokumentaci pro stavební povolení.
Ve vodní dopravě chystáme v blízké budoucnosti splavnění Baťova kanálu ještě více na jih až do Hodonína. Zvýší se tím ještě více atraktivnost celého kanálu.

Jaké rozhodující stavby v oblasti dálnic a železnic budou letos zahájeny?

Ze silničních staveb letos zahájíme další úsek dálnice D48 z Bělotína do Rybí. Úsek měří 13,2 km a hotovo budeme mít v roce 2024. Součástí D48 je i obchvat Frýdku–Místku, který je nyní také ve výstavbě. Celá dálnice D48 bude spojovat Bělotín s Českým Těšínem. V provozu je v současnosti úsek z Frýdku–Místku do Českého Těšína a dále do Polska.
Zahájíme také výstavbu další části dálnice D7. Konkrétně čtyřproudové zkapacitnění obchvatu Loun, které se stane součástí D7 z Prahy do Chomutova.
Na Moravě zahájíme stavbu úseku D55 z Babic do Starého Města v délce 8 kilometrů. Úsek bude hotový v roce 2023.
V oblasti železniční dopravy v tomto roce Správa železnic počítá s realizací více než 75 investičních akcí s náklady vyššími než 30 milionů Kč. Letos začne významná přestavba trati z Prahy–Vysočan do Mstětic včetně nového nádraží Praha–Vysočany za více než 4 mld. Kč., která výrazně přispěje ke zrychlení vlaků mezi Prahou a Hradcem Králové. Do realizace se dostane také očekávaná modernizace uzlu Pardubice.
V letošním roce začnou další rekonstrukce velkých výpravních budov, konkrétně v Berouně a v Českých Budějovicích. Do fáze výběru zhotovitele se dostanou na konci roku také očekávané rekonstrukce nádražních budov v Plzni a v Pardubicích. V roce 2020 se obnova bude týkat 116 nádražních budov za více než 1,7 miliardy korun. V investicích je připravena jedna miliarda korun, přičemž 45 staveb bude v realizaci. Dalších 700 milionů korun je určeno na opravy 71 budov. Rekonstrukce dalších 55 objektů je v přípravě.
Ředitelství vodních cest letos zahájí stavbu veřejného přístaviště v Malých Žernosekách na Labi, které je z pohledu rekreační plavby také velmi populární. Další přístaviště vyrostou v Roudnici nad Labem, Štětí či Ústí nad Labem – Brné.
Důležité však bude udržet krytí všech staveb z hlediska finančních prostředků. To bude velké téma na jednání s ministerstvem financí, protože rok 2021 nebude určitě v kontextu koronaviru vůbec jednoduchý.

Jaká je dle vašeho názoru úloha stavebnictví pro úspěšné překonání následků koronavirové krize?

Stavebnictví je pro restart ekonomiky jedna z klíčových oblastí. Jako ministr průmyslu i dopravy udělám vše pro udržení zaměstnanosti a zakázek v tomto sektoru. Proto jsme opět navýšili rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro tento rok, abychom podpořili investice do důležitých dopravních staveb a pomohli podržet celé stavební odvětví. Všem stavebním firmám a dělníkům na stavbách děkuji a chci jim vyjádřit plnou podporu.

Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek