Jak správně vybrat a vysadit živý plot

Živý plot není jen obyčejnou ochranou proti zvědavým pohledům vašich sousedů, nezvaným zvířecím návštěvníkům nebo nepříjemnému větru. Kromě toho je živá zelená stěna především krásná a při správné péči a pravidelném zastřihávání dokáže vytvořit na vaší zahradě ideální světelné i tepelné podmínky. Na výsadbu živých plotů je čas od jara do podzimu a není důvod, proč nezačít zrovna teď.

Jak správně vybrat a vysadit živý plot

Výběr neuspěchejte

Rostliny pro výsadbu živých plotů lze koupit již vzrostlé v květináčcích, tedy připravené pro okamžité vysazení. Nejdříve se však musíme rozmyslet, jaký druh rostliny se hodí pro náš zamýšlený plot. Nejčastěji dělíme živé ploty na tvarované, které vyžadují složitější zastřihování do geometrických tvarů a jsou vhodné pro úzké prostory, a volně rostoucí, které potřebují pouze udržovací řez, ale na druhou stranu zaberou více místa. Na oba typy lze použít keře a stromky listnaté i jehličnaté.

Tvary z hustých jehliček

Jehličnany jsou tím prvním, co většině z nás vytane na mysli, když si představíme precizně zastřižené ploty v zámeckých zahradách. Typickými zástupci koniferů neboli jehličnatých keřů a stromků, které jsou běžně k dostání v zahrádkářských centrech právě teď na jaře, jsou cypřišek hrachonosný (dorůstá do 1,2 m) a cypřišovec Leylandův (až 20 m). Vzrostlý plot z těchto jehličnanů po pravidelném stříhání zhoustne, ale pokud ho necháte ladem, bude k vám do zahrady zcela jistě vidět.

Cypřišek má raději slunné místo, ale zvládne i zčásti zastíněné stanoviště. Vyžaduje dostatečnou zálivku a kvalitní půdu, nejlépe se zapracovaným kompostem.  Cypřišovec Leylandův je základem pro vysoké živé ploty, dokonce se používá jako ochrana před hlukem a smogem ze silnic, protože je odolný i vůči znečištěnému městskému ovzduší. Ke svému zdravému růstu nepotřebuje nijak zvlášť kvalitní půdu a v zimě nezhnědne jako například túje. Roste velmi rychle, až o 1 m za rok!

Stálezelené listy, které neopadávají

Co se týče živých plotů se stálezelenými listy, vysadit si můžete například rododendron (do 2 m), zimostráz (do 1,5 m)nebo cesmínu čili ilex (do 2 m).

Rododendron neboli pěnišník patří mezi zástupce vhodné pro volně rostoucí živé ploty, stříháme ho pouze tehdy, roste-li nerovnoměrně. Během května kvete různými barvami a tak promění váš plot na okrasnou chloubu vaší zahrady. Vyhovují mu polostinná až stinná stanoviště a je poměrně náročný na kvalitu půdy a zálivku, proto je lepší při výsadbě zeminu zcela vyměnit za velmi humózní, lehkou a mírně kyselou s přídavkem rašeliny.

Cesmíně, snad nejzajímavější stálezelené okrasné dřevině u nás, vyhovuje polostín a humózní půda, nejlépe s přídavkem mletého vápence. Má lesklé listy s trny a atraktivní červené plody, které jsou ovšem jedovaté. Jako solitér, ale i jako živý plot lze sestříhat do rozmanitých tvarů.

Zimostrázové živé ploty zdobily římské dvory a venkovské statky již v antice a v současnosti je zimostráz jednou z nejpopulárnějších zahradních dřevin v západní Evropě vůbec. U zimostrázu platí pravidlo: čím více a častěji stříháme, tím lépe – třeba v měsíčních intervalech. Nepotřebuje příliš slunečního záření, daří se mu dokonce i ve stínu pod vzrostlými stromy a je odolný vůči mrazu. Jeho nízké druhy slouží k ohraničování záhonů, vyšší oddělují například zahradu ovocnou od zeleninové. Nejlépe roste na vápenito-hlinitých půdách.

Výsadba krok za krokem

1) Vybereme světlé, otevřené stanoviště s kvalitní, vlhkou zeminou. Možný je i polostín nebo stín podle druhu rostliny.

2) Půdu je potřeba zrýt po celé délce plánovaného umístění živého plotu minimálně v šířce 1,5 metru a následně z ní odstranit plevel, zarovnat a pohrabat.

3) Půdu pohnojíme dle potřeb jednotlivých keřů. Zimostráz: hnojivo pro okrasné keře, cererit. Cypřišek a cypřišovec: hnojivo na konifery. Rododendron: hnojivo pro rododendrony.

4) Čím vyšší plot si představujeme, tím dále od sebe rostliny umisťujeme. Zlatý střed je 3 – 5 kusů na metr délky, ale větší předpokládanou výškou se rozestup může vyšplhat až na jednu rostlinu na metr.

5) Nyní je čas na vyhloubení příkopu, cca 30 cm hlubokého, nebo jednotlivých jam o průměru 40 cm motyčkou nebo lopatkou a pečlivě je zalít. Jestliže není půda příliš kvalitní, vyhloubíme příkop hlubší a dno vyplníme substrátem či kompostem.

6) Dobrým pomocníkem je natažený provázek a kolíky, s jejichž pomocí vyměříme přesné rozestupy mezi rostlinami a především rovnou linii celého plotu.

7) Kořeny přihrneme zeminou tak akorát, ani příliš hluboko, ani příliš mělce. Dílo dokončíme pečlivou zálivkou. Povrch půdy můžeme pokrýt mulčovací kůrou, která udrží vlhkost a zabraňuje růstu plevelů. Některé keře vyžadují zahušťovací řez, který provedeme zahradnickými nůžkami.

Připravováno ve spolupráci s odborníky z OBI Česká republika s.r.o.

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři