Pane Dzimasi, podle jména jste řeckého původu a říká se, že Řekové, židi a Arméni mají obchod v krvi...
Asi ano, ovšem mě ovlivnila rovněž česká nátura, která je založena na německé preciznosti. Tato kombinace mi dala dobré základy a v obchodě se cítím jako ryba ve vodě. Mohu poděkovat osudu, že mé rodiče zavedla občanská válka z Řecka do Čech.
Jak jste se dostal k obchodu s hutním materiálem?
Od profese konstruktéra a tepelného technika jsem se dostal k obchodu jako takovému na odboru zásobování OKD, a.s. Vzhledem k tomu, že žiji na Ostravsku, kde působí přední výrobci hutních materiálů, rozhodl jsem se na počátku 90. let podnikat právě v tomto oboru.
Se kterými komoditami obchodujete a jak široký je váš sortiment?
Jsme zaměřeni na veškerý sortiment betonářské oceli a výrobků pro zakládání staveb. Betonářskou ocel prodáváme ve všech výrobních délkách, nebo za studena vyráběnou jako vstupní materiál pro výrobu kari sítí. Máme i betonářskou ocel ve svitkách, případně válcovaný drát, který stavební firmy používají. V naší armovně jsme schopni nabídnout individuální služby pro malo i velkoodběratele. V oblasti ocelových plechů nabízíme kompletní sortiment ve všech formátech a konstrukčních jakostech, a to v tloušťkách od 2 do 190 mm. Vzhledem k širokému portfoliu našich dodavatelů téměř z celé EU jsme schopni dosahovat velice příznivých nákupních cen, což nám pomáhá udržet si naši pozici na českém trhu i vedle takových gigantů, jako je třeba Ferona a dokážeme s nimi i spolupracovat. Má obchodní filosofie byla a je jednoduchá - než mám s někým válčit, hledám raději vždy cestu vzájemné dohody a spolupráce.
Tento obor ale není pro každého a vyžaduje kapitál...
To máte pravdu. My jsme měli to štěstí, že se nám již v roce 2004 podařilo navázat úzkou spolupráci s ČSOB, která nám vytvořila podmínky pro expanzi z Moravy do Čech, pak na Slovensko a v posledních letech i do Polska.
Co říkáte cenovým kotrmelcům, které toto odvětví téměř každoročně zažívá? Neohrozilo to vaši firmu?
Po osmnácti letech v tomto oboru mě nepřekvapí už téměř nic. Vše, co dnes zažíváme v obchodě s hutními komoditami, už tady jednou bylo. Především od roku 2004 se obchod s hutním materiálem začal měnit a výrazně ho zasáhl vstup holdingu ArcelorMittal na trhy střední Evropy. Jeho obchodní politika změnila pravidla obchodu, které byly do té doby zavedeny. Lokální výrobci hutních materiálů byli do té doby provázáni s bývalými zaměstnanci těchto podniků, kteří na nich víceméně systematicky parazitovali. ArcelorMittal tyto původní vazby zpřetrhal a velkoobchod s hutním materiálem se stal standardním obchodem tak, jak funguje na celém světě. Na počátku 90. let vzniklo mnoho obchodních firem a zdálo se, že ten, kdo má peníze, nemůže v této oblasti prodělat. První vlna razantního snižování cen ale tyto snílky smetla a druhá vlna v roce 2008-2009 je rozprášila. Obchod s touto komoditou je řemeslo, kde platí stejná pravidla jako na komoditních burzách - rychle koupit, rychle prodat.
Jak si vysvětlujete, že právě vaše firma dokázala proplout všemi úskalími tohoto obchodu a podařilo se jí přečkat i tu druhou vlnu, o níž jste hovořil?
Rok 2008 byl téměř nejlepším rokem v historii podnikání ve všech českých firmách z oboru. Pokud bychom se s tím ale spokojili a zůstali v zajetých kolejích tohoto roku, krize roku 2009 by se nás zřejmě dotkla velice významně. Již dlouho jsem cítil, že český a slovenský trh bude pro naši firmu malý, a proto jsem se začal orientovat na export do Polska, kde se nám podařilo navázat velice úzkou spolupráci s mnoha firmami. Jak se později ukázalo, tato strategie nás zachránila, protože dovoz a vývoz naší společnosti do zahraničí se zvýšil v roce 2009 až na 50 % celkového obratu. Situace na trzích nás donutila společnost přetransformovat na klasickou tradeovou obchodní firmu, která samozřejmě drží operativní zásoby pro naše zavedené klienty v České republice, ale zároveň působí i jako malá exportně - importní firma. Oproti roku 2008 se nám tak povedlo, i ve ztížených podmínkách, navýšit prodej hutního materiálu v tunách o 10 %. I přes tento nárůst prodeje jsme ale zaznamenali pokles tržeb, neboť ceny hutních materiálů spadly na nejnižší úroveň od roku 1994. Těžkou situaci se nám ale podařilo ustát a rok 2009 pro nás i tak skončil v zajímavém zisku.
Pokud vím, angažujete se ale také v poněkud jiném podnikání než je obchod s hutními materiály. Co vás přivedlo ke stavebním hmotám?
Zhruba před sedmi lety jsem začal uvažovat, kam investovat peníze. Zásadní obrat v mém uvažování způsobilo seznámení s Jaromírem Daxnerem, výzkumným a vývojovým mozkem naší společnosti. Těžko se popisují logické důvody, které mě přivedly k rozhodnutí spojit své další podnikatelské aktivity s jeho talentem. Možná to byl instinkt či náhoda, ale nikdy jsem nepoznal člověka s tak neuvěřitelnou intuicí pro hmotu a uměním vytyčit směr, jak co nejefektivněji využívat materiál určený k recyklaci. V roce 2007 jsme založili D&DAXNER TECHNOLOGY s r.o., abychom dokončili náš první projekt a oslovili potenciální investory. Dnes, po třech letech, máme za sebou tři dokončené projekty a na dalších samozřejmě pracujeme.
Předpokládám, že všechny se týkají využití odpadů...
Je to tak. Náš první projekt byl postaven na využití papírových odpadů a tvarovka z odpadní celulózy získala v roce 2006 Zlatou medaili na stavebním veletrhu IBF v Brně. Směr a úsilí, které jsme do naší práce vložili, tak byl oceněn i odborným fórem. Prodej licence na Slovensko a výstavba továrny pro firmu IPP Daxner na výrobu těchto tvarovek byl však pouhým začátkem. Dnes máme za sebou další dva ukončené výzkumné projekty, které z aplikovaného výzkumu zavádíme jako výrobky na trh. Jedním z nich je fasádní polyuretanová izolace, která se vyznačuje velice zajímavými parametry.
Vaše tvarovky jsou na trhu známé, přibližte nám ale trochu více tuto fasádní izolaci.
Myslím si, že využití polyuretanu v našich výrobcích je natolik zásadní, že výrazně ovlivňuje pohled na zateplovací materiály. V celém tomto projektu zapracovala jednoduchá logika. Věděli jsme, že polyuretan svým složením patří mezi nejúčinnější izolační hmotu. Po ukončení životního cyklu polyuretanu, jako izolace v bílé technice, ovšem nebyla vyřešena jeho recyklace. My jsme jej po patřičných úpravách začali využívat jako plnivo do fasádních izolací a lehkých betonů. Dokázali jsme tím vyřešit problém s dále již nevyužitým polyuretanem a zároveň jsme tím získali základní složku pro izolační směsi za velice zajímavou cenu.
Jakými vlastnostmi se vyznačují vaše fasádní izolace a kde se pohybuje jejich cena?
Naše fasádní izolace se cenově pohybují někde mezi polystyrenem a minerální vatou. Majitelé domů si již ale začínají uvědomovat, že tepelná izolace není jen o ceně, ale i o funkci. Co tím chci říct? Zejména na starších budovách je třeba řešit vedle tepla i vlhkost. A jsou to právě naše izolační materiály, které si vedle tepelné složky umí poradit i s vodou a vlhkostí. Pokud bychom pouze porovnávali dnes tolik akcentované veličiny jako je tepelná vodivost, tepelný odpor a součinitel prostupu tepla, nemohou naše materiály těm klasickým konkurovat. Ovšem co se týká skutečně uspořené energie, jsou minimálně stejné.
Tomu nerozumím, parametry jsou horší a výsledek lepší?
Přesně tak. Šetřit teplem není jen o tom, jak zabránit jeho úniku z budovy. Pokud mám vodu ve zdivu, teplo sice neuniká izolantem, ale vlhkost snižuje tepelný odpor samotné zdi. Za určitých podmínek se tak i přes zateplení dnes nejrozšířenějším izolačním materiálem za čas vrátíme do původního stavu před zateplením. Proto je důležité pracovat s vodou. O námi vyráběných materiálech se obecně říká, že jsou takzvaně kapilárně aktivní. Znamená to, že dokáží vlhkost ze zdiva doslova vysát a předat ji okolnímu prostředí, takže neustále sanují stavbu a mají i výborné tepelně izolační vlastnosti.
A co Zelená úsporám a podpora MŽP vašim projektům?
Zelená úsporám je téma, které nám znepříjemnilo život. Na počátku roku 2009 jsme byli připraveni vstoupit na trh s naší polyuretanovou fasádní izolací a spousta zákazníků měla o tento typ zateplení vážný zájem. Systém dotací je však nastaven natolik hloupě, že nebere v úvahu progresivní materiály a technologie, přesto za určitých podmínek lze na náš typ tepelné izolace získat podporu programu ,,Zelená úsporám". Lidé, kteří parametry dotací připravili, preferují pouze jeden pohled na způsob zateplení, úsporu tepelné energie. Proto dnes dotace získávají především domy zateplené polystyrenem, o jehož negativních vlastnostech se nediskutuje. Respektive diskutuje, ovšem ne na místech, která by v tomto směru mohla něco změnit. Je téměř zbytečné hovořit o MŽP ve vztahu k tomuto programu. Několikrát jsem se snažil oslovit úředníky ministerstva, ale byla to marnost a ztráta času. Ztratili jsme tak nejméně půl roku, než se zájemci o zateplování naší technologií rozhodli ji použít, a to i navzdory tomu, že žádný příspěvek od státu nedostali.
Jak na vaše výrobky reagují stavební firmy?
Musím říct, že se setkáváme s dvojím pohledem. Stavební zakázky jsou naprojektovány a tím pádem si stavební firma nemůže moc vybírat materiál, se kterým bude pracovat. Pohled developera je totiž jednoduchý. Ve většině případů neřeší kvalitu zateplení, ale především vynaloženou cenu za stavbu v poměru k ceně, za kterou tuto stavbu prodá. V případě, že by ale stavěl pro sebe, jeho pohled na stavební materiály by se okamžitě diametrálně změnil. Stal by se rázem koncovým zákazníkem a tudíž by byl ochoten si za kvalitu zateplení připlatit. Užitné vlastnosti našich materiálů, v poměru k jeho ceně, jsou natolik dobré, že si vždy najdou své zákazníky. S radostí můžeme konstatovat, že jich stále přibývá.
A poslední otázka. Co dalšího připravujete ve vašich laboratořích. Máme se opět těšit na něco převratného?
Nechejte se překvapit. Jak jsem naznačil již dříve, existují i další výzkumné projekty, na kterých dlouhodobě pracujeme a jsou ve stádiu ověřování technologie. Já bych ale tento rozhovor rád ukončil jiným sdělením. Ať už to byl na počátku instinkt, náhoda, nebo prostý finanční kalkul, stále jsem přesvědčen o tom, že právě investice do vědy a výzkumu jsou sice dlouhodobým, ale zato zajímavým zhodnocením peněz.
Děkujeme za rozhovor a přátelské přijetí.
Ing. Miroslav Bindač
D&DAXNER TECHNOLOGY s. r. o.
Těšínská 96, 710 00 Slezská Ostrava, tel.: 596 241 285
fax: 596 245 190, e-mail: daxner@daxner.cz, www.daxner.cz
