Tenká izolace pro památkově chráněnou plechovou střechu
Ofer Löwinger, Alireza Rismanchian, Kathryn Döhner a Christoph Schönbeck si nádraží v Leisnigu zamilovali. Proto ho koupili, postupně ho renovují a zároveň využívají pro kulturní akce. Na počátku bylo hledání nového místa, kde by kvarteto mohlo realizovat hudební projekty. Leisnig nebyl ani v jejich hledáčku. Nádraží, které bylo na prodej, se náhodně ocitlo na trase během jejich okružní jízdy. „A pak to bylo trochu jako láska na první pohled,“ vzpomíná Kathryn Döhnerová. Budova byla dostatečně velká, krásně situovaná a napojená na veřejnou dopravu. „Nádraží byla zkrátka nemovitost, která nám přirostla k srdci nejvíce.“ Čtveřici spojuje vášeň pro hudbu, ale vykonávají zcela odlišná povolání: Ofer Löwinger pochází z Izraele a vystudoval strojní inženýrství. Alireza Rismanchian vystudoval architekturu a pracuje jako nezávislý architekt. Plánuje a dohlíží na nezbytné stavební úpravy v budově nádraží a jeho okolí. Kathryn Döhner je učitelkou hry na housle a ředitelkou mnohokrát oceněného mezikulturního hudebního projektu „Folklang“, díky němuž se všichni čtyři seznámili. Christoph Schönbeck vystudoval jazyky a hudbu a pracuje mimo jiné jako učitel jazyků.
Široký souhlas
Budova nádraží nebyla od roku 2000 využívána a mezitím také změnila majitele. Skládala se z centrální vstupní haly s čekárnami a nádražní restaurací na jedné straně a z místností pro odbavení jízdenek a zavazadel a služebních místností na straně druhé. V patrech křídlových budov byly byty. Se změnou vlastníka, ke které nyní došlo, dostala dlouho odkládaná rekonstrukce nejen nový impuls, ale do hry vstoupila i koncepce využití, která se setkala se souhlasem správy i obyvatelstva.
Kulturní centrum s účastí budoucích uživatelů
Čtyři hudebníci krok za krokem mění budovu v kulturní stanici. Stará nádražní hala má být opět využitelná jako průchod ke kolejím. Kromě toho se ve střednědobém horizontu počítá s obytnými prostory pro krátkodobé nebo dlouhodobé hosty a s gastronomickou nabídkou. Kromě toho mají být prostory využívány pro kulturní aktivity a akce. Iniciátoři vidí nádraží Leisnig jako „prosperující kulturní centrum – kulturní stanici – pulzující místo pro kulturu, výměnu a setkávání“. Počítá se s úzkou spoluprací s městem Leisnig, univerzitními městy Lipsko, Drážďany a Chemnitz a s integrací do nadregionální kulturní sítě a mezinárodní Ethno – Sítě. Budoucí kulturní centrum zároveň poskytne prostor místním kulturním iniciativám, klubům mládeže a kulturním pracovníkům z regionu. Noví majitelé prosazují participativní přístup k realizaci: všichni jsou pravidelně zváni na pomocné práce na stavbě a potřebná opatření jsou financována prostřednictvím darů a crowdfundingových kampaní.
Nutná renovace střechy
Samozřejmě ne všechna nezbytná renovační opatření mohou být realizována dobrovolníky. Mezi ně patří mimo jiné kompletní renovace střechy nad nádražní halou. Střešní krytina byla obnovena po požáru v roce 2000, ale použitý materiál nesplňoval požadavky památkového úřadu. Do střechy nad halou navíc zatékalo, což vedlo k poškození spodní dřevěné konstrukce. Po konzultaci s nižším orgánem památkové péče vypracoval Dipl.-Ing. Alireza Rismanchian koncept renovace střechy. Sdružení vlastníků pověřilo provedením prací místní pokrývačskou firmu Bedachungen Seidel.
Demontáž a obnova
V prvním kroku pokrývači odstranili stávající krytinu z vláknocementových desek a pod ní se nacházející podbití a odhalili dřevěný plášť sedlové střechy o ploše 130 m2. V důsledku pronikání vlhkosti a nedostatečného odvětrání bylo bednění z velké části shnilé a muselo být kompletně vyměněno. Při odstraňování dřevěného bednění vyšlo najevo, že z nosné konstrukce musely byly odstraněny i některé trámy, které byly před montáží nového bednění vyměněny tesařskou firmou.
Rozumná kombinace
Kromě trvalé funkčnosti by měla renovovaná střecha odpovídat i historickému vzoru. Staré fotografie ukazují, že střecha vstupní haly byla původně pokryta plechovou krytinou. V souladu s tím byla nová střešní konstrukce navržena s plechovou krytinou na dvojitou stojatou drážku. Současně bylo třeba tento stavební prvek optimalizovat z hlediska energie, přičemž bylo třeba zohlednit maximální výšky napojení na přilehlé stavební prvky.
Celkově tenká konstrukce
Klient a projektanti našli vhodné řešení v izolačním systému puren MetalFix od společnosti puren z Überlingenu. Je koncipovaný pro nevětrané, jednoplášťové střešní a fasádní konstrukce s plechovou krytinou, takže ideální pro podmínky renovace v Leisnigu. Izolační systém totiž kombinuje velmi dobrý izolační účinek s celkově tenkou konstrukcí. Příznivá tepelná vodivost PIR izolace lambda
0,022 W/(m2·K) tak zajišťuje dnes požadovaný izolační účinek (hodnota U pod 0,20 W/(m2·K)) již od tloušťky 120 mm. Pouhých několik centimetrů navíc posune stavbu do pásma nízkoenergetických a pasivních staveb. Izolační systém
je k dispozici až do tloušťky 180 mm (hodnota U=0,13 W/(m2·K)). Dvě vložené latě z vícevrstvých dřevěných profilů o rozměrech 110 × 22 mm nalepené v jedné rovině s povrchem PIR izolační desky zajišťují mimořádně tenkou střešní konstrukci. Tím odpadá potřeba kontralatí a nosných latí.
Bez tepelných mostů a odolný
Izolační PIR desky, které jsou z obou stran opatřeny hliníkovou folií, mají navíc po obvodu na čelní straně spoj pero-drážka a na delší straně spoj na ozub. Díky praktickým rozměrům 2400 × 620 mm a hmotnosti prvku přibližně 6 až 10 kg/m2 (v závislosti na tloušťce izolace) je zaručena účelná a praktická montáž střechy nebo stěny. Tyto vysoce výkonné izolační prvky jsou navíc biologicky a ekologicky nezávadné, plně recyklovatelné a odolné, jak proti plísním tak i hnilobě.
Promyšlené z hlediska stavební fyziky
Pro instalaci izolačního systému na střechu vstupní haly nádraží v Leisnigu položili střechaři nejprve robustní a mechanicky vysoce odolný puren TOP DSB 100 jako provizorní zakrytí a konvekční bariéru (parozábranu). Podélné přesahy na obou stranách membrány jsou opatřeny samolepicí páskou pro vytvoření spoje „lepidlo do lepidla“ pro vzduchotěsné spojení. Tím je zároveň zabráněno kapilárnímu vzlínaní vlhkosti ve spojích. Membrány neosluňují a mají hodnotu sd ≥ 100 m. V dalším kroku byly položeny jednotlivé izolační PIR desky systému puren MetalFix a upevněny přes integrované lišty do nosné konstrukce. Aby byla konstrukce v zimních měsících chráněna před pronikáním vlhkosti, položili pokrývači nad úroveň izolace provizorní zastřešení a dočasně jej upevnili střešními latěmi.
Hliníková střešní krytina s dvojitou stojatou drážkou
Montáž plechové střešní krytiny začala na jaře následujícího roku za ideálního počasí. Byly použity hliníkové krytinové pásy v antracitové barvě. Jako drenážní a mikroventilační vrstvu pod hliníkové pásy pokrývači nejprve položili difuzně otevřenou membránu se strukturní rohoží z polypropylenu. Naprofilované krytinové pásy o délce 5 m byly připevněny přímo k integrovaným lištám v izolačních deskách pomocí odpovídajícího počtu pevných a posuvných přípojek. Krytinové pásy byly spojeny dvojitou stojatou drážkou. Na okapní hraně sedlové střechy instalovali pokrývači dešťové žlaby pro zachycení dešťových srážek. Kromě toho bylo instalováno celkem deset střešních oken, která byla klempířsky napojena na střešní krytinu. Po necelých třech měsících byla renovace střechy nádražní haly se sklonem 30 stupňů dokončena.
Krok do budoucnosti
Renovací střešní krytiny byla ukončena první fáze plánované desetileté renovace nádraží Leisnig. Zároveň bylo zajištěno, že stavební materiál v prostoru haly již nebude poškozován zatékáním. Po dokončení renovačních a restaurátorských prací v interiéru by měla být nádražní hala brzy opět využívána jako přístup k železniční trati.
Stavby se účastní
Zákazník: Bahnhof Leisnig GbR
Projektování: Dipl.-Ing. Alireza Rismanchian, Berlín
Střešní práce: Bedachungen Seidel, Leisnig
